Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Náhrada za uhlí

 |  5. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 251, 2018/4

1898: Země naše přechovává ještě ohromná ložiska uhlí, avšak denně spotřebuje se také báječné množství tohoto vzácného topiva. Tu jest samozřejmá otázka, zdali bohatství země na uhlí jednou se nevyčerpá. Jsou sice v Rusku a v Čině rozsáhlá ložiska uhelná dosud nedotknuta, která nám v případě, že zaniknou uhelná ložiska anglická a severoamerická, ještě na dlouhá léta poskytovati budou téměř nezbytné palivo. Konečně však i ložiska ta se vyčerpají, zejména za nynější doby, kdy odvětví průmyslové ku podivu se vzmáhá a spotřeba uhlí jest stále větší a větší.

Než tu můžeme býti bez starosti pro budoucnost, neboť země má ještě mnohé jiné zdroje, kterými nám uhlí zúplna může nahraditi. Ve spisech hospodářsko-fysikalní společnosti v Královci P. Cohn poukazuie na tuto náhradu uhlí, připomínaje ovšem na nutnost, aby již nyní ku podobným zdrojům síly se přihlíželo. Zejména upozorňuje na rozumné upotřebení síly větru, jíž v mnohých končinách již nyní uhlí vhodně může se nahraditi. Zajímavé jest v jeho vývodech zodpovědění otázky, kterak lze větru pravidelně využiti. Neboť vítr nevane každého dne stejnou měrou, často úplně ustává. Pro takové doby nadbytek síly za bouřných dní má se zachovati. To může se dle Cohna zaříditi tak, že za dní bouřných voda větrem vyzdvihne se do nádržek výše položených, z nichž za úplného bezvětří opět odtéká. Tato tekoucí voda nahrazovala by pak úbytek síly větru za klidného počasí. Náhled ten zasluhuje v skutku všeobecné úvahy, zejména mohlo by se užíti síly větru v takových krajinách, v nichž jest nedostatek uhlí, nebo kde jest nadbytek vody, jako v Nizozemsku. Ale tu právě se dovídáme od Nizozemčanů, že tam větrné mlýny, které až dosud pravou ozdobou byly každého obrázku krajinského, nahrazují se parními stroji vytápěnými uhlím. Snad nastanou jednou opět doby, kdy Nizozemčané, přinuceni vysokou cenou uhlí, vrátí se k původnímu zvyku, že krajiny jejich zdobeny budou opět malebnou okrasou větrných mlýnů. (Die Natur, 1897.)

t. (Vesmír 27, 132, 1898/11)

„Země má ještě mnohé jiné zdroje, kterými nám uhlí zúplna může nahraditi.“

2018: Tento text zdá se býti přímo jasnozřivým, pokud se podržíme dobového vyjadřovacího stylu. Nizozemí dnes patří k zemím, které do větrné energie masivně investuje. Na konci roku 2015 součet instalovaného výkonu všech nizozemských větrných elektráren činil 3 431 MW a z větru pocházelo 5,6 % tamní spotřeby elektřiny. To vše by měl překonat velmi ambiciózní plán na výstavbu největší větrné farmy na světě, doplněné velkým plovoucím ostrovem o rozloze téměř 6 km2. Farma má vzniknout do roku 2027 a měla by produkovat až 30 GW (30 000 MW) elektrické energie – více než dvojnásobek instalovaného výkonu všech větrných elektráren stojících v pobřežních vodách Evropy. Elektřinu má dodávat do Nizozemska a Velké Británie, později také do Belgie, Německa a Dánska.

A ono před 120 lety navrhované úložiště energie? První přečerpávací vodní elektrárna, jak ji popisuje článek ve Vesmíru, vznikla už dva roky po vytištění článku, roku 1890 v alpských oblastech Švýcarska a Itálie. Pro Nizozemí se tento princip nehodí. Přesto existuje projekt na podobném principu, který má pod hladinou moře vybudovat obří betonový dóm, do něhož by se energie ukládala v podobě stlačeného vzduchu. Jak to nakonec dopadne, to si přečtěte ve Vesmíru za dalších 120 let.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...
Čichám, čichám zločin

Čichám, čichám zločin

Štěpán Urban, Ludvík Pinc  |  5. 4. 2018
Policisté využívají citlivý psí čich k prokazování spojitosti osob, předmětů a míst s trestnými činy. Tato metoda ale není bez rizika a při...
Oslazená rakovina

Oslazená rakovina

Marek Janáč  |  5. 4. 2018
Grant Evropské výzkumné rady (ERC) platí ve vědeckém světě jako známka nejvyšší kvality. Tato organizace totiž podporuje jen projekty, jež lze...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné