i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Dilema klimatických změn: vzhůru, nebo daleko?

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 76, 2020/2

Geografické hranice rozšíření rostlinných druhů se vlivem klimatických změn posouvají společně s měnícími se podmínkami prostředí, nejčastěji teplotou. Jednoduše řečeno očekáváme, že zvyšující se teploty posouvají hranice druhů ve směru dále od rovníku. Areály rozšíření se tak na severní polokouli zvolna sunou k severu, na jižní polokouli pochopitelně k jihu. V pohořích se navíc horní i dolní výšková hranice rozšíření posouvá do vyšších nadmořských výšek. Obecně platí, že teplota klesá v průměru o 5 až 6,5 °C na 1000 výškových metrů nebo na 1000 km zeměpisné délky (přesněji 6,9 °C v oblasti 45° severní nebo jižní šířky). Už z toho je na první pohled vidět značná disproporce při překonávání vzdáleností mezi druhy horskými a nížinnými. Druhy v horských oblastech jsou svým výskytem zkomprimovány do poměrně úzkého výškového pásu a při změně teploty o 1 °C jim stačí přesun asi o 170 výškových metrů, aby se opět dostaly do podmínek s optimální teplotou. Změna teploty o 1 °C v nížinách však vytváří potřebu posunů hranic areálů druhů o přibližně 150 km.

K migracím (posunům areálů rozšíření) na větší vzdálenosti jsou přinuceny i dlouhověké dřeviny. Pro relativně rychlý nárůst teploty a sucha nejsou svou dlouhověkostí a stavbou těla příliš přizpůsobeny. Důsledkem je zvýšená mortalita, která souvisí s celkovým oslabením, napadáním patogeny a sníženou schopností reprodukce na poměrně rozsáhlých oblastech. Přesnější sledování těchto i dalších přírodních dějů nám rozostřuje vliv člověka, který zpravidla intenzivně v lesích mírného pásu hospodaří. Umělé vysazování dřevin a podpora jejich (mono)kultur nám nedovoluje aktuálně zjistit přirozené ekologické limity dřevin, a tím i jejich hranice rozšíření. Brání nám i metodologické postupy, protože sledování změn na tak velkých prostorových škálách předpokládá jednotnou a dlouhodobou metodiku, zpravidla koordinovanou řadou státních útvarů.

Nyní vidíte 52 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...