Poslední prvek

1929: Periodická soustava Menděljejevova, do níž je sestaveno všech dvaadevadesát chemických prvků, vysvětluje celou řadu chemických i fysikálních vlastností prvků, nedává však žádné odpovědi na jednoduchou otázku: kolik je prvků? Je řada jejich ukončena uranem, nebo existují ještě pro nás dosud neznámé prvky o větším atomovém čísle i váze za uranem? Je vůbec možno, aby byly prvky těžší než uran, byly snad někdy a zmizely, nebo byl již vždy uran poslední ze všech? Z prostého sledu prvků v periodickém systému ani z různých zákonů, které se dají odsud odvoditi a které velmi přesně charakterizují vzájemné vztahy uvnitř soustavy, nelze nic souditi o možnosti existence dalších prvků za uranem. Periodický systém je ukončen zcela nepravidelně v šesté grupě, takže jaksi automaticky vnucuje se představa dalšího pokračování, aspoň o dvě místa, aby byla dokončena vodorovná řada do osmé grupy a tak aspoň částečně ospravedlněno zakončení systému. Skutečně byly v poslední době podnikány pokusy nalézti prvek o at. čísle 93, tedy souseda uranu v sedmé skupině, homolog manganu, leč tyto pokusy dosud byly vždy bezvýsledné. Je otázka, může-li tento prvek vůbec existovati a jak tomu je s ukončením Menděljejevova systému. […]

Dr. B. Souček (Vesmír 8, 96, 1929/4–5)

2019: Otázku rozřešili roku 1940 Edwin McMillan a Philip H. Abelson. Bombardováním tenké fólie uranu svazkem neutronů získali dvě látky. První měla poločas rozpadu 23 minut a později byla identifikována jako izotop uranu ²³⁹U, druhou látkou byl izotop prvku s atomovým číslem 93 – první transuran, pojmenovaný později (podle první planety, nacházející se za planetou Uran) Neptunium.

Dosud se podařilo objevit 26 transuranů. Poslední z nich známe od roku 2002; má atomové číslo 118 a nese jméno oganesson (Vesmír 95, 638, 2016/11). Teoreticky se uvažuje o tom, že by bylo možné vytvořit i prvky s atomovými čísly 119 a 120, to však již za cenu velkých komplikací na hraně současných technologických schopností lidstva. Odpověď na otázku z 90 let starého článku Vesmíru tedy zní ano, prvky za uranem existují. Navzdory všemu pokroku je ale pro vědu stále nemožné odpovědět na otázku, zda má Mendělejevova tabulka hranici a kde ona hranice leží.