mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Dilema klimatických změn: vzhůru, nebo daleko?

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 76, 2020/2

Geografické hranice rozšíření rostlinných druhů se vlivem klimatických změn posouvají společně s měnícími se podmínkami prostředí, nejčastěji teplotou. Jednoduše řečeno očekáváme, že zvyšující se teploty posouvají hranice druhů ve směru dále od rovníku. Areály rozšíření se tak na severní polokouli zvolna sunou k severu, na jižní polokouli pochopitelně k jihu. V pohořích se navíc horní i dolní výšková hranice rozšíření posouvá do vyšších nadmořských výšek. Obecně platí, že teplota klesá v průměru o 5 až 6,5 °C na 1000 výškových metrů nebo na 1000 km zeměpisné délky (přesněji 6,9 °C v oblasti 45° severní nebo jižní šířky). Už z toho je na první pohled vidět značná disproporce při překonávání vzdáleností mezi druhy horskými a nížinnými. Druhy v horských oblastech jsou svým výskytem zkomprimovány do poměrně úzkého výškového pásu a při změně teploty o 1 °C jim stačí přesun asi o 170 výškových metrů, aby se opět dostaly do podmínek s optimální teplotou. Změna teploty o 1 °C v nížinách však vytváří potřebu posunů hranic areálů druhů o přibližně 150 km.

K migracím (posunům areálů rozšíření) na větší vzdálenosti jsou přinuceny i dlouhověké dřeviny. Pro relativně rychlý nárůst teploty a sucha nejsou svou dlouhověkostí a stavbou těla příliš přizpůsobeny. Důsledkem je zvýšená mortalita, která souvisí s celkovým oslabením, napadáním patogeny a sníženou schopností reprodukce na poměrně rozsáhlých oblastech. Přesnější sledování těchto i dalších přírodních dějů nám rozostřuje vliv člověka, který zpravidla intenzivně v lesích mírného pásu hospodaří. Umělé vysazování dřevin a podpora jejich (mono)kultur nám nedovoluje aktuálně zjistit přirozené ekologické limity dřevin, a tím i jejich hranice rozšíření. Brání nám i metodologické postupy, protože sledování změn na tak velkých prostorových škálách předpokládá jednotnou a dlouhodobou metodiku, zpravidla koordinovanou řadou státních útvarů.

Nyní vidíte 52 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...