Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Dvojjazyčnost prospívá výkonu mozku

 |  5. 10. 2020
 |  Vesmír 99, 584, 2020/10

Mluvit dennodenně několika jazyky je v mnoha, či dokonce ve většině zemí světa běžné: lidé hovoří místními, jedním nebo více úředními jazyky, k tomu téměř všichni ještě ovládají angličtinu, francouzštinu, španělštinu nebo čínštinu. Mnohojazyčnost je tedy z globálního pohledu přirozená a představuje spíše pravidlo než výjimku. V Čechách tomu ale tak není.

Snad právě proto existuje v naší více méně jednojazyčné společnosti celá řada mýtů, předsudků či mylných informací týkajících se dvojjazyčnosti či mnohojazyčnosti u dětí a dospělých. K těmto mýtům patří například názory, že dvojjazyčné děti jsou při osvojování svých jazyků v porovnání s jednojazyčnými dětmi zpožděné nebo že lidé hovořící dvěma jazyky musí umět plynule překládat z jedno jazyka do druhého či že nejlepší recept na dvojjazyčnost je, když každý rodič striktně mluví na dítě jen jedním jazykem (tzv. one parent – one language principle). Občas se objeví i názor, že učení více jazykům současně kognitivně zahltí dítě tak, že se jeho mozek nezvládne naučit dobře ani jednomu z nich.

Přepínání kódu

Nejvíce ale přetrvávají předsudky vztahující se k takzvanému přepínání kódu (v odborné terminologii code-switching). Myslí se tím spontánní nebo vědomé přecházení z jednoho jazyka do druhého, a to buď mezi dvěma větami, nebo i v rámci jedné věty. Moje dvojjazyčné děti používají například slovo dursťák (německy Durst – žízeň a česká přípona -ák vyjadřuje mohutnost žízně) nebo kušlovat (od německého kuscheln – mazlit se – s českou koncovkou typickou pro tvoření sloves). Nedávno jsem na jednom pražském hřišti slyšela, jak někdo říká: „Kde je můj rower?“ (polsky kolo). Přepínání mezi dvěma větami může vypadat i takto: „Kam jsi řekla, dass du es hingetan hast?“ (že jsi to dal/dala).

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Barbara Mertins

Prof. Dr. Barbara Mertins (*1974) vystudovala germanistiku, moderní německou literaturu a filozofii ve Freiburgu, Basileji a Štrasburku. Magisterský titul získala r. 1998 na Albert-Ludwigs Universität. V letech 2000–2004 byla první českou doktorandkou na Max-Planck Institute (MPI) pro psycholingvistiku v Nijmegenu, kde r. 2004 obhájila titul Ph.D. V letech 2005–2014 působila jako odborná asistentka na Ruprecht-Karls Universität v Heidelbergu, kde r. 2013 habilitovala na téma jazyk a kognice. Od r. 2014 je profesorkou pro empirickou a experimentální lingvistiku se zaměřením na psycholingvistiku a vedoucí psycholingvistické laboratoře na TU Dortmund. Je vdaná a má dvě bilingvní děti.
Mertins Barbara

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...