Jak šplhá les vzhůru

Dřeviny budou nacházet příznivé podmínky pro růst ve stále vyšších polohách a hranice pro existenci lesa se bude posouvat do vyšších nadmořských výšek i zeměpisných šířek. Takové je logické očekávání dopadů klimatických změn. Bude to tak jednoduché?

Pro existenci stromů je během vegetační sezony nutná průměrná teplota půdy alespoň 7 °C. Průměrná teplota jako jeden z hlavních řídicích faktorů pro růst rostlin prakticky celosvětově vzrůstá. Díky tomu se budou příznivější teplotní podmínky vyskytovat i ve vyšších nadmořských výškách, případně zeměpisných šířkách, a nabízí se představa, že hranice lesa bude celosvětově rovnoměrně stoupat podobně jako stoupá voda v oceánech. Lesní porosty tak budou postupně „zaplavovat“ přirozeně bezlesé polohy a rozloha alpínského stupně hor a tundry se bude zmenšovat.

Zní to věrohodně, ale rovnoměrný celosvětový vzestup nepozorujeme, reálná situace je poněkud jiná.

I dlouhověké a jinak odolné lesní dřeviny procházejí stadiem semene a klíční rostliny. Procesy klíčení a uchycování semenáčku patří vzhledem k dalšímu vývoji jedince k těm zásadním a velice snadno ovlivnitelným řadou dalších faktorů (viz Vesmír 98, 362, 2019/6). Kromě teploty mezi ně patří zejména dostupnost vody, sněhová pokrývka, dostupnost živin, světelné podmínky a okolní vegetace.