Dávný lidský předek dostal tvář

Lidská evoluce podněcuje naši fantazii mimo jiné proto, že naši předkové a příbuzní (subtribus Hominina) jsou zosobněni dobře zachovalými fosiliemi s chytlavými přezdívkami. Sahelanthropus tchadensis, patrně vůbec nejstarší hominin, je představován lebkou přezdívanou „Toumaï“, což v čadském jazyce Dazaga znamená „naděje života“. Neúplná kostra mladé ženy druhu Australopithecus afarensis dostala přezdívku Lucy, podle písně od skupiny Beatles. Jiné australopitéky zosobňují „Paní Ples“ a „Louskáček“, člověka zpřímeného (Homo erectus) „Chlapec z Nariokotome“, floreského člověka „Hobit“ a tak dále. Většina lidských předků má svého ikonického představitele.

Ne tak Australopithecus anamensis, který byl popsán před více než čtvrt stoletím Meave Leakeyovou, členkou slavného klanu Leakeyů, kteří stojí za objevy Louskáčka, Chlapce z Nariokotome a dalších fosilních „celebrit“. A. anamensis je vůbec nejstarším zástupcem rodu Australopithecus, často je považován za předka slavné Lucy. Kladistické analýzy individuálních nálezů obou druhů tuto hypotézu podporují. Vyvození jednoznačnějších závěrů však bránil nedostatek fosilního materiálu. A. anamensis byl dosud znám jen z několika kosterních fragmentů, zahrnujících části čelistí, úlomky dlouhých kostí a ramenního pletence a pár zápěstních kůstek. V roce 2016 objevil tým paleontologů pod vedením Yohannese Haile-Selassieho v oblasti Woranso-Mille v Etiopii téměř kompletní lebku. Následující dva roky strávili objevitelé jejím pečlivým studiem. Nyní svůj objev publikovali v časopise Nature. Lebka nese označení MRD-VP-1/1, na chytlavou přezdívku se tedy stále čeká. Je malá, o něco větší než lidská pěst. Patřila pravděpodobně dospělému muži druhu A. anamensis, což objevitelé usoudili z morfologie zubů a čelistí a ze stáří nálezu, které činí 3,8 milionu let. Jde o vůbec nejstarší lebku australopitéka, která ale není starší než některé nálezy řazené do druhu A. afarensis. Domnělý předek a potomek tedy koexistovali ve východní Africe po dobu minimálně 100 000 let. Lebka poskytuje množství nových informací o obou druzích, mimo jiné umožňuje stanovit, které znaky A. afarensis jsou primitivní a které odvozené, a také překlasifikovat některé nálezy, dosud považované za A. anamensis, do druhu A. afarensis.

Zdá se, že z lebky MRD-VP-1/1 se stane další ikona lidské evoluce. Její analýzy významně přispějí k našim znalostem o původu australopitéků i o evoluci homininů v širším měřítku. Tento objev dokládá, jak nesmírně důležitá může být v paleontologii jediná fosilie. V jiných biologických oborech by vzorek o velkosti N = 1 takové pozdvižení vzbudit nemohl.

Lebka Australopithecus anamensis s označením MRD-VP-1/1.Snímek Dale Omori a Liz Russell, Cleveland Museum of Natural History

Haile-Selassie et al., Nature, DOI: 10.1038/s41586-019-1513-8