i

Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Na klimatickou změnu od lesa

 |  9. 12. 2019
 |  Vesmír 98, 700, 2019/12

Lesní ekosystémy jsou našimi spojenci v boji s dopady klimatické změny, samy jsou těmito změnami ale také ohroženy. Důležitým faktorem pro stabilitu lesních porostů není jen často zmiňovaná a nejsnáze pozorovatelná druhová pestrost, ale také neviditelná, občas neprávem opomíjená, o to však důležitější diverzita genetická.

Biologická rozmanitost je někdy mylně vykládána jako ekvivalent druhové pestrosti. Biodiverzita má ale kromě ekosystémové a druhové složky ještě jednu neviditelnou, občas neprávem opomíjenou, o to však důležitější – diverzitu genetickou. Genetická variabilita vypovídá o rozmanitosti genů v populacích daného druhu a lze ji tedy také označit za vnitrodruhovou pestrost. Může se vyskytovat na úrovni mezipopulační i vnitropopulační, pozorovat ji lze i na úrovni konkrétního jedince v podobě rozdílů mezi alelami napříč jeho chromozomy.

Genetická diverzita je nezbytným předpokladem dlouhodobého přežití lesních porostů. Jestliže druhová pestrost napomáhá odolnosti porostů před biotickými i abiotickými faktory zvenku, genetická diverzita pracuje zevnitř a poskytuje základ pro adaptaci druhů. Vyšší variabilita zvyšuje pravděpodobnost, že některý z jedinců v populaci se bude schopen díky svým genetickým parametrům adaptovat na okolní podmínky a přežít. Předáním kombinace svých genetických vlastností do další generace zajistí přežití i celé populace, respektive druhu. Mezi takové adaptace patří přizpůsobení vlivům specifických lokálních disturbancí (např. požárům či vodnímu režimu na stanovišti), specifických druhů živočichů a patogenů. Některé studie dokonce označují genetickou variabilitu za nejdůležitější složku biodiverzity.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lesnictví, Ekologie

O autorovi

Dagmar Zádrapová

Ing. et Ing. Dagmar Zádrapová (*1994) vystudovala obor Ochrana přírody na České zemědělské univerzitě v Praze. V současnosti pokračuje v doktorském studijním programu Biologie lesa na Fakultě lesnické a dřevařské a zabývá se populační genetikou a epigenetikou lesních dřevin. V roce 2018 zvítězila v 7. ročníku studentské soutěže Nakladatelství Academia se svou diplomovou prací zabývající se genetickou variabilitou původních populací buku lesního v ČR. Publikace vyjde v roce 2020 pod záštitou nakladatelství Academia v knižní podobě.
Zádrapová Dagmar

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....