Pokrok v hledání příčin autismu
| 9. 12. 2019Výskyt autismu jen za posledních čtyřicet let vzrostl 58krát. Postiženo je jedno dítě z 86, tedy 1,5 % populace. Příčinu této prudce rostoucí celosvětové epidemie zatím neznáme, což nahrává šíření poplašných a nepravdivých informací typu „očkování proti spalničkám vede k autismu“ (viz Vesmír 95, 257, 2016/5), nebo že sebestřednému a nesociálnímu chování některých občas geniálních dětí (vykazujících tzv. syndrom učence) významně přispívá chladné chování matky. Poslední vědecké výzkumy ale naznačují něco docela jiného.
Existuje mno ho typů autismu a už mnoho let vedou výzkumy k názorům, že za příčinou stojí genetika. Přesněji řečeno, anomálie ve složitém vývoji mozku, jehož se účastní kolem 20 řídicích a několik set výkonných genů. Ty vedou k růstu mozkových buněk (neuronů) a jejich prodloužených výběžků (dendritů), rozvětvení (axonů) a také spojů (synapsí) mezi neurony. A právě množství těchto klíčových stavebních kamenů centrální nervové soustavy je kandidátem na příčinu onemocnění. Potíž je v tom, že se badatelé dosud nemohou shodnout na tom, jestli nemoc způsobuje úbytek zmíněných výběžků a větvení v mozku, anebo naopak jejich přemíra.
Odpověď na tuto otázku nedávno hledali pracovníci lékařského centra newyorské Columbijské univerzity.1) Zkoumali mozky dětí s autismem, zemřelých z jiných příčin. Třináct vzorků šedé mozkové kůry z temenních oblastí pocházelo od dětí ve věku od 2 do 9 let a třináct mozků od dospívajících ve věku 13 až 20 let. Pro srovnání vyšetřili také 22 mozků dětí a dospívajících bez autismu. Podle této histologické studie měli autisté v mozku nadbytek výběžků a synapsí a větší počet propojení hlavně mezi košatými korunami kratších dendritických neuronálních výběžků (trnů). A to především v korových oblastech spojených s kognitivními a sociálními činnostmi. Zdá se to přirozené, protože během vývoje mozku skutečně máme přechodné období nadbytku spojů. Dokonce se i dlouhé výběžky, axony, rozvětvují na cestě do jiných oblastí těla. Například neurony, vybíhající z míchy a přímo inervující kosterní sval (motoneurony), vysílají kolem narození nadbytek větvících se dlouhých axonů do svalů, aby mohly ovládat jejich stahy. Každé rychlé svalové vlákno má zpočátku nikoliv jen jednu synapsi (nervosvalovou ploténku), ale hned několik.