Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Zákulisí

 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 258, 2016/5

Znovu a lépe

Nový on-line open-access časopis Preclinical Reproducibility and Robustness se specializuje na biomedicínské práce pokoušející se zopakovat dříve publikované výsledky – bez ohledu na to, zda opakování původní závěry potvrdí, či nikoli.

Ve chvalozpěvech na vědeckou metodiku, která umožňuje efektivně třídit zrno od plev, nikdy nechybí zmínka o reprodukovatelnosti výsledků: nedaří-li se výsledky experimentu či pozorování zopakovat, nelze je brát vážně. Jenomže v praxi se ověřování starších výsledků málokdo věnuje, každý se snaží přijít s něčím novým. A když už si někdo se zopakováním dá tu práci, mívá často problém své závěry publikovat. I časopisy dávají přednost originálním výsledkům. Je to významný problém, protože publikované výsledky, které se nedaří zopakovat, jsou zřejmě běžné (viz článek Borise Cveka na vesmir.cz: jdem.cz/bsfdg8).

Nový časopis si klade za cíl neutěšenou situaci zlepšit. Stojí za ním biotechnologická společnost Amgen a biochemik Bruce Alberts, bývalý prezident americké Národní akademie věd (1993–2005) a šéfredaktor Science (2008–2013). Amgen dal časopisu do vínku první tři práce – vlastní pokusy zopakovat studie týkající se cukrovky a neurodegenerativních onemocnění.

http://f1000research.com/channels/PRR

Kvantová Evropa

Evropská unie chystá novou výzkumnou iniciativu: Kvantové technologie. Má to být další z vlajkových lodí vyhlášených pod hlavičkou programu Budoucí a vznikající technologie (FET), jehož cílem je podpořit riskantní výzkum, který vyžaduje mezinárodní spolupráci a velké investice, může však přinést průlom v řešení problémů, před nimiž společnost stojí.

Projekt Kvantové technologie, na nějž by EU v průběhu deseti let věnovala miliardu eur, by měl být spuštěn v roce 2018. Doplnil by stávající vlajkové lodi FET: Grafen (Graphene) a Lidský mozek (Human Brain Project).

Z popudu komisaře pro digitální ekonomiku Günthera Oettingera několik významných kvantových fyziků vyjádřilo své představy o iniciativě v Kvantovém manifestu, zveřejněném na stránkách qurope.eu/manifesto, kde je též možné se k tomuto
manifestu přihlásit.

-ib-

Etika léčby ALS kmenovými buňkami

Jak nev yléčite lně nemocným pacientům nevzít poslední naději, ale zároveň v nich nevzbudit naději falešnou a nepřipravit je přitom o rodinné úspory?

Česká televize odvysílala loni v listopadu v pořadu Reportéři ČT reportáž Obchod s nadějí, která zpochybnila etickou oprávněnost podávání kmenových buněk pacientům trpícím amyotrofickou laterární sklerózou (ALS) společností Bioinova, spin-off firmou Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., (ÚEM). Reportáž kritizovala podávání kmenových buněk pacientům mimo klinickou studii, které bylo podmíněno sponzorským darem pro spolek Buněčná terapie, jehož zakladatelkou a předsedkyní je ředitelka ÚEM Eva Syková. Dar měl alespoň částečně pokrýt náklady spojené s přípravou buněk. Podle reportáže Bioinova vzbuzovala v pacientech falešné naděje, protože účinnost aplikace kmenových buněk nebyla prokázána.

Eva Syková reportáž označila za útok jak na tuto experimentální terapii, tak na svou osobu. „Pacienti byli vždy jasně informováni, že se jedná o nevyzkoušenou léčbu, která jim nemusí vůbec pomoci,“ napsala na svém blogu, kde dodává: „Zdůrazňuji, že jsme vždy byli motivováni pouze soucitem s pacienty a nikdo z investorů ani ze zaměstnanců ÚEM AV ČR se nikdy neobohatil z těchto a ani z žádných s tím spojených peněz, nikdo nebyl motivován žádným ziskem, nikdo nepodával falešné informace a ani léčbu pacientům nenabízel.“ V podobném duchu ředitelku podpořila i Rada jejího ústavu.

Na podnět Akademické rady se problematikou zabývala i komise pro etiku vědecké práce AV ČR, která došla k závěru, že „podmínka dostatečného odůvodnění vědeckými poznatky ve věci poskytování kmenových buněk pacientům s ALS nad rámec klinické studie nebyla pracovníky ÚEM splněna“.

Podání buněk bylo dle právníka osloveného komisí legální, sporné však je, zda v době podávání kmenových buněk bylo jejich léčebné užití dostatečně odůvodněné vědeckými poznatky. Tým prof. Sykové se na tom neshodne s řadou odborníků, kteří komisi dodali svá vyjádření.

„Na základě všech dostupných informací ÚEM AV ČR trvá na tom, že používání kmenových buněk při léčbě ALS mimo klinickou studii je dostatečně vědecky i eticky odůvodněné,“ uvádí ústav v reakci na závěry komise. Například ve stanovisku 2. LF UK se naproti tomu píše: Kolegium děkana nepovažuje t. č. aplikaci kmenových buněk u pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou za metodu z hlediska účinnosti vědecky podloženou. Proto by tento léčebný postup měl být zkoušen výhradně v režimu řádného klinického hodnocení.“

Stanovisko etické komise i odpověď ÚEM jsou dostupné na jdem.cz/b8hyu5.

-ov-

Pád slavného chirurga

V březnu jsme informovali o problémech vyhlášeného italského chirurga Paola Macchiariniho, který čelí obvinění z neetického postupu při transplantacích průdušnice, jimiž se proslavil (Vesmír 95, 134, 2016/3).

Lékařská univerzita Karolinska Institutet ve Stockholmu původně oznámila, že mu neprodlouží smlouvu, která vyprší 30. listopadu. Nakonec se ale rozhodla tak dlouho nečekat a spolupráci ukončila okamžitě. „Pro Karolinska Institutet je nemyslitelná jakákoli další spolupráce s Paolem Macchiarinim. Jeho chování mělo tragické důsledky pro pacienty a jejich rodiny,“ prohlásil personální ředitel univerzity Mats Engelbrektson.

Macchiarini prý vystavil pacienty neúměrnému riziku tím, že operoval i ty, kteří nebyli v ohrožení života, přestože je transplantace mimořádně riskantní. Zamlčel některé své mimopracovní aktivity a ve svém životopise uvedl zavádějící informace. Chirurg veškerá obvinění odmítá a chce se bránit právní cestou.

Kauza si mezitím vyžádala další oběť. Na svůj post rezignoval prorektor Anders Hamsten, který loni Macchiariniho podržel, když se objevily první informace o jeho neetickém jednání. Už dříve ze své funkce odstoupil Urban Lendahl, generální sekterář Nobelovského shromáždění, který před lety Macchiariniho na univerzitu přivedl.

-ov-

Paul Allen rozdává

Spoluzakladatel Microsoftu, miliardář a filantrop Paul Allen dlouhodobě podporuje základní výzkum. Nyní oznámil založení nové výzkumné iniciativy zaměřené na biologické vědy; pro nejbližších deset let na ni vyčlenil 100 milionů dolarů. Grant ve výši 1,5 milionu dolarů zatím získali čtyři vědci zabývající se genomikou, vývojovou biologií, syntetickou biologií a vývojem mozku: Jennifer Doudnaová z Kalifornské univerzity v Berkeley, která stojí za technologií CRISPR, umožňující cílené vkládání genů do genomu (Vesmír 95, 198, 2016/4), Ethan Bier z Kalifornské univerzity v San Diegu, James Collins z MIT a Bassem Hassan z pařížského Ústavu mozku a míchy (ICM).

Dvakrát třiceti miliony dolarů Allen dále podpořil vznik dvou nových univerzitních výzkumných center. Na Stanfordu získali prostředky pro výzkum interakce bakterií a buněk imunitního systému, na Tuftsově univerzitě budou studovat mechanismus tvorby tkání.

-ov-

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorech

Ivan Boháček

Ondřej Vrtiška

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné