Aktuální číslo:

2019/4

Téma měsíce:

Krajina

Světlosběrné jezero v thylakoidní membráně chloroplastu

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 542, 2015/10

Globální význam fotosyntézy asi není třeba dokazovat. I malý pokrok v jejím poznávání má velký význam pro celou biologii a může být důležitý i pro lidstvo.

O lokalizaci procesu fotosyntézy v zelených organelách rostlin (chloroplastech, viz obr. 1), jeho mechanismu a některých nově objasněných detailech nedávno psala Naďa Wilhelmová (Vesmír 93, 266, 2014/5). Přeměna energie slunečního záření na energii využitelnou k fixaci atmosférického oxidu uhličitého a k dalším biochemickým dějům probíhá na thylakoidní membráně, důmyslně naskládané uvnitř chloroplastu (obr. 2). Fotosyntetický aparát se musí přizpůsobovat světelným podmínkám, aby efektivně využíval zářivou energii a nedocházelo k jeho poškození. Přenosu zářivé energie mezi dvěma klíčovými chlorofylbílkovinnými enzymatickými komplexy thylakoidní membrány, fotosystémy (PS) 1 a 2, se věnuje publikace profesorky Evy-Mari Aro a jejích spolupracovníků z univerzity ve finském Turku, která vyšla v časopisu Biochimica et Biophysica Acta.

Fotosystémy se liší složením a absorpčním spektrem – PS2 má absorpční maximum při červeném, PS1 při dlouhovlnném červeném světle. Liší se i převládající lokalizací: PS1 ve volných thylakoidních membránách tvořících vakovité útvary, PS2 v přitisknutých diskovitých částech thylakoidních membrán, které mikroskopici nazvali grana (tedy zrna) – podle patrného nahromadění zeleného chlorofylu. Do obou PS dodávají nasbíranou zářivou energii světlosběrné komplexy LHC (light harvesting complexes), rovněž tvořené především molekulami chlorofylu a bílkovin, jako PS. Interakce uvedených čtyř chlorofylbílkovinných komplexů se studují už několik desítek let, především pomocí sledování jejich fluorescence za nízkých teplot. Do učebnic vstoupil model „přechodu ze stavu 1 do stavu 2“ (State 1 – State 2 transition), podle kterého jsou PS2 a PS1

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.

Doporučujeme

První obraz horizontu

První obraz horizontu

Michal Bursa  |  18. 4. 2019
Snímek černé díry v galaxii M87 obletěl svět druhou dubnovou středu. Obrázku oranžového prstence se v komentářích na sociálních sítích začalo...
Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Znáte to – útrpná procházka po suburbii města, snaha dostat se do volné krajiny dlouho nevychází, sériové řadovky se dál a dál kroutí nesmyslnými...
Přehlížená proměna zemědělství

Přehlížená proměna zemědělství

Jakub Hruška  |  1. 4. 2019
Při debatách o naší krajině se často zmiňuje problém její struktury ve smyslu úbytku krajinných prvků – mezí, polních cest, malých vodotečí či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné