i

Aktuální číslo:

2020/3

Téma měsíce:

Bod zlomu

Organismy proti suchu

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 96, 2020/2

Česko se připravuje na sucho. Má v tom pomoci výstavba až několik desítek přehrad, vybudovaných v následujících desetiletích. Při hledání miliard na tento program ale často zapomínáme, že ani stokrát větší množství přehrad nedokáže nahradit vodu zadrženou v půdě a v podzemních zásobnících. Jen voda v prvním půl metru půdy několikrát převyšuje množství vody zadržené všemi vodními nádržemi (jezery, přehradami, rybníky), které u nás máme. Je to voda, bez které nevyrostou rostliny a zahynou další důležité ekosystémové procesy.

Když doma zalijete květinu zasazenou v květináči, voda zůstane v půdě a neodteče, přestože je ve dnu otvor. Jaká síla jí brání, aby odtekla? Těch fyzikálních mechanismů je značné množství, s určitým zjednodušením se však dá říci, že nejvýznamnějším z těchto mechanismů je kapilarita. Voda zadržená v kapilárních pórech dokonce může stoupat navzdory gravitaci. Snadno si to můžeme ověřit, když položíme kostku cukru do čajové lžičky naplněné čajem nebo kávou. Kapalina začne okamžitě stoupat kostkou cukru směrem vzhůru, neboť zrna cukru jsou tak blízko sebe, že mezi nimi vznikly prostory kapilární velikosti.

Zjednodušeně tedy můžeme říci, že kapilární síly jsou zodpovědné za zadržování vody v půdě. Množství kapilárních pórů v půdě závisí na řadě faktorů, z nichž některé je obtížné ovlivnit (viz rovněž článek Petry Hanákové Bečvářové). Souvisejí s velikostí půdních částic. Půdy, které obsahují více velmi malých částic (jílu), mají více menších pórů, zatímco půdy obsahující větší částice (písek) mají převážně póry přesahující kapilární velikost, proto z nich voda vlivem gravitace odtéká. Množství písku a jílu (a dalších půdních částic různých velikostí) je obtížné ovlivnit, neboť souvisí s geologickým podkladem, ze kterého je půda vytvořena. Mezi faktory, jimiž počet kapilárních pórů můžeme ovlivnit snáze, patří množství organické hmoty a struktura půdy.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorovi

Jan Frouz

Prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc., (*1967) je profesorem environmentální vědy na Karlově univerzitě a ředitelem jejího Centra pro otázky životního prostředí. V Biologickém centru AV ČR je ředitelem výzkumné infrastruktury SoWa. Zkoumá otázku, jak interakce mezi rostlinami, půdou a půdní biotou určují postupné sukcesní změny půd a následně celých ekosystémů a jak můžeme tyto znalosti využít při obnově ekosystémů.

Doporučujeme

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Libor Grubhoffer  |  31. 3. 2020
Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za...
Dívčí tajemství a globální pandemie

Dívčí tajemství a globální pandemie

David Storch  |  29. 3. 2020
Všichni to známe. Dívky mají vážná tajemství, které nikdy nikomu neprozradí. Tedy snad jen své nejlepší kamarádce, to je ale v pořádku, poněvadž...
Život není jako dřív. A dlouho nebude

Život není jako dřív. A dlouho nebude

Pavel Plevka  |  27. 3. 2020
Kontrolované provedení populace infekcí SARS-CoV-2 tak, aby nebyl zahlcen náš zdravotní systém, bude trvat několik let, během kterých bude třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné