Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Muž ve včelařství dobře obeznalý

 |  6. 1. 2020
 |  Vesmír 99, 59, 2020/1

1880: Roj amerických včel Trigona lineata Lep. přenesen živý do Evropy. Prof. Tomášek z Brna oznamuje zajímavý případ, že byl totiž v červenci letošního roku do Brna přivezen roj včel počtem asi 300–400 kusů v špalku kreveně obecné (Haematoxylon campechianum L.) Nejprve učiněna všemožná opatření se strany muže ve včelařství dobře obeznalého, aby roj šťastně byl na místo bezpečné a pro včely pohodlné přenesen, což když se stalo, nalezena v dutině té zásoba pelu, plást s mladými včelkami, jakož i kousky starého vosku, kterýž tomu nasvědčoval, že včely delší dobu zde sídlí. Povážíme-li, že dřevo to nejprve osekáno, vysušeno, pak teprve po nějakém čase lodí ze zálivu Campechského přes Jamaiku do Evropy dopraveno bylo, musíme žasnouti nad tuhostí života malých těchto tvorů, kteří po celý ten čas, jenž dojista na rok páčiti se může, ze skrovných svých zásob pelu a medu žili.

R. (Vesmír 9, 72, 1880/6)

„Musíme žasnouti nad tuhostí života malých těchto tvorů, kteří po celý ten čas, jenž dojista na rok páčiti se může, ze skrovných svých zásob pelu a medu žili.“

V novém domově svém včely brzy zdomácněly a ven vyletovaly, sbírajíce pel nejvíce z divokého vína a rozrazilu (Veronica speciosa Chumingh); při výletu vynášely v čelistech věci zbytečné z úlu; pro lepší pak bezpečnost zalepily otvor pro vylétání voskem až na malou dírku ovální, již však pokaždé na noc voskem uzavírají. Vnitř úlu panuje čilý život, jejž však nerady pozorovati dávají; neboť sotva že malou chvilku někdo odkrytým okénkem do vnitř pohlíží, přicházejí již jedna včelka po druhé, snášejí vosk a vyhlídku jím zalepují. Dělnice pilně staví plásty, jichž šest v podobu věže spojují, kteréž do výše velikosti přibývá. Na plástech pak prochází se královna, prohlížejíc buňky, v něž vajíčka ukládá. Hned jest tu ale dělnice, kteráž opatří buňku zásobou potravy, načež ji uzavře; a dle množství snesených vajíček soudí se na velikou úrodnost tohoto druhu včel. Plásty staví podobně jako včely naše z hmoty voskové a ne jako vosa z látek cizích, ač barva plástů těch jest tmavohnědá, čímž se od stavby včely naší liší. Však včela americká (Trigona lineata) neukládá medu a pelu do takových buněk, do nichž královna vajíčka snáší, ale staví si k tomu cíli buňky podoby džbánkovité neb soudkovité, jež i co do velkosti od prvých značně se liší. Trubci v tomto přeneseném roji nebyli nalezeni, z čehož souditi se dá, že zúrodnění dlouho před tím státi se musilo. – Tolik až dosud ze života těchto přistěhovalců známo, a vzhledem k ošetřování, jehož se jim dostává, lze se nadíti, že mnohé zajímavé zvláštnosti později se objeví.

2019: Na této zprávě nejsou zajímavé ani tak jihoamerické nebodavé včely (dnes Paratrigona lineata), jako onen „muž ve včelařství dobře obeznalý“. Zpráva ho nejmenuje, protože v té době zřejmě autorovi nepřišel zajímavý. Proslaví se až později. Sám Tomášek se však o něm ve svém článku pro Zoologischer Anzeiger, z něhož Vesmír vycházel, zmínil: „Der Berichterstatter […] übergab denselben einem bewährten Bienenzüchter, Herrn Mendl, Prälaten in Altbrünn, zur weiteren Behandlung…“ Tedy: „Korespondent […] jej [roj] předal do péče osvědčenému včelaři, panu Mendelovi, prelátovi ve Starém Brně…“1)

Gregor Johann Mendel byl skutečně zapáleným včelařem, jakkoli jsou jeho počiny na tomto poli méně známé než pokusy s hrachem, které vedly k formulování základních zákonů dědičnosti. Zájem o včely zdědil po otci. V klášteře vybudoval včelín, který na vrcholu jeho úsilí poskytoval domov asi padesáti včelstvům. V roce 1869 se stal členem Včelařského spolku moravského a o dva roky později byl zvolen prvním náměstkem starosty tohoto spolku F. X. Živanského. Včely pro něj představovaly odpočinkovou aktivitu i téma pro výzkum. Pokoušel se křížit různé poddruhy včely medonosné, experimentoval se způsoby přezimování včelstev, vymýšlel konstrukční úpravy úlů, studoval chování včel v úlu i mimo něj. Jeho zásluhou byly svahy pod Špilberkem osety medonosnými rostlinami.

„I neštěstí, které ho potkalo v letech 1872 a 1873, kdy mu uhynula včelstva na hnilobu plodu, dokázal Mendel využít k nalezení praktického východiska, které platí dodnes: včelstva nezachraňovat, neléčit, ale vysířit, spálit a úly desinfikovat. […] Jeho cílem bylo zřejmě vytvořit křížením hospodářsky výkonné plemeno. Na dokončení této práce mu však již nebylo dáno dosti času. Je možné, že v této souvislosti narážel i na nepochopení vedení spolku, protože Živanský byl velmi zásadně proti dovozům jakýchkoli cizích plemen.“2)

V časopise Včela brněnská, do kterého Mendel pravidelně přispíval, mimo jiné napsal: „…jest důležito, aby každý včelař něco zkoušel, co se týká včelařství, neboť jenom na takové cestě možno dodělati se výsledků prospěšných.“ (Vesmír 91, 590, 2012/10) Dnes jeho jméno nese Mendelova společnost pro včelařský výzkum, sídlící na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně.

Ve Vesmíru se Mendelovo jméno poprvé objevilo až v roce 1907, tedy 23 let po jeho smrti: „…Badatelé, kteří v době nynější pokračují se zvýšenou pozorností v pokusech, jež v polovici 19. stol. prováděl opat Mendel s bastardací, přicházejí k náhledu, že v ústrojenství buněk existují zvláštní hmotní nositelé dědičných vlastností; spatřují pak namnoze soubor těch nositelů ve chromosomech.“ (Experimentální studie o významu počtu chromosomů, Vesmír 36, 159, 1907/10)

V archivních textech zachováváme dobový pravopis a některé typografické zvyklosti.

Poznámky

1) Tomaschek A.: Zoologischer Anzeiger 2, 582–587, 1879.

2) Redakce: Referáty z konference Včelařský výzkum v době J. G. Mendela a dnes, Moderní včelař 5, 143, 2011.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika, Entomologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Matěj Novák  |  1. 6. 2020
V nedávné době se 3D tisk objevoval v médiích především v souvislosti s výrobou ochranných pomůcek proti koronaviru. Nejedná se však v žádném...
Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné