i

Aktuální číslo:

2023/1

Téma měsíce:

DNA jako důkaz

Organismy proti suchu

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 96, 2020/2

Česko se připravuje na sucho. Má v tom pomoci výstavba až několik desítek přehrad, vybudovaných v následujících desetiletích. Při hledání miliard na tento program ale často zapomínáme, že ani stokrát větší množství přehrad nedokáže nahradit vodu zadrženou v půdě a v podzemních zásobnících. Jen voda v prvním půl metru půdy několikrát převyšuje množství vody zadržené všemi vodními nádržemi (jezery, přehradami, rybníky), které u nás máme. Je to voda, bez které nevyrostou rostliny a zahynou další důležité ekosystémové procesy.

Když doma zalijete květinu zasazenou v květináči, voda zůstane v půdě a neodteče, přestože je ve dnu otvor. Jaká síla jí brání, aby odtekla? Těch fyzikálních mechanismů je značné množství, s určitým zjednodušením se však dá říci, že nejvýznamnějším z těchto mechanismů je kapilarita. Voda zadržená v kapilárních pórech dokonce může stoupat navzdory gravitaci. Snadno si to můžeme ověřit, když položíme kostku cukru do čajové lžičky naplněné čajem nebo kávou. Kapalina začne okamžitě stoupat kostkou cukru směrem vzhůru, neboť zrna cukru jsou tak blízko sebe, že mezi nimi vznikly prostory kapilární velikosti.

Zjednodušeně tedy můžeme říci, že kapilární síly jsou zodpovědné za zadržování vody v půdě. Množství kapilárních pórů v půdě závisí na řadě faktorů, z nichž některé je obtížné ovlivnit (viz rovněž článek Petry Hanákové Bečvářové). Souvisejí s velikostí půdních částic. Půdy, které obsahují více velmi malých částic (jílu), mají více menších pórů, zatímco půdy obsahující větší částice (písek) mají převážně póry přesahující kapilární velikost, proto z nich voda vlivem gravitace odtéká. Množství písku a jílu (a dalších půdních částic různých velikostí) je obtížné ovlivnit, neboť souvisí s geologickým podkladem, ze kterého je půda vytvořena. Mezi faktory, jimiž počet kapilárních pórů můžeme ovlivnit snáze, patří množství organické hmoty a struktura půdy.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorovi

Jan Frouz

Prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, Csc., (*1967) je ředitelem Centra pro otázky životního prostředí UK a ředitelem Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR. Zabývá se otázkami, jak interakce mezi rostlinami, půdou a půdní biotou určují postupné sukcesní změny půd a následně celých ekosystémů a jak můžeme tyto znalosti využít při obnově ekosystémů. Spolu s Jaroslavou Frouzovou je autorem knihy Aplikovaná ekologie (Karolinum 2021).
Frouz Jan

Doporučujeme

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

Halina Šimková  |  10. 1. 2023
Genetická příbuznost lidí je předmětem zájmu vědy už po staletí. Od prvních teoretických úvah o mísení krve rodičů přes porozumění základním...
Od mumie k Nobelovi

Od mumie k Nobelovi uzamčeno

Viktor Černý  |  9. 1. 2023
Evoluční genomika vyvinula za posledních několik desetiletí propracované nástroje, pomocí nichž můžeme lépe nahlížet a také přímo datovat...
Kůň a člověk

Kůň a člověk uzamčeno

René Kyselý, Lubomír Peške  |  9. 1. 2023
Domestikace koně zásadně změnila mobilitu, ekonomiku a válečné strategie člověka, čímž podstatně ovlivnila jeho dějiny. S ohledem na význam v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné