i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Dávný lidský předek dostal tvář

 |  11. 11. 2019
 |  Vesmír 98, 612, 2019/11

Lidská evoluce podněcuje naši fantazii mimo jiné proto, že naši předkové a příbuzní (subtribus Hominina) jsou zosobněni dobře zachovalými fosiliemi s chytlavými přezdívkami. Sahelanthropus tchadensis, patrně vůbec nejstarší hominin, je představován lebkou přezdívanou „Toumaï“, což v čadském jazyce Dazaga znamená „naděje života“. Neúplná kostra mladé ženy druhu Australopithecus afarensis dostala přezdívku Lucy, podle písně od skupiny Beatles. Jiné australopitéky zosobňují „Paní Ples“ a „Louskáček“, člověka zpřímeného (Homo erectus) „Chlapec z Nariokotome“, floreského člověka „Hobit“ a tak dále. Většina lidských předků má svého ikonického představitele.

Ne tak Australopithecus anamensis, který byl popsán před více než čtvrt stoletím Meave Leakeyovou, členkou slavného klanu Leakeyů, kteří stojí za objevy Louskáčka, Chlapce z Nariokotome a dalších fosilních „celebrit“. A. anamensis je vůbec nejstarším zástupcem rodu Australopithecus, často je považován za předka slavné Lucy. Kladistické analýzy individuálních nálezů obou druhů tuto hypotézu podporují. Vyvození jednoznačnějších závěrů však bránil nedostatek fosilního materiálu. A. anamensis byl dosud znám jen z několika kosterních fragmentů, zahrnujících části čelistí, úlomky dlouhých kostí a ramenního pletence a pár zápěstních kůstek. V roce 2016 objevil tým paleontologů pod vedením Yohannese Haile-Selassieho v oblasti Woranso-Mille v Etiopii téměř kompletní lebku. Následující dva roky strávili objevitelé jejím pečlivým studiem. Nyní svůj objev publikovali v časopise Nature. Lebka nese označení MRD-VP-1/1, na chytlavou přezdívku se tedy stále čeká. Je malá, o něco větší než lidská pěst. Patřila pravděpodobně dospělému muži druhu A. anamensis, což objevitelé usoudili z morfologie zubů a čelistí a ze stáří nálezu, které činí 3,8 milionu let. Jde o vůbec nejstarší lebku australopitéka, která ale není starší než některé nálezy řazené do druhu A. afarensis. Domnělý předek a potomek tedy koexistovali ve východní Africe po dobu minimálně 100 000 let. Lebka poskytuje množství nových informací o obou druzích, mimo jiné umožňuje stanovit, které znaky A. afarensis jsou primitivní a které odvozené, a také překlasifikovat některé nálezy, dosud považované za A. anamensis, do druhu A. afarensis.

Zdá se, že z lebky MRD-VP-1/1 se stane další ikona lidské evoluce. Její analýzy významně přispějí k našim znalostem o původu australopitéků i o evoluci homininů v širším měřítku. Tento objev dokládá, jak nesmírně důležitá může být v paleontologii jediná fosilie. V jiných biologických oborech by vzorek o velkosti N = 1 takové pozdvižení vzbudit nemohl.

Haile-Selassie et al., Nature, DOI: 10.1038/s41586-019-1513-8

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie, Antropologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Duda

RNDr. Pavel Duda, Ph.D., (*1986) vystudoval ekologii živočichů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se evolucí a fylogenezí člověka.
Duda Pavel

Doporučujeme

Dějiny psané čtyřmi písmeny

Dějiny psané čtyřmi písmeny uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest

Kde najdeme azbest

Martin Vavro, Leona Vavro  |  27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu

Napětí skryté v ledu uzamčeno

Radim Štůsek  |  27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...