i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Zachraňujme druhy nad propastí! Má to smysl

 |  5. 4. 2021
 |  Vesmír 100, 216, 2021/4

Média si oblíbila případy, kdy se podaří živočišný druh zachránit před vyhynutím a mnohdy doslova vypiplat z několika posledních jedinců za minutu dvanáct. Vkrádá se ovšem otázka, jestli takový úspěch neumožnila jen šťastná souhra náhod a jestli to navíc není hlavně důsledek extrémního nadšení a nasazení, včetně finančního, popř. zda těch zachráněných druhů není vlastně málo. Účinností aktivní záchrany nejohroženějších živočichů před vyhynutím se zabývá analýza, do níž jsou ale zahrnuti jen ptáci a savci, tedy nejlépe zdokumentované skupiny obratlovců. Pokrývá období 1993–2020, kdy platí Úmluvy o biologické rozmanitosti.

Ptáků a savců, kteří se někdy ocitli v jedné ze tří nejhorších kategorií Červeného seznamu IUCN, tedy vyhynulý v přírodě, kriticky ohrožený a ohrožený, je ovšem ohromné množství. Proto byly pro analýzu vybrány jen druhy, u nichž počet dospělých jedinců zřejmě už nepřesahuje 250 a u nichž je známo konstantně hrozící riziko a zároveň byly v dané době aktivně chráněni. Nakonec zůstalo 60 druhů, 39 ptačích a 21 savčích. Ze známých zvířat a ochranářských kauz jsou to např. tchoř černonohý, nosorožci jávský i sumaterský, rys pardálový, arové škraboškový a Learův, ledňáček guamský, majna Rothschildova, jespák lžícozobý, polák madagaskarský a ibisové skalní a čínský.

V posledních 27 letech zřejmě 10 ptáků a 5 savců v přírodě vyhynulo („zřejmě“ proto, že někteří se možná ještě dříve či později objeví – např. přímorožec šavlorohý snad v přírodě přece jen přežívá). Úsilí o jejich zachování v přírodě tedy sice bylo marné, ale na druhou stranu je člověk prozatím nezpochybnitelně zachránil. Chová je, či je dokonce odchovává, a jejich návrat do přírody je proto možný. To se ostatně od r. 1993 podařilo u koně Převalského a chřástala guamského a ještě dříve s kondorem kalifornským. Jak tomu ale je v ostatních případech?

Bez pomoci člověka by ze zbývajících 29 ptáků dnes možná přežívalo jen 7 a z 16 savců pouze 5. Šest ze „zachráněných“ ptáků připadá na Nový Zéland a pět na Brazílii, přičemž dvě třetiny z celkového počtu žijí nebo žily na ostrovech. „Zachráněných“ savců je nejvíc z Číny a z Vietnamu a na ostrovy v jejich případě připadá jen necelá pětina nejohroženějších druhů. Pro ptáky představují největší nebezpečí invazní druhy a zánik biotopů vinou zemědělství. U savců je to přímá likvidace lidmi, tedy lov. Na druhém místě je taktéž úbytek biotopů.

Bolam F. C. et al.: Conservation Letters, 2020, DOI: 10.1111/conl.12762

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Jiří Hrubý

Jan Robovský

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...