i

Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Dilema klimatických změn: vzhůru, nebo daleko?

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 76, 2020/2

Geografické hranice rozšíření rostlinných druhů se vlivem klimatických změn posouvají společně s měnícími se podmínkami prostředí, nejčastěji teplotou. Jednoduše řečeno očekáváme, že zvyšující se teploty posouvají hranice druhů ve směru dále od rovníku. Areály rozšíření se tak na severní polokouli zvolna sunou k severu, na jižní polokouli pochopitelně k jihu. V pohořích se navíc horní i dolní výšková hranice rozšíření posouvá do vyšších nadmořských výšek. Obecně platí, že teplota klesá v průměru o 5 až 6,5 °C na 1000 výškových metrů nebo na 1000 km zeměpisné délky (přesněji 6,9 °C v oblasti 45° severní nebo jižní šířky). Už z toho je na první pohled vidět značná disproporce při překonávání vzdáleností mezi druhy horskými a nížinnými. Druhy v horských oblastech jsou svým výskytem zkomprimovány do poměrně úzkého výškového pásu a při změně teploty o 1 °C jim stačí přesun asi o 170 výškových metrů, aby se opět dostaly do podmínek s optimální teplotou. Změna teploty o 1 °C v nížinách však vytváří potřebu posunů hranic areálů druhů o přibližně 150 km.

K migracím (posunům areálů rozšíření) na větší vzdálenosti jsou přinuceny i dlouhověké dřeviny. Pro relativně rychlý nárůst teploty a sucha nejsou svou dlouhověkostí a stavbou těla příliš přizpůsobeny. Důsledkem je zvýšená mortalita, která souvisí s celkovým oslabením, napadáním patogeny a sníženou schopností reprodukce na poměrně rozsáhlých oblastech. Přesnější sledování těchto i dalších přírodních dějů nám rozostřuje vliv člověka, který zpravidla intenzivně v lesích mírného pásu hospodaří. Umělé vysazování dřevin a podpora jejich (mono)kultur nám nedovoluje aktuálně zjistit přirozené ekologické limity dřevin, a tím i jejich hranice rozšíření. Brání nám i metodologické postupy, protože sledování změn na tak velkých prostorových škálách předpokládá jednotnou a dlouhodobou metodiku, zpravidla koordinovanou řadou státních útvarů.

Nyní vidíte 52 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné