O projektu „Centrum kompetence efektivní a ekologické těžby nerostných surovin“

Oproti jiným regionům sahá historie evropské těžby daleko do minulosti a evropské surovinové zdroje tak byly využívány po řadu staletí. Větší část bohatých a dostupných evropských nerostných zdrojů, zejména pak rud, byla vyčerpána již v minulosti. V poslední dekádě 20. století, v souvislosti s rozvíjející se těžbou na ložiskách tzv. třetího světa, začal poměrně dlouhodobý a razantní pokles světových cen některých nerostných komodit, zejména pak rud a kovů, ale i některých dalších nerostných surovin. Během poměrně krátké doby přestala být velká část zbylých činných evropských dolů na tyto suroviny konkurenceschopná a docházelo k jejich postupnému uzavírání. Výsledkem toho procesu bylo upřednostnění dovozu surovin z neevropských teritorií před využíváním vlastních domácích zdrojů. To postupně vedlo k téměř úplné závislosti většiny evropských zemí na dovozu většiny rud, paliv i některých nerud. Pro zajištění klíčových surovin pro EU je nově největší důraz kladen na surovinovou a energetickou bezpečnost, aktivní surovinovou diplomacii, maximální možnou míru využívání domácích (evropských) zdrojů s důrazem na podporu recyklace a vyšší využívání druhotných zdrojů. Tyto skutečnosti, spolu s dalšími faktory, zejména silným akcentem na ochranu životního prostředí, zásadně ovlivnily surovinové strategie. Vyvrcholením těchto aktivit se stala iniciativa komisaře Güntera Verheugena „The Raw Materials Initiative – Meeting our critical needs for growth and jobs in Europe“ (COM 699/2008) (Sine 2008).

Tento dokument mj. vyčlenil tzv. kritické suroviny (Critical Raw Materials, dále CRM). Seznam těchto kritických surovin byl přijat v komuniké COM(2011) 25 (Sine 2011) a zahrnuje následující komodity: antimon, beryllium, kobalt, gallium, germanium, hořčík, indium, niob, tantal a wolfram, kovy skupiny platiny (tato skupina zahrnuje palladium, platinum, rhodium, ruthenium, iridium a osmium), dále kovy vzácných zemin (tato skupina zahrnuje sedmnáct kovů podobných vlastností; patří do ní skandium, lanthan, cer, praseodym, neodym, samarium, europium, gadolinium, terbium, dysprosium, erbium, yttrium, holmium, erbium, thulium, ytterbium, lutecium), fluorit a grafit. V roce 2013 (Sine 2014) byl seznam rozšířen o následující suroviny: chrom, kovový křemík, boráty, fosfáty, magnezit a koksovatelné uhlí. Naopak ze seznamu kritických materiálů byl vyřazen tantal, a to z důvodů snížení rizika dostupnosti.

Většina výše jmenovaných kritických surovin představuje důležité materiálové komponenty pro špičkové technologie nejširšího použití v elektronice a elektrotechnice, leteckém a automobilovém průmyslu, moderním hutnictví, klasické, jaderné i alternativní energetice, ve vojenské a kosmické technice, chemickém, sklářském a keramickém průmyslu, ale i v zemědělství a lékařství.

Obdobně jako jiné evropské země i Česká republika podporuje aplikovaný výzkum v problematice kritických materiálů, a to prostřednictvím Technologické agentury ČR. V r. 2014 bylo zahájeno řešení mimořádně rozsáhlého šestiletého projektu „Centrum kompetence efektivní a ekologické těžby nerostných surovin“. Je zaměřen na studium kritických materiálů, včetně vytipování vhodných zdrojů nerostných surovin na území ČR, a na formulaci návrhu možného efektivního a šetrného způsobu jejich případné těžby a úpravy. Hlavním příjemcem je Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Dalšími spolupříjemci jsou Česká geologická služba, DIAMO, s. p., RPS Ostrava, a. s., Sedlecký kaolin, a. s., a Watrad, spol. s r. o.

Řešení projektu je rozděleno do sedmi základních tematických okruhů:

(1) shromáždění a vyhodnocení současných znalostí v dané problematice,

(2) detailní mineralogické a chemicko-analytické studium dostupného materiálu,

(3) převedení vybraných ložisek do digitálních modelů,

(4) analýza stávajících právních norem vztahující se k těžbě a úpravě nerostných surovin,

(5) návrh vhodné dobývací metody pro hlubinné a povrchové dobývání u vytipovaných ložisek,

(6) návrh optimální technologie úpravy a získávání užitkových složek,

(7) ekonomické zdůvodnění významu ložisek konkrétních nerostných komodit pro ČR.

Předmětem řešení je území celé ČR, které bylo rozděleno do 4 zájmových oblastí. Hranice vymezených zájmových oblastí generálně respektují regionálně geologické jednotky. V současné době je detailně zpracovávána první oblast, která zahrnuje tyto geologické jednotky nebo jejich části: východní a střední část sasko-durynské oblasti, východní část sokolovské pánve, severočeskou pánev, vulkanické komplexy oherského riftu a severozápadní okraj české křídové pánve.

Poděkování: Práce jsou součástí projektu TA ČR „Centrum kompetence efektivní a ekologické těžby nerostných surovin“ TE0200029.