i

Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Čistírenský kal jako sekundární zdroj fosforu

 |  5. 2. 2018
 |  Vesmír 97, 104, 2018/2

Odpadní produkt z čištění odpadních vod současně představuje významný zdroj živin, zejména fosforu.

Komunální odpadní voda, při jejímž čištění kal vzniká, obsahuje značné množství látek člověku blízkých. Lidské tělo je schopno z potravy využít jen zlomek jejího výživového potenciálu. V blahobytu dnešní evropské společnosti roste konzumace potravin a na živiny bohatých nápojů značně převyšující nutnou denní dávku, což vede k podstatnému nárůstu nestrávených, „nepotřebných“ živin v odpadních vodách.

Jednou ze základních živin, obsažených v odpadní vodě, resp. v čistírenském kalu, která vzniká při jejich čištění, je fosfor, jedenáctý nejhojnější prvek na Zemi. Nachází se v každé živé buňce a je životně důležitý pro růst rostlin i živočichů. Podílí se v nich na několika klíčových funkcích včetně přenosu energie pomocí molekul ATP a ADP, na fotosyntéze, na transformaci cukrů a škrobů, na pohybu živin uvnitř těl rostlin a živočichů či přenosu genetických informací z jedné generace na druhou jako součást molekul DNA a RNA. Dospělý člověk by měl přijmout asi 700 mg fosforu denně.

V současnosti je základním zdrojem fosforu fosfátová hornina zvaná apatit, což je skupina fosfátových minerálů obvykle zapisovaná sumárním vzorcem Ca10(PO4)6(OH, F, Cl)2. Uvádí se, že apatity obsahující přibližně 5–40 % fosforu, vyjádřeno jako P2O5. Více než 85 % světových zásob apatitu kontroluje pět zemí, a to Maroko, Čína, Alžírsko, Sýrie a Jordánsko. Více než 80 % z celkové produkce fosforu je využito v zemědělství, 12 % jako krmivo pro dobytek a cca 5 % pro výrobu detergentů. Jen v původních patnácti zemích EU je nutné pro zemědělskou produkci potravin ročně doplnit do půd přes 1,2 milionu tun fosforu.

Kombinace naprosté nezbytnosti fosforu pro lidskou existenci společně s faktickou závislostí zemí EU na dovozu fosfátové rudy vedla v nedávné době k zařazení apatitu na evropský seznam kritických surovin (viz M. Poňavič et al., Vesmír 94, 514, 2015/9). Většina evropských zemí přitom disponuje významným sekundárním zdrojem fosforu, a to právě odpadní vodou, respektive čistírenským kalem. Využití veškerého fosforu v odpadních vodách by mohlo v Evropě zajistit snížení dovozu fosforu až na polovinu.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie

O autorech

Michal Šyc

Šárka Václavková

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné