Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024
i

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Slunce hýbe časem

 |  5. 10. 2020
 |  Vesmír 99, 586, 2020/10

Debata o střídání času je v podstatě diskusí o unifikaci času, o šířce středoevropského časového pásma a o fixním denním režimu společnosti v kontextu měnící se délky dne během roku.

Denní cyklus naší hvězdy odnepaměti rozděloval sluneční den na část nočního klidu a odpočinku a na světlou část věnovanou různým činnostem. Stejně jako bylo nutné se orientovat prostřednictvím kalendáře v průběhu roku, tak vyvstala potřeba vědět, v jaké fázi se daný den nachází. Zpočátku se to řešilo odhadem polohy slunce na jeho denním oblouku, který opisuje po obloze. Později byl tento princip zpřesňován za vzniku prvních slunečních hodin a slunce i nadále jejich prostřednictvím (obr. 1) určovalo rytmus dne, a ani nevadilo, že délka dne a čas východu a západu slunce se v průběhu roku mění, jelikož denní činnosti byly na slunce přímo navázány a tuto změnu kopírovaly. Lidé se tak řídili pravým slunečním časem.

Železnice sjednocuje čas

Zásadní pro změnu přístupu k času bylo období průmyslové revoluce a s tím spojený rozvoj dopravy.1) Do té doby mělo každé město vlastní čas, který byl vztažen k místnímu poledníku, přestože se kromě slunečních hodin stále častěji při měření času uplatňovaly mechanické chronometry. Problém separátních časů odvíjejících se od místních poledníků jednotlivých měst se projevil, když se lidé byli schopni s pomocí železnice rychle přesouvat mezi městy. První zemí, kde se železnice začala rozvíjet a kde se začala uplatňovat při přepravě osob, byla Velká Británie. Zde se také onen problém s kolizí místních časů objevil nejdříve. Při spojení mezi Londýnem a Bristolem, ležícím od něj západně, se již v roce 1841 ukázalo, že strojvedoucí, který si do Bristolu dovezl na svých hodinkách londýnský čas, odjížděl o 11 minut dříve, než by měl podle bristolského času. Společnost pochopila, že nezbytným předpokladem pro fungování železnice je unifikace času mezi jednotlivými stanicemi, a tak již roku 1855 akceptovalo tento požadavek 98 % veřejných hodin ve Velké Británii. Železniční čas byl prvním krokem vedoucím ke standardizaci času a definování časových pásem. Vlastní koncept několika různých časových pásem byl uplatněn tam, kde železnice překonávala velké vzdálenosti. Není proto divu, že se prvně uplatnil 18. listopadu 1883 ve Spojených státech a v Kanadě. Tento akt však ani v takto vyspělých zemích neproběhl úplně hladce a standardní pásmový čas zavedl ve Spojených státech až federální zákon r. 1918.

Časová pásma

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie, Astronomie a kosmologie

O autorovi

Marek Křížek

RNDr. Marek Křížek, Ph.D., (*1974) absolvoval magisterská studia na PřF UP v Olomouci, doktorát z fyzické geografie získal na PřF UK v Praze. Na katedře fyzické geografie a geoekologie se zabývá geomorfologií, planetární geografií a paleogeografií kvartéru. Specializuje se zejména na vývoj kryogenního reliéfu a dynamiku periglaciálních procesů během kvartéru. Kromě pedagogické činnosti se snaží o popularizaci a zvýšení přírodovědné gramotnosti široké veřejnosti.
Křížek Marek

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...