i

Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Vodní ptáci v pohybu nás vyzývají

 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 350, 2019/6

Změny klimatu mění i zažité zvyky vodních ptáků. Mění se místa, kde zimují, kde se rozmnožují, početnost jednotlivých druhů. A tyto změny přinášejí i konflikty s člověkem, přestože právě ten je do značné míry svým působením umožnil, usnadnil nebo vyvolal.

Areály rozšíření vodních ptáků se v důsledku změn klimatu a životního prostředí mění. Mnohé vědecké studie dokazují, že tyto změny již probíhají rychle a s velkou intenzitou, což snižuje účinnost nástrojů ochrany přírody druhů a vyvolává nutnost rychlých a efektivních reakcí ze strany politiků a příslušných orgánů ochrany přírody. Abychom mohli druhy a jejich stanoviště chránit, musíme znát, ptáků, jejich početnost či prostorové rozšiřování v období zimování. Optimální lokality by měly poskytovat dostatek potravních zdrojů, zajišťovat nízkou hrozbu predace a v době zimování také nízké termoregulační výdaje. Zde mohou ptáci získat a udržet příznivou tělesnou kondici, zde mohou ve vyšší míře přežívat a s vyšší pravděpodobností se později úspěšně reprodukovat.

Ptačí druhy míří mimo chráněné oblasti

Přestože je ochrana zimujících populací zakotvena v textu celosvětově uznávané Úmluvy o biologické rozmanitosti a Evropská unie zajišťuje ochranu biodiverzity pomocí Směrnice o ptácích a stanovištích (The Council Directive 2009/147/EC), stále se jedná o oblast výzkumu v relativním stínu zájmu. Velkoplošné monitorovací programy přitom přinášejí cenné informace o početnosti a distribuci vodních ptáků, a mohou tak přispět k hodnocení významu chráněných území pro migrující a zimující populace. Většina informací o změnách početnosti a distribuci populací živočichů pochází z tradičních dlouhodobých monitorovacích programů, jako je například Mezinárodní sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census = IWC). Jeho cílem je získávání dat o početnosti vodních ptáků a jejích změnách, identifikace významných lokalit pro jednotlivé druhy na lokální i mezinárodní úrovni.

Nedávno publikovaná studie vycházející z výsledků Mezinárodního sčítání vodních ptáků v ČR navrhuje tři klíčové nástroje pro efektivní ochranu druhů, které si zasluhují pozornost ochranářské veřejnosti: preferenci chráněných území zájmovými druhy, nosnou kapacitu chráněných území a reflektování změn rozšíření jednotlivých druhů.

Na modelovém území České republiky jsme u vodních ptáků zjistili, že poměrně málo preferují chráněná území sítě Natura 2000, že jsou tyto lokality nasyceny a že následně rozšíření některých druhů směřuje mimo tato území.

Dosud nechráněné lokality využívají k zimování převážně druhy živící se vodními bezobratlými (například polák chocholačka, hohol severní, potápka malá a skorec vodní), ale i druhy ubývající v celoevropském měřítku (morčák velký, polák velký, racek bouřní). Počty některých druhů dokonce narůstají mimo chráněná území více než uvnitř (volavka bílá, orel mořský – což jsou druhy zasluhující ochranu podle Přílohy I Směrnice o ptácích).

Pro ochranu zimujících populací vodních ptáků je proto nezbytné rozšířit stávající síť chráněných území, tak aby splňovala všechny tři zmíněné klíčové požadavky (preferenci chráněných území jednotlivými druhy, nosnou kapacitu chráněných území, reflektování změn rozšíření druhů). Toto rozšíření sítě chráněných území musí vycházet z dlouhodobých monitorovacích dat.

Extrémy počasí vyvolají další změny

V budoucích letech bude také pravděpodobně docházet k extrémním výkyvům počasí v zimním období, a to způsobí změny rozšíření druhů a posuny jejich areálů severovýchodním nebo naopak jihozápadním směrem. Tyto změny rozšíření a početnosti vytvářejí nové výzvy pro výzkum i ochranu populací a druhů vodních ptáků. Jednotlivé druhy mohou opět zimovat mimo chráněná území, dojde-li v dané oblasti k nepříznivým podmínkám pro zimování.

Většina druhů vodních ptáků mění svoje zimoviště v závislosti na povětrnostních podmínkách. Mírné zimy jim dovolují posunout svá evropská zimoviště severovýchodním směrem, chladné zimy je naopak tlačí na jihozápad kontinentu. Tyto změny jsou nejvýraznější u druhů zimujících na hlubších vodách (potápivé kachny, kormoráni, lysky, potápky); jejich zimoviště se na evropském kontinentu v průběhu posledních 24 let posouvala o pět kilometrů ročně severovýchodním směrem. Změny mohou probíhat i uvnitř areálů rozšíření druhů. Na našem území vzrůstá význam stojatých vod (přehrad a průmyslových vod) vytvořených a obhospodařovaných člověkem. Poněkud stranou v této souvislosti zůstávají rybníky. Zde dlouhodobě roste početnost pouze u kachny divoké, tato situace je však ovlivněna především hromadným vypouštěním uměle odchovaných kachen divokých. Ostatní druhy na rybnících nenacházejí dost potravy, což je důsledek silného vyžíracího tlaku rybích obsádek.

Konflikty mezi člověkem a vodními ptáky

Změny klimatu a životního prostředí vyvolávají také šíření populací některých druhů vodních ptáků, které se dostávají do konfliktu s dotčenými hospodářskými subjekty. Snad nejrozsáhlejší problémy v celoevropském měřítku vyvolala expanze kormorána velkého. Zatímco ještě na počátku šedesátých let 20. století hnízdilo v západní, severní a střední Evropě jen 3500–4300 párů kontinentální subspecie kormorána velkého, v roce 2012 dosáhl počet párů v Evropě celkově přibližně 371 tisíc, což společně s nehnízdícími jedinci představuje asi 1 milion ptáků. Tuto expanzi patrně způsobilo více faktorů, k nimž patří zvýšení úživnosti vnitrozemských a litorálních vod v Evropě, legislativní ochrana tohoto druhu ve většině států, omezení používání pesticidů a v neposlední řadě i změna klimatických podmínek (zejména nezamrzání řek po výstavbě jezů a přehradních nádrží a rozrůstání lidských sídel). Tyto příčiny tedy bezprostředně souvisejí s aktivitou člověka. Ačkoliv intenzivní využívání přírody obvykle vede k úbytku a ústupu mnohých druhů živočichů a rostlin, v případě kormorána velkého jsme naopak pomohli vytvořit optimální podmínky pro druh, který je „konkurentem“ člověka.

Podobný nárůst početnosti a rozšiřování mimohnízdního areálu rozšíření lze dokumentovat u celé řady dalších rybožravých druhů ptáků. Z druhů pravidelně zimujících na našem území patří mezi šířící se rybožravé druhy volavka popelavá, volavka bílá a morčák velký. Další skupinou vodních ptáků, jejíž početnost intenzivně narůstá na celé severní polokouli, jsou herbivorní husy. Z 21 populací hus, u nichž bylo možno analyzovat dlouhodobé trendy početnosti v západním palearktu, byl její rostoucí trend zjištěn u 16 populací.

Míra nárůstu celkové početnosti tahových populací je u některých druhů hus výjimečná. Například u husy běločelé a bernešky bělolící za posledních 50 let v Evropě narostla velikost populace až na stonásobek. Na území České republiky pravidelně zimují tři druhy hus (husa běločelá, husa velká a husa tundrová) a jejich početnost se dlouhodobě zvyšuje. V celoevropském měřítku pak u husích druhů máme doklady posunu ve využívání různých typů prostředí. Původně husy využívaly chudé pobřežní mokřady, ale pak „objevily“ zemědělskou krajinu. Na rozdíl od mnohých jiných druhů ptáků jim vyhovuje intenzivní zemědělská výroba. Výskyty desítek tisíc hus na polích nejsou tedy výjimkou, což představuje příjemný zážitek pro ornitologa pozorujícího ptactvo, ale již méně příjemnou skutečnost pro majitele pole, na kterém se husy pasou. Řada přímořských států severozápadní Evropy proto umožňuje farmářům kompenzovat škody působené velkými hejny hus.

Ke stažení

O autorech

Zuzana Musilová

Petr Musil

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné