i

Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Les je to, co roste samo

 |  1. 3. 2021
 |  Vesmír 100, 162, 2021/3
 |  Téma: Les

„V současné době jsou [lesy] bytostně ohroženy komplexem negativních faktorů […] takže hromadně hynou.“ O bytostném ohrožení lesů psal ve Vesmíru těsně před zhroucením politického systému v roce 1989 Miroslav Vyskot, naše tehdejší přední akademická autorita na lesní hospodaření.1) Doba se změnila a lesy nezahynuly, avšak o jejich nejistém zdravotním stavu píše znovu o třicet let později, rovněž na stránkách Vesmíru, Vít Šrámek.2) Bytostné ohrožení lesů hýbe českou společností i dnes. Současné ohrožení či přímo kritický stav našich lesů mají za příčinu nikoli průmyslové zplodiny, nýbrž kůrovcovou kalamitu. Není však v krizi spíše lesnictví než lesy? Nedozrál čas ke změně paradigmatu?

Ještě poměrně nedávn o bylo hlavní hrozbou pro naše lesy průmyslové znečištění ovzduší, pod jehož vlivem odumíraly stromy. Waldsterben (forest dieback, hynutí lesa) bylo zásadním tématem lesnického výzkumu během období působení kyselých dešťů zhruba od šedesátých do devadesátých let 20. století v Evropě a Severní Americe.3) Skutečně to tehdy vypadalo, že kyselé deště budou představovat hlavní limitaci lesního hospodaření – aspoň tam, kde bylo jejich působení nejintenzivnější.4)

Atmosférické depozice zejména dusíku působí dál, ale jejich projevy už nejsou natolik drastické, aby se o tom psalo v novinách. S kyselým deštěm je však těsně spojena jedna podstatně starší hrozba: vyplavování a ztráta půdních živin. Téma nedostatku živin a ohrožení produkční schopnosti půd se v dějinách lesnictví pozoruhodně opakuje a stížnosti na vyčerpání půd se objevují odjakživa. Lesy se kvůli tomu dokonce plošně vápnily a vápní se stále, ačkoli již jen v poměrně malém rozsahu.5) Problémy se živinami ve skutečnosti poukazují na zemědělskou podstatu současného lesního hospodaření: les je řízeně pěstován, místo aby nekontrolovaně rostl sám.

Argumentace špatným stavem lesů má velmi staré kořeny. Tradičně slouží jako politický nástroj k prosazování názorů, jak by se v lese mělo hospodařit. Kritika operující špatným stavem lesů je vlastní nejen současným ekologickým hnutím,6) ale spočívá i v počátcích samotného moderního lesnictví. Jeho vznik v 18. století má ve svých základech argumentaci, že je třeba řešit chronický nedostatek dřeva (Holznot), plynoucí ze špatného stavu lesů. Dlouho byla tato stará argumentace slepě akceptována a blíže ji začal zkoumat až environmentální historik Joachim Radkau v osmdesátých letech 20. století.7) Lesy jsou však v krizi už nejméně tři sta let, na tom se zřejmě shoduje většina odborníků. Vesmír celkem nedávno prezentoval zajímavou výměnu názorů o neudržitelné situaci v lesním hospodaření.8) Velká část argumentace se opírala o pohled do minulosti a ústředním motivem diskuse bylo, že lesy už nejde pěstovat v tradičním stylu. Poučení do budoucna se týkala zejména toho, jak lépe pěstovat stromy, aby to stále bylo ekonomicky zajímavé. Od 18. století tedy zřejmě žádná změna myšlení nenastala.

„Situace se rychle mění. Nežijeme už v 19. století, kdy byla půda včetně lesa základem národního bohatství. S proměnou ekonomiky se výrazně změnila i samotná pozice lesnictví.“

Hlavním konstatováním vzešlým z diskuse na stránkách Vesmíru bylo, že příčinou vlekoucích se problémů je neschopnost lesnictví přizpůsobit se novým hrozbám, přicházejícím jedna za druhou. Aktuálně považujeme za největší environmentální hrozbu změnu klimatu, která přináší sucho ve vegetační sezoně a v budoucnu může způsobit v lesním hospodaření výrazné změny.9) V roce 2019 způsobilo sucho v České republice hromadný úhyn borovic, schnuly i porosty dubů, habrů, a dokonce buků, což bylo skutečně neobvyklé. Oteplování klimatu je významným faktorem i v probíhající kůrovcové kalamitě. Ani hmyzí kalamity však nejsou nic nového, před sto lety (1917 až 1927) zdecimovala borové plantáže bekyně mniška. Souvislost s druhovým složením lesů je jasná – hmyz poškozuje určité druhy dřevin, a jsou-li tyto dřeviny pěstovány plantážně, může mít poškození až kalamitní rozsah. O historickém vlivu vichřic na poškození našich lesů toho víme opravdu hodně.10) Pointa je, že četnost kalamit způsobených vichřicemi stoupla po roce 1950, tedy v době, kterou charakterizuje intenzifikace lesního hospodaření. Jehličnaté monokultury jsou totiž k poškození větrem náchylnější než druhově a věkově diferencovanější lesy.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Les
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lesnictví, Ekologie, Krajinná ekologie

O autorovi

Radim Hédl

Mgr. MgA. Radim Hédl, Ph.D., (*1976) vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK, malbu na AVU v Praze a ekologii lesa na Mendelově univerzitě v Brně. V Botanickém ústavu AV ČR v Brně vede oddělení vegetační ekologie, na Palackého univerzitě v Olomouci učí botaniku. Vášeň pro lesy zdědil po předcích.
Hédl Radim

Další články k tématu

Les a voda

V posledních letech se v souvislosti s klimatickou změnou čím dál častěji zmiňují lesy a jejich podíl na bilanci vody v krajině. Lesy na jedné...

Jak šplhá les vzhůruuzamčeno

Dřeviny budou nacházet příznivé podmínky pro růst ve stále vyšších polohách a hranice pro existenci lesa se bude posouvat do vyšších nadmořských...

Stromy v ohroženíuzamčeno

„Současnost je pro malgašské stromy kritická,“ napsal George E. Schatz v úvodu své knihy, která vyšla roku 2001 [3]. Současná současnost je ovšem...

Zachraňme palmy!

Kromě přehledu stromů madagaskarského opadavého lesa (s. 166) spatřila loni světlo světa také zpráva věnující se strategii ochrany a záchrany...

Doporučujeme

Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...
Interakce grepové šťávy s léčivy

Interakce grepové šťávy s léčivy

Stanislav Rádl  |  4. 10. 2021
Letos uplynulo třicet let od doby, kdy byl v časopise The Lancet publikován nenápadný článek o interakci šťávy z citrusů s léky, který významně...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné