Poznámky k archeologické propagandě

Ad Vesmír 96, 626, 2017/11

K velmi zajímavému a aktuálnímu článku Jana Turka lze na okraj dodat jen několik poznámek. Na ilustračním obrázku z 11. století, na němž svatí Konstantin a Metoděj přinášejí do Říma ostatky svatého Klimenta, je rovněž patrné, jak bylo toto vyobrazení poplatné tehdejší politické situaci. Na dvou místech kdosi vyškrábal část zobrazené skutečnosti. Jde o místa, kde sv. Konstantin a papež drželi něco pravou rukou a kde před papežem vedle textu psaného latinkou bylo něco vyobrazeno. Patrně šlo o texty psané hlaholicí, které byly v Římě – po schizmatu roku 1054 – na veřejnosti nežádoucí, a proto byly odstraněny.

Skutečně brzy po roce 1968 nelze zaměření na výzkum lokalit souvisejících s Kelty hledat v propagandistických důvodech, ale dnes, kdy se území, na němž Keltové sídlili, do značné míry kryje s Evropskou unií, bychom souvislosti již hledat mohli.

Co se týká slovanské archeologie, souvislost s politickým vývojem po druhé světové válce a zvláště po roce 1948 je zřejmá. Na Velkou Moravu se poukazovalo jako na společný stát Čechů a Slováků a v šedesátých až sedmdesátých letech 20. století se vedla diskuse o tom, zda to byl stát feudální˝, nebo ne. Pozoruhodné však je, že na počátku století jednadvacátého se rozvinula diskuse o tom, zda Velká Morava byla raným státem, či cyklickým náčelnictvím na periferii franské říše. Současné geopolitické situaci, kdy Česká republika je po stránce geografické, hospodářské i politické (nikoli kulturní) na periferii Evropské unie, jistě lépe odpovídá druhé hodnocení vycházející z kritérií německých autorů.

Skutečně, jak uvádí Jan Turek, by si archeologové měli dát pozor na to, aby nesloužili nešťastnému politickému angažmá v zájmu propagandy ideologií a režimů.