Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Světlosběrné jezero v thylakoidní membráně chloroplastu

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 542, 2015/10

Globální význam fotosyntézy asi není třeba dokazovat. I malý pokrok v jejím poznávání má velký význam pro celou biologii a může být důležitý i pro lidstvo.

O lokalizaci procesu fotosyntézy v zelených organelách rostlin (chloroplastech, viz obr. 1), jeho mechanismu a některých nově objasněných detailech nedávno psala Naďa Wilhelmová (Vesmír 93, 266, 2014/5). Přeměna energie slunečního záření na energii využitelnou k fixaci atmosférického oxidu uhličitého a k dalším biochemickým dějům probíhá na thylakoidní membráně, důmyslně naskládané uvnitř chloroplastu (obr. 2). Fotosyntetický aparát se musí přizpůsobovat světelným podmínkám, aby efektivně využíval zářivou energii a nedocházelo k jeho poškození. Přenosu zářivé energie mezi dvěma klíčovými chlorofylbílkovinnými enzymatickými komplexy thylakoidní membrány, fotosystémy (PS) 1 a 2, se věnuje publikace profesorky Evy-Mari Aro a jejích spolupracovníků z univerzity ve finském Turku, která vyšla v časopisu Biochimica et Biophysica Acta.

Fotosystémy se liší složením a absorpčním spektrem – PS2 má absorpční maximum při červeném, PS1 při dlouhovlnném červeném světle. Liší se i převládající lokalizací: PS1 ve volných thylakoidních membránách tvořících vakovité útvary, PS2 v přitisknutých diskovitých částech thylakoidních membrán, které mikroskopici nazvali grana (tedy zrna) – podle patrného nahromadění zeleného chlorofylu. Do obou PS dodávají nasbíranou zářivou energii světlosběrné komplexy LHC (light harvesting complexes), rovněž tvořené především molekulami chlorofylu a bílkovin, jako PS. Interakce uvedených čtyř chlorofylbílkovinných komplexů se studují už několik desítek let, především pomocí sledování jejich fluorescence za nízkých teplot. Do učebnic vstoupil model „přechodu ze stavu 1 do stavu 2“ (State 1 – State 2 transition), podle kterého jsou PS2 a PS1

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.
Kutík Jaromír

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné