Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Věštba půdních mikroorganismů o koloběhu uhlíku

 |  5. 10. 2020
 |  Vesmír 99, 551, 2020/10

Globální změny v podobě narůstající teploty a vyšší koncentrace CO2 v atmosféře a mořích se logicky promítají do vyšších teplot a koncentrace uhlíku v půdě. Právě toto prostředí vyžaduje naši pozornost, protože je zde uloženo kolem 3300 Pg (gigatun) uhlíku. Je to hodnota, která je asi 5× vyšší než současné množství uhlíku v podobě CO2 v atmosféře. Už to samo o sobě je důvod věnovat půdě a jejímu oživení mikroorganismy pozornost v době klimatických změn. Tato lidským okem neviditelná stvoření dokážou uhlík vázat do organických vazeb, ale zároveň půdní organický uhlík mineralizovat a uvolňovat v podobě skleníkových plynů (CO2, CH4). Potíž je v tom, že stále nevíme, který proces začne vlivem klimatických změn převažovat.

V této souvislosti si zpravidla mnozí vzpomenou na permafrost, který díky oteplování prochází dramatickými změnami. Tání permafrostu probouzí i jeho mikroorganismy k větší aktivitě, přitom jsou tyto půdy obrovským rezervoárem uloženého uhlíku v množství kolem 1300–1580 Pg, což je přibližně polovina celkového uhlíku v půdě. Z tohoto množství je 5–15 % snadno mikrobiálně rozložitelných a stává se potenciálním zdrojem emisí skleníkových plynů v příštích desetiletích.

Nahlédnout do složení tohoto zvláštního mikrosvěta výrazně pomohlo rozsáhlé sekvenování genomů, které nám zároveň může ukázat, jak jsou jeho obyvatelé připraveni na oteplování. Ukazuje se, že mikroorganismy v půdě tvoří velmi rozmanité společenstvo (mikrobiom), kde má každý svou funkci, a hlavně se podle podmínek mění jeho aktivita.

Zatím víme, že půdní mikrobiom má na různých místech odlišné složení, přesto jednotně disponuje schopnostmi zvládat opakované roztávání a zamrzání. Zároveň jsou zde běžně přítomny geny potřebné pro degradaci rostlinných polysacharidů a tvorbu metanu (metanogenezi). Nalezeny však byly i geny pro rozklad (oxidaci) metanu, což naznačuje přítomnost mechanismů spotřeby tohoto skleníkového plynu, který se bude při tání permafrostu tvořit. Geny patřící jak bakteriím, tak virům dokládají, že se jedná o klíčové hráče zmíněných procesů. Houbové organismy byly zaznamenány v menší míře, avšak při tání permafrostu se bude zvyšovat zastoupení mykorhizních hub. To jsou symbiotické druhy hub, které souvisejí s šířením cévnatých rostlin.

Inventarizace organismů, jejich genů a funkcí, které jsou úzce svázané s podmínkami prostředí, a tím i s odezvami celého půdního systému na (klimatické) změny, je jistě velkou výzvou. Umožní nám lépe pochopit, co se v půdě odehrává, a do určité míry předpovědět budoucí změny. Tedy nejen to, co čeká půdu, ale i nás při klimatických změnách.

Jansson J. K., Hofmockel K. S.: Nature Reviews, 2020, DOI: 10.1038/s41579-019-0265-7

Woodcroft B. J. et al.: Nature, 2018, DOI: 10.1038/s41586-018-0338-1

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Pedologie, Mikrobiologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...