Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Poslední prvek

 |  9. 12. 2019
 |  Vesmír 98, 723, 2019/12

1929: Periodická soustava Menděljejevova, do níž je sestaveno všech dvaadevadesát chemických prvků, vysvětluje celou řadu chemických i fysikálních vlastností prvků, nedává však žádné odpovědi na jednoduchou otázku: kolik je prvků? Je řada jejich ukončena uranem, nebo existují ještě pro nás dosud neznámé prvky o větším atomovém čísle i váze za uranem? Je vůbec možno, aby byly prvky těžší než uran, byly snad někdy a zmizely, nebo byl již vždy uran poslední ze všech? Z prostého sledu prvků v periodickém systému ani z různých zákonů, které se dají odsud odvoditi a které velmi přesně charakterizují vzájemné vztahy uvnitř soustavy, nelze nic souditi o možnosti existence dalších prvků za uranem. Periodický systém je ukončen zcela nepravidelně v šesté grupě, takže jaksi automaticky vnucuje se představa dalšího pokračování, aspoň o dvě místa, aby byla dokončena vodorovná řada do osmé grupy a tak aspoň částečně ospravedlněno zakončení systému. Skutečně byly v poslední době podnikány pokusy nalézti prvek o at. čísle 93, tedy souseda uranu v sedmé skupině, homolog manganu, leč tyto pokusy dosud byly vždy bezvýsledné. Je otázka, může-li tento prvek vůbec existovati a jak tomu je s ukončením Menděljejevova systému. […]

Dr. B. Souček (Vesmír 8, 96, 1929/4–5)

2019: Otázku rozřešili roku 1940 Edwin McMillan a Philip H. Abelson. Bombardováním tenké fólie uranu svazkem neutronů získali dvě látky. První měla poločas rozpadu 23 minut a později byla identifikována jako izotop uranu 239U, druhou látkou byl izotop prvku s atomovým číslem 93 – první transuran, pojmenovaný později (podle první planety, nacházející se za planetou Uran) Neptunium.

Dosud se podařilo objevit 26 transuranů. Poslední z nich známe od roku 2002; má atomové číslo 118 a nese jméno oganesson (Vesmír 95, 638, 2016/11). Teoreticky se uvažuje o tom, že by bylo možné vytvořit i prvky s atomovými čísly 119 a 120, to však již za cenu velkých komplikací na hraně současných technologických schopností lidstva. Odpověď na otázku z 90 let starého článku Vesmíru tedy zní ano, prvky za uranem existují. Navzdory všemu pokroku je ale pro vědu stále nemožné odpovědět na otázku, zda má Mendělejevova tabulka hranici a kde ona hranice leží.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné