Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Spojky podle Péti Bajzy

 |  4. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 736, 2017/12

Spojky patří mezi gramatické slovní druhy, jimž se také někdy říká „malé“. Odkazuje to ke skutečnosti, že těchto slov je v jazyce malý počet; na druhou stranu jsou tyto výrazy v jazyce velmi užívané, frekventované. Zřejmě kvůli jejich funkční, gramatické roli si jich však v textech zpravidla příliš nevšímáme.

Stejně jako jiná slova i spojky mohou nést různé stylové příznaky. Známé jsou např. nářeční bo, stylově nízké páč nebo naopak stylově vyšší, knižní byť. Pokud je ve stejném stylu napsaný celý text, zůstávají tyto výrazy stále nenápadné. Je to patrné např. v ukázce ze Škvoreckého Zbabělců, kde jsou promluvy postav stylizovány do nářeční mluvy náchodské mládeže v polovině 20. století: Řekni mu, ať ho pustí, ponivač jinak z toho bude mít po celym městě vostudu.

V některých případech ovšem bývají spojky využívány pro upoutání čtenářovy pozornosti. Spisovatelé je vkládají do stylově odlišných textů jako ozvláštňující, expresivní prvek. Např. v Poláčkově knize Bylo nás pět je jejich úlohou dokreslovat iluzi dětského pohledu na svět a vypravěčovu snahu o spisovný projev, reprezentovanou užitím prvků s příznakem knižnosti: A pan maharadža odvětil hlubokým hlasem: „To je prauda praudoucí, pročež vzhůru na něho!

Takovéto použití spojek však není typické jen pro krásnou literaturu – relativně často se s ním setkáváme i v současné publicistice. Autoři si vybírají stylově příznakové spojky, např. ty ve slovnících označené jako zastarávající či zastaralé (anobrž, arci apod.), a používají je namísto neutrálních spojek se stejným významem. Např. alebrž místo bezpříznakového ale: Autor neděkuje, alebrž spílá některým politikům.

Někdy však samotná snaha o ozvláštnění převáží nad významem výrazu a autor spojku použije bez ohledu na to, co znamená. Např. ve větě Provoz řídí semafory, anóbrž se zde buduje kruháč nemá spojka ani stupňovací, ani odporovací význam, které slovníky uvádějí, ale význam příčinný. Otázku, zda jde o autorův záměr, či jeho neznalost, bohužel nedokážeme posoudit. Každopádně se takové případy objevují ne úplně ojediněle a je pak jen na čtenáři, aby význam spojky odhadl z kontextu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Barbora Štěpánková

Mgr. Barbora Štěpánková, Ph.D., (*1977) vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné