Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Světlosběrné jezero v thylakoidní membráně chloroplastu

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 542, 2015/10

Globální význam fotosyntézy asi není třeba dokazovat. I malý pokrok v jejím poznávání má velký význam pro celou biologii a může být důležitý i pro lidstvo.

O lokalizaci procesu fotosyntézy v zelených organelách rostlin (chloroplastech, viz obr. 1), jeho mechanismu a některých nově objasněných detailech nedávno psala Naďa Wilhelmová (Vesmír 93, 266, 2014/5). Přeměna energie slunečního záření na energii využitelnou k fixaci atmosférického oxidu uhličitého a k dalším biochemickým dějům probíhá na thylakoidní membráně, důmyslně naskládané uvnitř chloroplastu (obr. 2). Fotosyntetický aparát se musí přizpůsobovat světelným podmínkám, aby efektivně využíval zářivou energii a nedocházelo k jeho poškození. Přenosu zářivé energie mezi dvěma klíčovými chlorofylbílkovinnými enzymatickými komplexy thylakoidní membrány, fotosystémy (PS) 1 a 2, se věnuje publikace profesorky Evy-Mari Aro a jejích spolupracovníků z univerzity ve finském Turku, která vyšla v časopisu Biochimica et Biophysica Acta.

Fotosystémy se liší složením a absorpčním spektrem – PS2 má absorpční maximum při červeném, PS1 při dlouhovlnném červeném světle. Liší se i převládající lokalizací: PS1 ve volných thylakoidních membránách tvořících vakovité útvary, PS2 v přitisknutých diskovitých částech thylakoidních membrán, které mikroskopici nazvali grana (tedy zrna) – podle patrného nahromadění zeleného chlorofylu. Do obou PS dodávají nasbíranou zářivou energii světlosběrné komplexy LHC (light harvesting complexes), rovněž tvořené především molekulami chlorofylu a bílkovin, jako PS. Interakce uvedených čtyř chlorofylbílkovinných komplexů se studují už několik desítek let, především pomocí sledování jejich fluorescence za nízkých teplot. Do učebnic vstoupil model „přechodu ze stavu 1 do stavu 2“ (State 1 – State 2 transition), podle kterého jsou PS2 a PS1

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné