Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Spojky podle Péti Bajzy

 |  4. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 736, 2017/12

Spojky patří mezi gramatické slovní druhy, jimž se také někdy říká „malé“. Odkazuje to ke skutečnosti, že těchto slov je v jazyce malý počet; na druhou stranu jsou tyto výrazy v jazyce velmi užívané, frekventované. Zřejmě kvůli jejich funkční, gramatické roli si jich však v textech zpravidla příliš nevšímáme.

Stejně jako jiná slova i spojky mohou nést různé stylové příznaky. Známé jsou např. nářeční bo, stylově nízké páč nebo naopak stylově vyšší, knižní byť. Pokud je ve stejném stylu napsaný celý text, zůstávají tyto výrazy stále nenápadné. Je to patrné např. v ukázce ze Škvoreckého Zbabělců, kde jsou promluvy postav stylizovány do nářeční mluvy náchodské mládeže v polovině 20. století: Řekni mu, ať ho pustí, ponivač jinak z toho bude mít po celym městě vostudu.

V některých případech ovšem bývají spojky využívány pro upoutání čtenářovy pozornosti. Spisovatelé je vkládají do stylově odlišných textů jako ozvláštňující, expresivní prvek. Např. v Poláčkově knize Bylo nás pět je jejich úlohou dokreslovat iluzi dětského pohledu na svět a vypravěčovu snahu o spisovný projev, reprezentovanou užitím prvků s příznakem knižnosti: A pan maharadža odvětil hlubokým hlasem: „To je prauda praudoucí, pročež vzhůru na něho!

Takovéto použití spojek však není typické jen pro krásnou literaturu – relativně často se s ním setkáváme i v současné publicistice. Autoři si vybírají stylově příznakové spojky, např. ty ve slovnících označené jako zastarávající či zastaralé (anobrž, arci apod.), a používají je namísto neutrálních spojek se stejným významem. Např. alebrž místo bezpříznakového ale: Autor neděkuje, alebrž spílá některým politikům.

Někdy však samotná snaha o ozvláštnění převáží nad významem výrazu a autor spojku použije bez ohledu na to, co znamená. Např. ve větě Provoz řídí semafory, anóbrž se zde buduje kruháč nemá spojka ani stupňovací, ani odporovací význam, které slovníky uvádějí, ale význam příčinný. Otázku, zda jde o autorův záměr, či jeho neznalost, bohužel nedokážeme posoudit. Každopádně se takové případy objevují ne úplně ojediněle a je pak jen na čtenáři, aby význam spojky odhadl z kontextu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Barbora Štěpánková

Mgr. Barbora Štěpánková, Ph.D., (*1977) vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou autorského kolektivu připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).
Štěpánková Barbora

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné