Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Nordická věda

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 315, 2019/5

1929: V Mnichově vyšla kniha Filipa Lenarda „Velcí přírodozpytci“. Vyšla v nakladatelství Lehmannově, které se specialisovalo na vydávání knih, v nichž se horlí pro rasovou čistotu Němců, pro posílení nordického živlu v nich, který prohlašován za jakýsi živel šlechtický, od kterého vychází a vyšlo všecko veliké, co Němci vykonali. Podle Lenarda také Řekové se přistěhovali do Hellady ze severu, kde se vypěstovala jejich tělesná zdatnost i duševní energie v bojích proti nepříznivé přírodě. Avšak přišedše do Řecka, počali se mísiti se živly asijskými a africkými, a to je zbavilo jejich dosavadní energie a velkých schopností. Tím vysvětluje Lenard, že se asi od roku 100. před Kristem až 1.500 po Kristu neobjevil žádný velký přírodozpytec. Tuto dobu 1600 let nazývá dobou mrtvou. Není v ní velkých přírodozpytců proto, poněvadž k tomu scházeli lidé. […] Teprve novým přílivem nordické krve vzniká obrození, kterému předchází vynález knihtisku pohyblivými literami Gutenbergem (1440) a Kolumbovo objevení Ameriky.

„Přišedše do Řecka, počali se mísiti se živly asijskými a africkými, a to je zbavilo jejich dosavadní energie a velkých schopností.“

Jestliže Lenard tak jako jiní němečtí spisovatelé podobného směru všecko velké, co v Německu bylo vykonáno, nehledě ani k tomu, co mluví o Řecích, připisuje nordickému elementu v německém národě, třeba říci, že to je příliš jednostranné a přehnané. Zapíral by tím na příklad veliký vliv slovanské krve v Němcích, vždyť Leibnitz byl vlastně Slovanem a je pochybno, zdali ve východní polovici Německa vůbec existuje nějaký čistokrevný Germán. Mimo to zapíral by veliké zásluhy, které si v německé kultuře a zvláště ve vědách exaktních získali židé. Značná část vynikajících německých matematiků k nim patří a zasloužili se také velice o pokrok věd fysikálních a lékařských. Nordická věda Za nynějších poměrů, kdy obyvatelstvo západní Evropy tvoří velice složitou směs původních národů, je vůbec nevědecké připisovati jenom jednomu kmenovému elementu zásluhy o evropskou vědu. Žádný národ nemá výsady na geniální lidi. Objevují se sporadicky ve všech národech a běží vždycky jen o to, aby se jejich vlohy mohly dobře rozvinouti a aby se dostali na takové životní místo, kde by mohli působiti úměrně ke svému nadáni.

Vesmír 7, 224, 1929/9–10

2019: V Bratislavě narozený německý fyzik Philipp Lenard (1862–1947) získal v roce 1905 Nobelovu cenu za práci na katodových paprscích. Antisemitismus a vypjatý nacionalismus spoluutvářely jeho osobnost i na tehdejší poměry nezvykle výrazně. Vedl spory s Einsteinem, v nichž kromě odborných otázek hrál zásadní roli Einsteinův židovský původ. Lenard byl zdatný experimentátor, ale slabší teoretik, teorii relativity a kvantovou teorii považoval za nesmysly. Popudila ho Nobelova cena pro Einsteina za fotoelektrický jev, kterému se sám věnoval. Cítil se nedoceněný. To vše zřejmě hrálo roli v jeho dalším počínání.

V květnu 1924, tedy nedlouho po mnichovském pivním puči, napsal s dalším nobelistou Johannem Starkem obdivný článek Hitlerův duch a věda, v roce 1926 ho Hitler s Rudolfem Hessem navštívili a Lenard se stal jedním z prominentních nacistických vědců. Vědecké objevy a teorie posuzoval podle rasového hlediska, odmítal „židovskou fyziku“. Ve Vesmíru zmiňované dílo Grosse Naturforscher tomuto vidění světa odpovídalo.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Historie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné