i

Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Organismy proti suchu

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 96, 2020/2

Česko se připravuje na sucho. Má v tom pomoci výstavba až několik desítek přehrad, vybudovaných v následujících desetiletích. Při hledání miliard na tento program ale často zapomínáme, že ani stokrát větší množství přehrad nedokáže nahradit vodu zadrženou v půdě a v podzemních zásobnících. Jen voda v prvním půl metru půdy několikrát převyšuje množství vody zadržené všemi vodními nádržemi (jezery, přehradami, rybníky), které u nás máme. Je to voda, bez které nevyrostou rostliny a zahynou další důležité ekosystémové procesy.

Když doma zalijete květinu zasazenou v květináči, voda zůstane v půdě a neodteče, přestože je ve dnu otvor. Jaká síla jí brání, aby odtekla? Těch fyzikálních mechanismů je značné množství, s určitým zjednodušením se však dá říci, že nejvýznamnějším z těchto mechanismů je kapilarita. Voda zadržená v kapilárních pórech dokonce může stoupat navzdory gravitaci. Snadno si to můžeme ověřit, když položíme kostku cukru do čajové lžičky naplněné čajem nebo kávou. Kapalina začne okamžitě stoupat kostkou cukru směrem vzhůru, neboť zrna cukru jsou tak blízko sebe, že mezi nimi vznikly prostory kapilární velikosti.

Zjednodušeně tedy můžeme říci, že kapilární síly jsou zodpovědné za zadržování vody v půdě. Množství kapilárních pórů v půdě závisí na řadě faktorů, z nichž některé je obtížné ovlivnit (viz rovněž článek Petry Hanákové Bečvářové). Souvisejí s velikostí půdních částic. Půdy, které obsahují více velmi malých částic (jílu), mají více menších pórů, zatímco půdy obsahující větší částice (písek) mají převážně póry přesahující kapilární velikost, proto z nich voda vlivem gravitace odtéká. Množství písku a jílu (a dalších půdních částic různých velikostí) je obtížné ovlivnit, neboť souvisí s geologickým podkladem, ze kterého je půda vytvořena. Mezi faktory, jimiž počet kapilárních pórů můžeme ovlivnit snáze, patří množství organické hmoty a struktura půdy.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorovi

Jan Frouz

Prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc., (*1967) je profesorem environmentální vědy na Karlově univerzitě a ředitelem jejího Centra pro otázky životního prostředí. V Biologickém centru AV ČR je ředitelem výzkumné infrastruktury SoWa. Zkoumá otázku, jak interakce mezi rostlinami, půdou a půdní biotou určují postupné sukcesní změny půd a následně celých ekosystémů a jak můžeme tyto znalosti využít při obnově ekosystémů.

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné