Aktuální číslo:

2021/7

Téma měsíce:

Požáry

Šalebné strakapoudí mimikry

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 200, 2020/4

Proč se jedinci a druhy podobají? Dobrý kandidát na jednu z klíčových otázek v biologii. Odpověď na ni totiž určuje tak zásadní věci, jako je rozlišení společného původu od konvergence či mimikry od krypse. Bez znalosti příčin podobnosti ani nelze poznat, který jedinec či populace patří ke kterému druhu – a zkuste bez toho vůbec začít dělat biologii!

Pokud se silně podobají druhy stejné „čeledi“ či jiné úzce vymezené fylogenetické skupiny, automaticky očekáváme, že podoba je dána příbuzností. Vnější vzhled druhů ale určují i mnohé další faktory a je zřejmé, že sdílení stejných faktorů (klima, habitat, predátoři) povede ke sdílení podobného vzhledu i u druhů příbuzných jen málo (tedy ke konvergenci).

Strakapoudi, datli a krutihlavi jsou fascinující skupina, mnohem proměnlivější, než by napovídal šalebný dojem z velmi nereprezentativní sbírky „našich“ druhů. Kdo nevěří, ať si prolistuje skvěle provedenou knihu Gerarda Gormana,1) kterou jsem nedokázal odložit, dokud jsem ji neproslídil do poslední stránky.

Nová studie ukázala, že neobyčejně variabilní zbarvení 230 druhů čeledi datlovitých (Picidae) je do velké míry dáno klimatem: tito lesní „tesaři“ se např. řídí Glogerovým pravidlem a druhy z vlhčích oblastí jsou tmavší a nenápadněji vzorované než druhy suchomilné. Jenže ani podnebí, biotop a evoluční příbuznost neumí vysvětlit, proč je v „datlí rodině“ běžné, že druhy nijak blízce příbuzné jsou téměř k nerozeznání.

Příčiny této evidentní mnohonásobné konvergence jsou téměř jistě sociální (tj. ostatní možnosti jsou vyloučeny): tělesně menší, a proto sociálně podřízené druhy při pohledu z dálky vytvářejí šalebný dojem, že jde o tělesně větší, a proto sociálně nadřízené druhy, s nimiž se pozorovatel, ať už jiný datel, či predátor datlů, pustit do křížku nechce (koncepce „mezidruhového sociálně dominančního mimikry“: Ptačí svět 26, 18, 2019/2). Ačkoli biologové o této možnosti diskutovali po celá desetiletí, až loňská studie podává silné důkazy, že datli a spol. jsou v rámci ptačí fylogeneze vlastně něco jako motýli (Vesmír 81, 497, 2002/9).

Miller E. T. et al.: Nature Communications, 2019, DOI: 10.1038/s41467-019-09721-w

Poznámky

1) Gorman G.: Woodpeckers of the World: The Complete Guide. Bloomsbury/Helm, London 2014.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Ornitologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Tomáš Grim

Prof. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D., (*1973) vystudoval zoologii. V současné době se věnuje ptáčkaření na volné noze. Je spoluautorem a spolueditorem první slovenské Ornitologické príručky a spoluautorem knihy o kukačce, která vyšla ve čtyřech jazycích a získala cenu „Nejlepší ptačí kniha roku 2017“. Osobní stránky: www.tomasgrim.cz
Grim Tomáš

Doporučujeme

Jak můžeme dosáhnout vynikající úrovně výuky?

Jak můžeme dosáhnout vynikající úrovně výuky?

Clément Lafon Placette  |  14. 7. 2021
Jak poznáte, že jste odvedl dobrou práci? Pokud jste obeznámeni s neurolingvistickým programováním (nebo jste studentem, kterého jsem měl to...
Požáry v krajině

Požáry v krajině

Jiří Sádlo  |  12. 7. 2021
Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.
Dobře už bylo

Dobře už bylo uzamčeno

David Storch  |  12. 7. 2021
„Biologická rozmanitost Země od prvohor po dnešek roste, ale tento nárůst byl přerušen pěti masovými vymíráními, z nichž to zatím poslední...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné