Mendelova univerzita v Brně

G. J. Mendel a Mendelova univerzita v Brně

Co má společného Mendelova univerzita s opatem G. J. Mendelem?

Mendel – šlechtitel a genetik

Jeho hlavní přínos spočívá v tom, že neposuzoval podobnost rodičů a potomstva podle celkového vzhledu, ale hodnotil jednotlivé znaky, které nazýval Merkmale, dnes geny. Prokázal, že nová genetická diverzita může vzniknout jedině křížením. Jeho pokusy však zapadly bez většího ohlasu. Teprve v roce 1900 byly znovu objeveny třemi profesory (C. Correns z Tübingenu v Německu, H. de Vries z Amsterodamu a E. Tschermak von Seysenegg z Vídně). Vídeňský profesor Tschermak pak inicioval založení genetického pracoviště Mendeleum v Lednici na Moravě, které vybudoval majitel tamního panství Johann II. Liechtenstein v roce 1912. Mendeleum přešlo v roce 1965 pod Mendelovu univerzitu v Brně a věnovalo se studiu genetiky rostlin; v poslední době se věnuje především genetice zahradnických plodin.

Mendel nebyl jen genetik, ale i praktický šlechtitel, meteorolog a včelař; vyšlechtil nové odrůdy ovocných dřevin. Jeho poznatky šlechtitele rostlin aplikovali a využívali i lékaři a šlechtitelé zvířat. Od humánních genetiků se zase inspirovali genetici rostlin a začali také využívat geneticky modifikované organismy. V lékařství se už po desetiletí využívají k produkci inzulinu, erythropoetinu (růstový faktor červených krvinek), interferonů aj. V potravinářství se využívají např. k produkci kyseliny citronové, která je ve většině limonád.

Na Mendelově univerzitě pracovali a dodnes pracují úspěšní šlechtitelé nejen rostlin (pšenice, ječmene, cukrovky, vojtěšky, jetele, jílku, rajčat, špenátu, okurek, meruněk, broskvoní, vinné révy, topolu, vrb aj.), ale i hospodářských zvířat. Rakouská a později československá Společnost pro šlechtění rostlin (Gesellschaft für Pflanzenzüchtung) byla založena v roce 1912 a starala se o výchovu odborníků, registraci odrůd, certifikaci osiva aj. V roce 1932 se stal členem výboru prof. Chmelař z Mendelovy univerzity. Prof. von Tschermak a slavný ruský genetik prof. Vavilov z Petrohradu byli v roce 1936 právě z iniciativy prof. Chmelaře jmenováni čestnými doktory (dr. h. c.) Mendelovy univerzity.

Analogická Gesellschaft für Pflanzenzüchtung byla založena v roce 1991 v Německu (Chloupek, Ruckenbauer 2000). Prof. O. Chloupek z Mendelovy univerzity v Brně je jejím zakládajícím členem. Prvním dlouholetým předsedou byl prof. G. Röbbelen, dr. h. c. mult.; jeden ze tří titulů dr. h. c. obdržel právě od Mendelovy univerzity, která již předtím honorovala významné šlechtitele a genetiky čestnými doktoráty (např. prof. A. Müntzinga z univerzity v Lund ve Švédsku).

Mendelova univerzita uspořádala spolu s německou šlechtitelskou společností, pod patronací Akademie věd České republiky a Mendelovy genetické společnosti, v březnu 2000 Mendel Centenary Congress. Podtitul kongresu zněl 100 years of genetics for plant breeding – Mendel, meiosis and marker. V roce 2000 tomu bylo totiž sto let od znovuobjevení Mendelových principů genetiky. Úvodní referát One hundred years of Mendelism – One hundred years of genetics přednesl prof. Chloupek, vzpomínky na Mendela přednesl anglicky P. Clemens Richter, praprasynovec Mendela a rovněž augustinián ze Stuttgartu.

Mendel – meteorolog

Aktivní činnost Mendela v oblasti meteorologie má své počátky již v průběhu jeho působení na gymnáziu ve Znojmě. Vlastní meteorologická pozorování, ke kterým používal psychrometr, tlakoměr, srážkoměr a maximální i minimální teploměr, zahájil Mendel v roce 1857 a prováděl je prakticky až do své smrti. Kromě základních meteorologických měření sledoval hladinu podzemní vody v klášterní studni a množství atmosférického ozónu. Jeho vztah k meteorologii dokazuje i fakt, že se stal v roce 1865 zakládajícím členem Rakouské meteorologické společnosti. Významně se podílel na budování meteorologické sítě na Moravě, pomáhal založit stanice Těšín, Hukvaldy, Kroměříž, Šumperk, Dačice, Hranice a Bystřice pod Hostýnem. Podporoval šíření předpovědi počasí pro zemědělce, organizoval varování před bouřemi v období sklizně a zařadil se tím mezi průkopníky vědního oboru agrometeorologie. Stejně jako v oblasti biologie, tak i v meteorologii prokázal Mendel své schopnosti kvalitní systematické vědecké práce, hluboký zájem o studovanou problematiku, pečlivost a pozorovací talent.

Na jeho činnost v oblasti zemědělské meteorologie navázali profesoři Mendelovy univerzity Václav Novák, který je považován za zakladatele české bioklimatologie jako vědní disciplíny, a především jeho žák Vladimír Havlíček. I v současné době je výzkum vazeb mezi klimatem a agrosystémy jedním ze stěžejních vědeckých témat Agronomické fakulty Mendelovy univerzity, což dokazuje podstata jeho nejvýznamnějšího projektu – výzkumného záměru s názvem Biologické a technologické aspekty trvalé udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu (prof. Z. Žalud).

Mendel – včelař

Výsledky svých pokusů na hrachu chtěl Mendel ověřit také na včele medonosné. Choval různá plemena včel (Apis m. mellifera, A. m. cypriaca, A. m. ligustica, A. m. lamarckii atd.), krátce choval i náhodně získané bezžihadlé včely Trigona lineata. Zabýval se hodnocením pastvy včel (sledoval nálet včel, délku doby sání nektaru, aktivitu včel na česně), byl odhodlaným zastáncem chovu silných včelstev (jeho úly „dvojáky“) a tzv. studeného zimování – tj. bez nadměrného zateplení a zúžení česna. Jeho myšlenky na základech dalších vědeckých poznatků pak dále prověřoval B. Tomšík, profesor Mendelovy univerzity v Brně.

Na paměti máme jeho proslulou větu ze včelařského časopisu Včela brněnská: „…jest důležito, aby každý včelař něco zkoušel, co se týká včelařství, neboť jenom na takové cestě možno dodělati se výsledků prospěšných.“ Rovněž nové adepty včelařství vyzýval: „…Navštěvujte často mistry ve včelařství a naučíte se za jedinou hodinu více než studováním rozličných knih…“

Zdá se tedy, že žádná jiná univerzita nemá věcně či obsahově víc společného s Johannem Gregorem Mendelem než právě naše Mendelova univerzita v Brně. Je však třeba také zdůraznit, že se v dobách komunismu výrazně a aktivně podílela na potlačování jeho díla a naopak vyučovala pseudogenetiku (O. Chloupek, Z. Žalud, A. Přidal a M. Pidra).

Mendelova naučná stezka

Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně připravila v rámci oslav 190. výročí narození G. J. Mendela a 100. výročí založení vědecko-výzkumného pracoviště Mendeleum několik akcí. V areálu Zahradnické fakulty MENDELU se sídlem v Lednici, přesně v den narození Gregora Johanna Mendela, byla zpřístupněna expozice pod širým nebem s názvem Mendelova cesta. Celkem 9 zastavení provede návštěvníky fakultním kampusem a neotřelým způsobem představí zajímavé momenty ze života G. J. Mendela nebo je seznámí s vybranými genetickými principy či zákonitostmi. Expozice byla vytvořena a realizována kolektivem studentů a pedagogů Zahradnické fakulty MENDELU v rámci výuky předmětů Workshop II a Floristika a bude přístupná do konce vegetačního období roku 2012.

Ústav genetiky – Mendeleum

Pod názvem „100. výročí založení Mendelea“ uspořádá ve dnech 13. září až 2. listopadu 2012 Národní zemědělské muzeum Valtice ve spolupráci se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity výstavu s cílem seznámit návštěvníky s historií jednoho z nejstarších šlechtitelských pracovišť svého druhu ve střední Evropě. Mendeleum v Lednici založil roku 1912 světově známý vědec a jeden ze znovuobjevitelů Mendelových zákonů dědičnosti, vídeňský profesor Erich Tschermak von Seysenegg. Tato výzkumná instituce se významným způsobem podílela na rozvoji šlechtitelství v českých zemích a vzešly z ní mnohé odrůdy zeleniny a polních plodin. Jméno dostala po zakladateli genetiky G. J. Mendelovi, a proto bude součástí výstavy také malá expozice o tomto vědci, jehož 190. výročí narození si letos svět připomíná. Zpestřením budou interaktivní prvky z prostředí moderní genetiky, dobové fotografie, historické i moderní přístroje, originály děl známých vědců a mnoho dalších zajímavých exponátů.

Akce je součástí doprovodného programu mezinárodní odborné konference Aplikované rostlinné biotechnologie, která proběhla 11.–13. září 2012 a je vyvrcholením oslav obou významných výročí v rámci Mendelovy univerzity v Brně.

Nové insignie Mendelovy univerzity v Brně

Na počest 190. výročí narození Gregora Johanna Mendela (1822–1884) a v souladu s novým jednotným vizuálním stylem univerzity a jejím novým názvem byly zhotoveny řetězy akademických funkcionářů univerzity, jejichž hlavním obrazovým prvkem je portrét G. J. Mendela.