mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Dvojjazyčnost prospívá výkonu mozku

 |  5. 10. 2020
 |  Vesmír 99, 584, 2020/10

Mluvit dennodenně několika jazyky je v mnoha, či dokonce ve většině zemí světa běžné: lidé hovoří místními, jedním nebo více úředními jazyky, k tomu téměř všichni ještě ovládají angličtinu, francouzštinu, španělštinu nebo čínštinu. Mnohojazyčnost je tedy z globálního pohledu přirozená a představuje spíše pravidlo než výjimku. V Čechách tomu ale tak není.

Snad právě proto existuje v naší více méně jednojazyčné společnosti celá řada mýtů, předsudků či mylných informací týkajících se dvojjazyčnosti či mnohojazyčnosti u dětí a dospělých. K těmto mýtům patří například názory, že dvojjazyčné děti jsou při osvojování svých jazyků v porovnání s jednojazyčnými dětmi zpožděné nebo že lidé hovořící dvěma jazyky musí umět plynule překládat z jedno jazyka do druhého či že nejlepší recept na dvojjazyčnost je, když každý rodič striktně mluví na dítě jen jedním jazykem (tzv. one parent – one language principle). Občas se objeví i názor, že učení více jazykům současně kognitivně zahltí dítě tak, že se jeho mozek nezvládne naučit dobře ani jednomu z nich.

Přepínání kódu

Nejvíce ale přetrvávají předsudky vztahující se k takzvanému přepínání kódu (v odborné terminologii code-switching). Myslí se tím spontánní nebo vědomé přecházení z jednoho jazyka do druhého, a to buď mezi dvěma větami, nebo i v rámci jedné věty. Moje dvojjazyčné děti používají například slovo dursťák (německy Durst – žízeň a česká přípona -ák vyjadřuje mohutnost žízně) nebo kušlovat (od německého kuscheln – mazlit se – s českou koncovkou typickou pro tvoření sloves). Nedávno jsem na jednom pražském hřišti slyšela, jak někdo říká: „Kde je můj rower?“ (polsky kolo). Přepínání mezi dvěma větami může vypadat i takto: „Kam jsi řekla, dass du es hingetan hast?“ (že jsi to dal/dala).

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Barbara Mertins

Prof. Dr. Barbara Mertins (*1974) vystudovala germanistiku, moderní německou literaturu a filozofii ve Freiburgu, Basileji a Štrasburku. Magisterský titul získala r. 1998 na Albert-Ludwigs Universität. V letech 2000–2004 byla první českou doktorandkou na Max-Planck Institute (MPI) pro psycholingvistiku v Nijmegenu, kde r. 2004 obhájila titul Ph.D. V letech 2005–2014 působila jako odborná asistentka na Ruprecht-Karls Universität v Heidelbergu, kde r. 2013 habilitovala na téma jazyk a kognice. Od r. 2014 je profesorkou pro empirickou a experimentální lingvistiku se zaměřením na psycholingvistiku a vedoucí psycholingvistické laboratoře na TU Dortmund. Je vdaná a má dvě bilingvní děti.
Mertins Barbara

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...