mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Organismy proti suchu

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 96, 2020/2

Česko se připravuje na sucho. Má v tom pomoci výstavba až několik desítek přehrad, vybudovaných v následujících desetiletích. Při hledání miliard na tento program ale často zapomínáme, že ani stokrát větší množství přehrad nedokáže nahradit vodu zadrženou v půdě a v podzemních zásobnících. Jen voda v prvním půl metru půdy několikrát převyšuje množství vody zadržené všemi vodními nádržemi (jezery, přehradami, rybníky), které u nás máme. Je to voda, bez které nevyrostou rostliny a zahynou další důležité ekosystémové procesy.

Když doma zalijete květinu zasazenou v květináči, voda zůstane v půdě a neodteče, přestože je ve dnu otvor. Jaká síla jí brání, aby odtekla? Těch fyzikálních mechanismů je značné množství, s určitým zjednodušením se však dá říci, že nejvýznamnějším z těchto mechanismů je kapilarita. Voda zadržená v kapilárních pórech dokonce může stoupat navzdory gravitaci. Snadno si to můžeme ověřit, když položíme kostku cukru do čajové lžičky naplněné čajem nebo kávou. Kapalina začne okamžitě stoupat kostkou cukru směrem vzhůru, neboť zrna cukru jsou tak blízko sebe, že mezi nimi vznikly prostory kapilární velikosti.

Zjednodušeně tedy můžeme říci, že kapilární síly jsou zodpovědné za zadržování vody v půdě. Množství kapilárních pórů v půdě závisí na řadě faktorů, z nichž některé je obtížné ovlivnit (viz rovněž článek Petry Hanákové Bečvářové). Souvisejí s velikostí půdních částic. Půdy, které obsahují více velmi malých částic (jílu), mají více menších pórů, zatímco půdy obsahující větší částice (písek) mají převážně póry přesahující kapilární velikost, proto z nich voda vlivem gravitace odtéká. Množství písku a jílu (a dalších půdních částic různých velikostí) je obtížné ovlivnit, neboť souvisí s geologickým podkladem, ze kterého je půda vytvořena. Mezi faktory, jimiž počet kapilárních pórů můžeme ovlivnit snáze, patří množství organické hmoty a struktura půdy.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorovi

Jan Frouz

Prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, Csc., (*1967) je ředitelem Centra pro otázky životního prostředí UK a ředitelem Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR. Zabývá se otázkami, jak interakce mezi rostlinami, půdou a půdní biotou určují postupné sukcesní změny půd a následně celých ekosystémů a jak můžeme tyto znalosti využít při obnově ekosystémů. Spolu s Jaroslavou Frouzovou je autorem knihy Aplikovaná ekologie (Karolinum 2021).
Frouz Jan

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...