Aktuální číslo:

2026/6

Téma měsíce:

Odolnost

Obálka čísla

Úloha okrajů gran

 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 326, 2019/6

Chloroplasty obsahují komplikovaný systém lipoproteinových membrán, jež jsou uspořádány do vakovitých útvarů zvaných tylakoidy. Nápadné je jejich rozčlenění na válcovitá grana – skupiny k sobě přitisknutých okrouhlých plochých váčků – a podlouhlé, úzké lamely, které grana propojují (obr. 1; viz rovněž Vesmír 97, 625, 2018/11). Málo prostudovanou oblastí zůstával okraj gran – prostor mezi vnitřkem (dření) gran a stromatálními lamelami.

Mnoho se ví o distribuci, fotosyntetických funkcích a vzájemných interakcích různých enzymatických komplexů tylakoidních membrán (např. Vesmír 94, 542, 2015/10). Na počátku oxygenní fotosyntézy zelených rostlin stojí fotosystém dva (PS2), velký a složitý enzymatický komplex; tak velký, že jeho části jsou přímo patrné v elektronovém mikroskopu. Za pomoci sluneční energie štěpí molekuly vody a produkuje kyslík. Přitom se uvolňují elektrony a protony a ustavují se gradienty jejich koncentrace. Díky gradientům vznikají sloučeniny bohaté na energii (makroergické), které jsou nezbytné pro fixaci oxidu uhličitého a tvorbu organických látek.

V tylakoidních membránách se nyní podařilo lokalizovat všechny díly „stavebnice“ PS2. Jednotlivé části procesu jsou zde umístěny za sebou jako na továrním běžícím pásu. V dřeni gran pracují složené a plně funkční holokomplexy PS2. Sluneční záření je však poškozuje – nejvíc „trpí“ klíčový protein reakčního centra PS2, označovaný D1. Poničený komplex je proto přesouván do okrajů gran, kde je podle nejnovějších poznatků „rozmontován“ na jednotlivé části. Jádro PS2 putuje dále do stromatálních lamel, na nichž probíhá výměna proteinu D1. Ten se syntetizuje na ribozomech, jež jsou přichyceny na vnějším povrchu stromatálních lamel. Opravené komplexy jsou pak transportovány zpět do dřeně gran k dalšímu využití.

Skrze okraje gran probíhá také fotosyntetický transport elektronů a jejich membrány obsahují ATP-syntázu, velký enzymatický komplex syntetizující adenosintrifosfát (ATP). Tato makroergická látka je potřebná pro zabudování oxidu uhličitého do sacharidů. ATP-syntáza je také hojná v membránách stromatálních lamel tylakoidů.

Dělba práce mezi třemi kompartmenty tylakoidů zvyšuje efektivitu fotosyntézy suchozemských rostlin, která probíhá za proměnlivé a často vysoké ozářenosti.

Koochak H. et al.: The Plant Journal 97, 412–429, 2019. DOI: 10.1111/tpj.14127

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie, Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.
Kutík Jaromír

Doporučujeme

Příliš otevřené dveře

Příliš otevřené dveře

Jan Vevera  |  1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu

Tranzistor na bázi bismutu uzamčeno

Lukáš Tabery  |  1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Starý recept pro nové kosti

Starý recept pro nové kosti uzamčeno

Petr Pokorný, Adam Zabloudil  |  1. 6. 2026
Kovový implantát býval chápán jako trvalá výztuha těla: něco jako pevný nýt v mostní konstrukci. Moderní medicína však stále častěji hledá...