mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Editace bází

Aneb jak opravit genetické překlepy
 |  8. 1. 2018
 |  Vesmír 97, 18, 2018/1

Editace genomu už v našem slovníku zdomácněla. Teď si musíme zvyknout na editaci bází, protože po přesných střizích do dvojité šroubovice DNA přicházejí „opravy překlepů“.

Přepsat text o více než třech miliardách písmen bez jediného překlepu je nad lidské síly. Ani buňka nezvládne přepis tří miliard písmen genetického kódu ve své dědičné informaci úplně bez chyb. Nic na tom nemění ani fakt, že na rozdíl od naší abecedy využívají pozemské formy života jen čtyři písmena genetického kódu – adenin, guanin, thymin a cytosin – a v dvojité šroubovici DNA dávají vždy do páru adenin s thyminem a guanin s cytosinem.

Většina „překlepů“ v dědičné informaci naštěstí projde bez následků. Někdy však záměna jediného písmene genetického kódu zrodí velké problémy. Tyto tzv. bodové mutace stojí v pozadí řady závažných dědičných onemocnění, např. cystické fibrózy, srpkovité anemie nebo beta-thalasémie. „Překlepy“ v DNA mohou vyvolat i nádorové bujení.

Cílená oprava genetických „překlepů“ v dědičné informaci buněk či celých organismů představovala pro molekulární genetiky donedávna neuvěřitelně komplikovaný úkol. Na tom mnoho nezměnila ani revoluční technika označovaná jako CRISPR-Cas9. S její pomocí dokážou molekulární genetici přestřihnout dvojitou šroubovici DNA v přesně vybraném místě, a buď na tomto místě cíleně poškodit gen, nebo následně do místa střihu vložit nový úsek DNA. Při této tzv. editaci genomu lze zaměnit pasáž DNA s překlepem za pasáž opravenou. Úspěšnost je ale malá. V nejlepším případě dosahuje 20 %, často je ale mnohem nižší, třeba jen 5 %. Cena za tento dílčí úspěch bývá vysoká. Nejednou dojde ke změnám také mimo cílové místo a do DNA se zabudují nové úseky, nebo z ní naopak celé původní úseky zmizí. Někdy je proto oprava genetických překlepů editací genomu přirovnávána k odstraňování bradavice mačetou.

V roce 2016 publikoval tým pod vedením harvardského chemika Davida Liua metodu pro korekci dědičných překlepů založenou na jiném principu.1) Její úspěšnost se šplhá nad 70 % a četnost změn mimo cíl se drží pod hranicí 0,1 %.

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie, Genetika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...