Domácí léky

Ad Vesmír 97, 627, 2018/11

Pokusy s DIY léky (DIY = Do It Yourself, udělej si sám, pozn. red.), anestetiky, implantáty a dalšími medicínskými potřebami (občas s výstupem v podobě návodu pro další zájemce) jsou staré přibližně stejně jako monopolní či oligopolní – a tudíž předražené – oficiální způsoby péče. Osobně také hostím ve svém těle doma vlastnoručně vyrobené a implantované těleso…

Michael Laufer našel v rámci FourThievesVinegear odvahu tyto DIY aktivity zastřešit a publikovat ověřené „dostatečně dobré“ postupy, čímž – doufejme – oddělí použitelné zrno od nebezpečných plev. Vědecké časopisy si ztrátou oligopolu procházejí právě nyní vlivem projektu sci-hub, medicínu a farmacii zpřístupnění, doufejme, brzo čeká také.

„Symbolická snaha“ je dnes dostatečně důležitá na to, aby se dostala na 627. stránku Vesmíru; za rok může obsadit stránku mainstreamových periodik.

Martin Šácha, Nové Hrady

Odpověď autora: Cílem článku bylo přiblížit čtenářům poměrně nový a zajímavý fenomén domácí výroby léků s upozorněním na možná nebezpečí. Samozřejmě jsem se nesnažil podrobně diskutovat jednotlivá úskalí samovýroby léčiv, protože by to přesáhlo rámec tohoto časopisu a nebylo by to pro typické čtenáře Vesmíru ani přínosné, ani zajímavé.

Osobně jsem se setkal s případem samovýroby léku během svého studia na Střední průmyslové škole chemické, kde náš profesor organické chemie vyráběl pro svou onkologicky nemocnou manželku u nás v té době nedostupný lék.

Čtenář brojí proti vysoké ceně oficiálních způsobů péče, které označuje za „monopolní či oligopolní“. Ve skutečnosti je konkurence jak mezi jednotlivými výrobci originálních léčiv, tak mezi nimi a výrobci generických léčiv velmi silná. Hlavní skutečnou příčinou vysoké ceny léčiv je velice silná regulace, což přináší vysoké dodatečné náklady. Z historie odvětví je ale zřejmé, že další zpřísnění regulace vždy následovalo po nějaké aféře s řadou poškozených pacientů, popř. jejich úmrtí. Tím vůbec nepopírám, že je farmacie potenciálně velmi lukrativní (ale také riziková) a že nezanedbatelná část nákladů jde i na vrub marketingu.

Nejsem odborník na oblast implantátů, ale nepředpokládám, že by si čtenář vyráběl doma kloubní náhradu, kardiostimulátor nebo inzulinovou pumpu. Přesto se domnívám, že pokud je příslušný implantát komerčně dostupný, je bezpečnější volit tuto variantu. Nu, a pokud čtenář vymyslel nějaký inovativní prostředek, asi by bylo lepší se spojit s vhodným výrobcem a nechat si ho schválit.

Co se týká umístění článku v čísle časopisu, je to záležitostí redakce a osobně se domnívám, že odpovídá důležitosti sdělení. Článek o samovýrobě léčiv dle mého názoru může „obsadit stránku mainstreamových periodik“ až poté, co kvůli tomuto fenoménu dojde k poškození zdraví nebo k úmrtí většího množství pacientů. Snaha zabránit tomu byla jedním z motivů mého článku.

Stanislav Rádl, Zentiva, VŠCHT

Příspěvek byl redakčně krácen a upraven.