Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Poznámky k archeologické propagandě

 |  8. 1. 2018
 |  Vesmír 97, 5, 2018/1

Ad Vesmír 96, 626, 2017/11

K velmi zajímavému a aktuálnímu článku Jana Turka lze na okraj dodat jen několik poznámek. Na ilustračním obrázku z 11. století, na němž svatí Konstantin a Metoděj přinášejí do Říma ostatky svatého Klimenta, je rovněž patrné, jak bylo toto vyobrazení poplatné tehdejší politické situaci. Na dvou místech kdosi vyškrábal část zobrazené skutečnosti. Jde o místa, kde sv. Konstantin a papež drželi něco pravou rukou a kde před papežem vedle textu psaného latinkou bylo něco vyobrazeno. Patrně šlo o texty psané hlaholicí, které byly v Římě – po schizmatu roku 1054 – na veřejnosti nežádoucí, a proto byly odstraněny.

Skutečně brzy po roce 1968 nelze zaměření na výzkum lokalit souvisejících s Kelty hledat v propagandistických důvodech, ale dnes, kdy se území, na němž Keltové sídlili, do značné míry kryje s Evropskou unií, bychom souvislosti již hledat mohli.

Co se týká slovanské archeologie, souvislost s politickým vývojem po druhé světové válce a zvláště po roce 1948 je zřejmá. Na Velkou Moravu se poukazovalo jako na společný stát Čechů a Slováků a v šedesátých až sedmdesátých letech 20. století se vedla diskuse o tom, zda to byl stát feudální˝, nebo ne. Pozoruhodné však je, že na počátku století jednadvacátého se rozvinula diskuse o tom, zda Velká Morava byla raným státem, či cyklickým náčelnictvím na periferii franské říše. Současné geopolitické situaci, kdy Česká republika je po stránce geografické, hospodářské i politické (nikoli kulturní) na periferii Evropské unie, jistě lépe odpovídá druhé hodnocení vycházející z kritérií německých autorů.

Skutečně, jak uvádí Jan Turek, by si archeologové měli dát pozor na to, aby nesloužili nešťastnému politickému angažmá v zájmu propagandy ideologií a režimů.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Josef Unger

Prof. PhDr. Josef Unger, CSc., (*1944) vystudoval archeologii na Filozofické fakultě brněnské univerzity. Pracoval v Regionálním muzeu v Mikulově, v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně, Ústavu archeologické památkové péče v Brně a od roku 1996 v Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Zabývá se problematikou vztahu artefaktu a lidského těla, pohřebním ritem a dalšími otázkami pravěku i středověku.
Unger Josef

Doporučujeme

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy

Potíže s hrochy uzamčeno

Pavel Hošek  |  1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné