Organismy proti suchu

Česko se připravuje na sucho. Má v tom pomoci výstavba až několik desítek přehrad, vybudovaných v následujících desetiletích. Při hledání miliard na tento program ale často zapomínáme, že ani stokrát větší množství přehrad nedokáže nahradit vodu zadrženou v půdě a v podzemních zásobnících. Jen voda v prvním půl metru půdy několikrát převyšuje množství vody zadržené všemi vodními nádržemi (jezery, přehradami, rybníky), které u nás máme. Je to voda, bez které nevyrostou rostliny a zahynou další důležité ekosystémové procesy.

Když doma zalijete květinu zasazenou v květináči, voda zůstane v půdě a neodteče, přestože je ve dnu otvor. Jaká síla jí brání, aby odtekla? Těch fyzikálních mechanismů je značné množství, s určitým zjednodušením se však dá říci, že nejvýznamnějším z těchto mechanismů je kapilarita. Voda zadržená v kapilárních pórech dokonce může stoupat navzdory gravitaci. Snadno si to můžeme ověřit, když položíme kostku cukru do čajové lžičky naplněné čajem nebo kávou. Kapalina začne okamžitě stoupat kostkou cukru směrem vzhůru, neboť zrna cukru jsou tak blízko sebe, že mezi nimi vznikly prostory kapilární velikosti.

Zjednodušeně tedy můžeme říci, že kapilární síly jsou zodpovědné za zadržování vody v půdě. Množství kapilárních pórů v půdě závisí na řadě faktorů, z nichž některé je obtížné ovlivnit (viz rovněž článek Petry Hanákové Bečvářové). Souvisejí s velikostí půdních částic. Půdy, které obsahují více velmi malých částic (jílu), mají více menších pórů, zatímco půdy obsahující větší částice (písek) mají převážně póry přesahující kapilární velikost, proto z nich voda vlivem gravitace odtéká. Množství písku a jílu (a dalších půdních částic různých velikostí) je obtížné ovlivnit, neboť souvisí s geologickým podkladem, ze kterého je půda vytvořena. Mezi faktory, jimiž počet kapilárních pórů můžeme ovlivnit snáze, patří množství organické hmoty a struktura půdy.