Teplotní paradox raných životních fází

Teplota je jedním z rozhodujících faktorů, které ovlivňují citlivé rané fáze rostlinného vývoje, především klíčení. Podobně jako u jiných organismů jsou podmínky v časných vývojových fázích zásadní pro existenci a život rostlinných jedinců. Díky zásahům do teplotních podmínek pro klíčení může docházet k podstatným změnám celých rostlinných společenstev. Změny ve složení rostlinných společenstev pod vlivem teploty jsou dobře dokumentovány v oblastech nad horní hranicí lesa, kde se vlivem klimatických změn posouvají hranice výskytu či zastoupení druhů. Přesto o vlivu klimatu na tak zásadní životní děj, jako je klíčení, nevíme příliš mnoho. Je to dáno tím, že podmínky prostředí alpínského stupně jsou mozaikovité a stejně tak různorodé může být přizpůsobení konkrétních druhů rostlin. Sjednocujícím měřítkem je v tomto případě právě teplota. Řada druhů totiž ke svému klíčení potřebuje projít chladovým obdobím (zimou) a v chladu, nikoliv mrazu, dokáže klíčit. Avšak překvapivě existuje i skupina horských druhů, jejichž semena pokles teplot nesnášejí a u nichž nízké teploty omezují klíčivost. Aby toho nebylo málo, druhy, jež při klíčení nesnášejí nízké teploty, obvykle pocházejí z vyšších (alpínských) poloh. Druhy vyžadující chladovou periodu a zvládající klíčení v chladu naopak převládají v subalpínském výškovém stupni, drží se tedy spíše v blízkosti hranice lesa.

Podivný rozpor, kdy rostliny poblíž hranice lesa klíčí při nižších teplotách než druhy v mnohem vyšších nadmořských výškách, lze poměrně snadno pochopit, pokud se zaměříme na obvyklé podmínky jejich prostředí. V subalpínském výškovém stupni poblíž hranice lesa se často udržuje dostatečně vysoká sněhová pokrývka a klíčení probíhá pod sněhem. Pod mohutnou sněhovou pokrývkou je sice tma a chladno, ale je tam i vlhko a nemrzne. Podmínky jsou navíc poměrně stabilní během dlouhého období zimy až do roztání sněhu. Naopak ve vyšších nadmořských výškách už sněhu nebývá tolik. Terén je zpravidla hodně ukloněný a kamenitý. Sníh se na něm neukládá ve vyšších vrstvách i kvůli silnému větru. Za takových podmínek je pro druhy výhodnější klíčit během nejteplejších letních dní, kdy je riziko mrazu minimální. Na izolační vliv sněhové pokrývky se v takto extrémních polohách spoléhat nelze. Pochopitelně jako všude jinde existují i zde druhy, které jsou svým klíčením výjimečné a které do popsaných dvou skupin nelze zařadit. Přesto by mělo být zřejmé, že klimatické změny, jež ovlivňují množství a délku setrvání sněhové pokrývky, se mohou výrazně promítnout do klíčových period vývoje rostlin. Až půjdete na výlet do vysokých hor, dobře se dívejte. Třeba vám pod nohama už budou klíčit budoucí změny.

Fernández-Pascual E. et al., Plant Biol., DOI: 10.1111/plb.12472