i

Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Dilema klimatických změn: vzhůru, nebo daleko?

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 76, 2020/2

Geografické hranice rozšíření rostlinných druhů se vlivem klimatických změn posouvají společně s měnícími se podmínkami prostředí, nejčastěji teplotou. Jednoduše řečeno očekáváme, že zvyšující se teploty posouvají hranice druhů ve směru dále od rovníku. Areály rozšíření se tak na severní polokouli zvolna sunou k severu, na jižní polokouli pochopitelně k jihu. V pohořích se navíc horní i dolní výšková hranice rozšíření posouvá do vyšších nadmořských výšek. Obecně platí, že teplota klesá v průměru o 5 až 6,5 °C na 1000 výškových metrů nebo na 1000 km zeměpisné délky (přesněji 6,9 °C v oblasti 45° severní nebo jižní šířky). Už z toho je na první pohled vidět značná disproporce při překonávání vzdáleností mezi druhy horskými a nížinnými. Druhy v horských oblastech jsou svým výskytem zkomprimovány do poměrně úzkého výškového pásu a při změně teploty o 1 °C jim stačí přesun asi o 170 výškových metrů, aby se opět dostaly do podmínek s optimální teplotou. Změna teploty o 1 °C v nížinách však vytváří potřebu posunů hranic areálů druhů o přibližně 150 km.

K migracím (posunům areálů rozšíření) na větší vzdálenosti jsou přinuceny i dlouhověké dřeviny. Pro relativně rychlý nárůst teploty a sucha nejsou svou dlouhověkostí a stavbou těla příliš přizpůsobeny. Důsledkem je zvýšená mortalita, která souvisí s celkovým oslabením, napadáním patogeny a sníženou schopností reprodukce na poměrně rozsáhlých oblastech. Přesnější sledování těchto i dalších přírodních dějů nám rozostřuje vliv člověka, který zpravidla intenzivně v lesích mírného pásu hospodaří. Umělé vysazování dřevin a podpora jejich (mono)kultur nám nedovoluje aktuálně zjistit přirozené ekologické limity dřevin, a tím i jejich hranice rozšíření. Brání nám i metodologické postupy, protože sledování změn na tak velkých prostorových škálách předpokládá jednotnou a dlouhodobou metodiku, zpravidla koordinovanou řadou státních útvarů.

Nyní vidíte 52 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné