i

Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Kognitivní zkreslení v kriminalistice

 |  5. 4. 2018
 |  Vesmír 97, 215, 2018/4
 |  Téma: Forenzní věda

Jako kognitivní zkreslení se označují určité myšlenkové procesy, které si lidstvo vytvořilo v průběhu svého vývoje, a které nám dříve, v našem přirozeném prostředí, poskytovaly nějakou evoluční výhodu. Nyní ji už ale neposkytují a v řadě situací včetně kriminalistické praxe nás mohou vést k chybným rozhodnutím.

Zjednodušeně řečeno, tyto myšlenkové procesy byly vhodnější pro situace, kdy více než přesnost rozhodnutí byla důležitá jeho rychlost. Nemělo například žádný význam úplně přesně vyhodnotit rychlost blížícího se predátora. Stačilo určit, že se blíží hodně rychle, že u nás bude hodně brzo a že je nejvyšší čas utíkat.

Procesy našeho vnímání a rozhodování jsou tedy nastaveny tak, abychom se rozhodovali spíše rychle než přesně. Toto nastavení dobře fungovalo v původním životním prostředí – např. na savaně, v moderním světě nás ale někdy (ne vždy) může uvádět v omyl. Přirozené nastavení naší mysli je docela nevhodné pro prostředí komoditních burz, vědeckých laboratoří nebo soudních síní.

Ačkoliv má slovo „zkreslení“ pejorativní charakter, není třeba tyto mechanismy vnímat kategoricky negativně a asi ani není možné s nimi nějak dramaticky bojovat. Jedná se o naši přirozenost, kterou nemůžeme úplně potlačit. Lze je ovšem poznat a zkreslující efekt minimalizovat. Není to však snadné.

Kognitivní zkreslení není nové slovní spojení, v literatuře se objevuje již více než čtyřicet let. V současnosti je klasifikováno přes 200 kognitivních zkreslení a obvykle se rozdělují do čtyř hlavních skupin (které se vzájemně prolínají). Kognitivní zkreslení nám pomáhají:

  1. rychle se rozhodovat,
  2. zorientovat se ve vjemech, které nám nedávají smysl,
  3. zpracovat velké množství informací,
  4. třídit co si zapamatovat a co zapomenout.

Při znaleckém zkoumání předložených stop z míst trestných činů je forenzní znalec vystaven velkému množství informací, které mohou ovlivnit jeho správný úsudek. Správným úsudkem nemyslím ovšem odhalení nějaké hypotetické pravdy, ale nestranné svědectví o provedeném zkoumání, prezentaci zjištěných faktů a jejich interpretaci. Bayesovská statistika (viz s. 212) může pomoci v orientaci, jak moc nebo málo nalezené důkazy podporují soupeřící verze obhajoby a obžaloby. Rozhodnutí o vině a trestu náleží ovšem výhradně soudu.

Slepá skvrna a zkreslení okolnostmi

Prvním zkreslením, které často znalce postihuje, je víra ve vlastní neomylnost, která bohužel docela často narůstá s věkem a profesními zkušenostmi. Toto zkreslení se v angličtině označuje jako bias blind spot, což by do češtiny šlo přeložit jako zkreslení slepé skvrny. Zkrátka – u sebe nevidíme tendenci nechat svůj úsudek ovlivňovat nějakými kognitivními zkresleními. To ti druzí se mýlí! Nejlépe toto zkreslení vystihuje vážně míněný postřeh jednoho forenzního znalce, který hodinovou přednášku o kognitivních zkresleních shrnul slovy: „Ale nás se to netýká, protože my jsme znalci.“

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Forenzní věda
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kriminalistika, Kognitivní vědy

O autorovi

Martin Nežádal

Mjr. Ing. Martin Nežádal (*1976) vystudoval chemickou fakultu VUT v Brně. Pracuje jako vedoucí Odboru kriminalistické techniky a expertiz Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje v Brně. Člen sdružení 4BIN (www.4bin.org).
Nežádal Martin

Další články k tématu

Táto, mámo, máme molu!

O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...

Detektivka ze Stínadel

Až do 18. století si soudce střihu Jindřicha Bobliga dokázal opatřit „nezvratné důkazy“ dle libosti. I 19. století patřilo „nezpochybnitelným...

Čichám, čichám zločin

Policisté využívají citlivý psí čich k prokazování spojitosti osob, předmětů a míst s trestnými činy. Tato metoda ale není bez rizika a při...

DNA: důkaz mocný, nikoli všemocnýuzamčeno

Ze stopy na místě činu byl získán profil DNA, který byl následně ztotožněn v kriminalistické databázi. Znamená to usvědčení pachatele a konec...

Zrození a dospívání forenzní genetiky

Forenzní genetika se narodila v pondělí 10. září 1984 v DNA laboratoři na University of Leicester, kdy se k otcovství veřejně přiznal Dr. Alec...

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné