Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Poslední prvek

 |  9. 12. 2019
 |  Vesmír 98, 723, 2019/12

1929: Periodická soustava Menděljejevova, do níž je sestaveno všech dvaadevadesát chemických prvků, vysvětluje celou řadu chemických i fysikálních vlastností prvků, nedává však žádné odpovědi na jednoduchou otázku: kolik je prvků? Je řada jejich ukončena uranem, nebo existují ještě pro nás dosud neznámé prvky o větším atomovém čísle i váze za uranem? Je vůbec možno, aby byly prvky těžší než uran, byly snad někdy a zmizely, nebo byl již vždy uran poslední ze všech? Z prostého sledu prvků v periodickém systému ani z různých zákonů, které se dají odsud odvoditi a které velmi přesně charakterizují vzájemné vztahy uvnitř soustavy, nelze nic souditi o možnosti existence dalších prvků za uranem. Periodický systém je ukončen zcela nepravidelně v šesté grupě, takže jaksi automaticky vnucuje se představa dalšího pokračování, aspoň o dvě místa, aby byla dokončena vodorovná řada do osmé grupy a tak aspoň částečně ospravedlněno zakončení systému. Skutečně byly v poslední době podnikány pokusy nalézti prvek o at. čísle 93, tedy souseda uranu v sedmé skupině, homolog manganu, leč tyto pokusy dosud byly vždy bezvýsledné. Je otázka, může-li tento prvek vůbec existovati a jak tomu je s ukončením Menděljejevova systému. […]

Dr. B. Souček (Vesmír 8, 96, 1929/4–5)

2019: Otázku rozřešili roku 1940 Edwin McMillan a Philip H. Abelson. Bombardováním tenké fólie uranu svazkem neutronů získali dvě látky. První měla poločas rozpadu 23 minut a později byla identifikována jako izotop uranu 239U, druhou látkou byl izotop prvku s atomovým číslem 93 – první transuran, pojmenovaný později (podle první planety, nacházející se za planetou Uran) Neptunium.

Dosud se podařilo objevit 26 transuranů. Poslední z nich známe od roku 2002; má atomové číslo 118 a nese jméno oganesson (Vesmír 95, 638, 2016/11). Teoreticky se uvažuje o tom, že by bylo možné vytvořit i prvky s atomovými čísly 119 a 120, to však již za cenu velkých komplikací na hraně současných technologických schopností lidstva. Odpověď na otázku z 90 let starého článku Vesmíru tedy zní ano, prvky za uranem existují. Navzdory všemu pokroku je ale pro vědu stále nemožné odpovědět na otázku, zda má Mendělejevova tabulka hranici a kde ona hranice leží.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista a dokumentarista. Autor dokumentů Magion (2018) - vítězný snímek AFO 2019, Screen Power Film Festival 2021, Mokrsko 2008 (spoluautorka J. Jirátová) - hlavní cena Prix Bohemia Radio 2009. Autor projektu Divnopis (spoluautoři P. Tumlíř, M. Harvalík; rozhlas - 150 dílů, televize - 52 dílů, dvě knihy; samostatně osm CD s populárně-vědeckou tematikou. Zakladatel a vedoucí projektu Politické procesy.
Janáč Marek

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...