Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Zákulisí

 |  3. 3. 2016
 |  Vesmír 95, 134, 2016/3

Zelená pro GM lidská embrya

Britský Úřad pro oplodnění a embryologii člověka (HFEA), který bdí nad výzkumem lidských pohlavních buněk a embryí, povolil tvorbu geneticky modifikovaných lidských embryí. Povolení získala vývojová bioložka Kathy Niakanová z londýnského Ústavu Francise Cricka, která chce se svou skupinou zkoumat geny klíčové pro první dny vývoje embrya (například gen rozhodující o tom, které z buněk se budou vyvíjet v budoucího jedince a z kterých vznikne placenta). K zásahům do genomu embryí využije technologii CRISPR/Cas9 (Vesmír 94, 288, 2015/5 a 94, 394, 2015/7–8).

Jedná se o základní výzkum, budoucí praktické využití se nicméně nabízí. „Tyto znalosti mohou zlepšit vývoj embrya po oplodnění in vitro a umožnit účinnější léčbu neplodnosti za použití konvenčních lékařských postupů,“ píše se v prohlášení Crickova ústavu.

Niakanová bude pracovat s embryi zbylými po pokusech o umělé oplodnění – s výslovným souhlasem dárkyň. Vývoj zárodků bude zastaven po sedmi dnech ve stadiu blastocysty (256 buněk), cílem výzkumu (a předmětem povolení) v žádném případě není „výroba“ geneticky upravených dětí.

Britské rozhodnutí přichází poté, co loni v dubnu čínský tým publikoval v časopise Protein & Cell svou práci, při níž jako první na světě modifikoval pomocí CRISPR/Cas9 lidská embrya (života neschopná, po oplodnění dvěma spermiemi obsahující nadbytečnou sadu chromozomů).

RVVI opět kompletní

Vláda jmenovala dva nové a jednoho staronového člena Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Nově budou v Radě pracovat rektor Technické univerzity Liberec Zdeněk Kůs a generální ředitel Siemens ČR Eduard Palíšek. Ve druhém funkčním období pokračuje rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Ivo Vondrák.

K 30. listopadu 2015 skončilo funkční období šesti členům RVVI: Jiřímu Málkovi, Vladimíru Maříkovi, Jiřímu Cieńciałovi, Zdeňku Havlasovi, Tomáši Jungwirthovi a Ivo Vondrákovi. Vláda vzápětí Zdeňka Havlase z ÚOCHB AV ČR a Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu AV ČR jmenovala do dalšího funkčního období a v prosinci Radu doplnila o Jitku Moravcovou z VŠCHT. Nyní je tedy Rada opět kompletní, profily všech sedmnácti členů jsou na stránkách RVVI www.vyzkum.cz.

Výchovné minus

Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) schválila užití záporných bodů při hodnocení výsledků výzkumných organizací. Sankce se uplatňují, pokud podle hodnoticích panelů výsledek nesplnil definici vědeckého výstupu. Týká se to 7,5 % všech výsledků, které byly ohodnoceny 0 body. Hrubě nekvalitní výsledek tak může příslušnou výzkumnou instituci připravit o body získané jinak.

Výše záporných bodů představuje 0,05 % celkové bodové hodnoty rozdělované v hodnocení za rok 2014. „Ve vztahu k výdajům státního rozpočtu se nebude jednat o vysokou částku, sankce mají především výchovný charakter,“ říká k tomu místopředseda vlády a předseda RVVI Pavel Bělobrádek.

Investice do výzkumu

Země OECD dávají na výzkum a vývoj z veřejných rozpočtů od roku 2010 stále méně peněz. Nepříznivý trend se nezastavil ani v roce 2015, jak vyplývá z předběžných dat, které organizace zveřejnila. Loni tyto výdaje meziročně poklesly o 1,3 %, pokles mohou podle zprávy trochu mírnit daňové pobídky, jejichž význam postupně roste. Rekordním tempem veřejné výdaje na vědu a výzkum zvyšuje Jižní Korea (proti roku 2008 o 44 %), v Německu výdaje do roku 2013 mírně rostly, od té doby nepatrně klesají. Ale ve Francii nebo Itálii je patrný výrazný propad – ve srovnání s rokem 2008 o více než 20 %. Asi o 14 % si od roku 2008 pohoršily i Spojené státy. Pokles se týká dvou třetin členů OECD.

Optimističtější jsou údaje zahrnující všechny investice včetně soukromého sektoru a vyjádřené jako podíl na HDP (viz graf), pro tento parametr však zatím údaje pro rok 2015 chybějí. V roce 2014 Jižní Korea (4,29 %) už podruhé porazila Izrael (4,11 %). Česká republika se poprvé dostala na 2 % a překonala průměr EU. Za nárůstem jsou však stejně jako v dalších zemích bývalého východního bloku především peníze z operačních programů EU.

Skandál transplantačního chirurga

Dokumentární film Experimenten, který odvysílala švédská veřejnoprávní televize, může znamenat konec kariéry kdysi oslavovaného italského chirurga Paola Macchiariniho. Přinejmenším ho stál místo na prestižní lékařské univerzitě Karolinska Institutet (KI) ve Stockholmu, která oznámila, že v něj ztratila důvěru a po vypršení stávajícího kontraktu 30. listopadu s ním už neprodlouží spolupráci.

Macchiarini se proslavil unikátními transplantacemi průdušnice, v roce 2010 tento zákrok provedl i jednatřicetileté Češce. Od roku 2011 na KI pracuje s polymerním základem, který nechává porůst pacientovými kmenovými buňkami.

Před dvěma lety ho čtyři kolegové obvinili, že ve svých odborných publikacích uvádí zavádějící informace a své úspěchy zveličuje. Přestože externí vyšetřování toto podezření potvrdilo, univerzita ho oficiálně obvinění zprostila. Dokument odvysílaný v lednu však staré hříchy znovu připomněl a přidal další. Macchiarini prý své pacienty nedostatečně informoval o rizicích spojených s operací a v Rusku operoval i ženu, která nebyla v ohrožení života, přestože věděl, že je jeho metoda zatím velmi riskantní – z osmi pacientů, jimž dosud transplantoval umělou průdušnici, jich šest zemřelo (Macchiarini tvrdí, že to vždy bylo z důvodů nesouvisejících s operací).

KI najala právníka, který má se svým týmem případ nezávisle prošetřit. Kauza má mezitím další oběť: na svůj post rezignoval genetik Urban Lendahl, generální sekterář Nobelovského shromáždění – skupiny padesáti lékařů z KI, kteří vybírají laureáty Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu. Lendahl, jenž byl v roce 2010 jedním z těch, kdo Macchiariniho na univerzitu přivedli, očekává, že bude v souvislosti s případem vyšetřován, a nechce vrhat stín na Nobelovské shromáždění.

Náprstkova medaile ve Vesmíru

Medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy převzali 10. února z rukou předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše geolog (a autor řady článků pro Vesmír – viz s. 154) Radek Mikuláš z Geologického ústavu AV ČR, moderátor pořadu České televize Hyde Park Civilizace Daniel Stach a k naší velké radosti také vedoucí redakce Vesmíru Ivan Boháček.

Při této příležitosti citujeme z laudatia, které na předávání cen pronesl František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV ČR (a rovněž náš pravidelný přispěvatel):

„Někdy v roce 2011 mi Ivan napsal: ‚Františku, všiml jsem si, že Norové ocenili dva fyziology nějakou svojí národní cenou, připadá mi to zajímavé. Popsali, jak se skladují, přepravují a uvolňují hormony a neuropřenašeče. Nechceš o tom napsat článek do Vesmíru?‘ Odpověděl jsem neurčitě, že určitě, jen co se k tomu dostanu. No, nedostal jsem se, a Ivanova prosba, jak se říká, vyšuměla. Ale pak dostali tito pánové, ještě spolu s třetím kolegou, Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. A protože to bylo blízko mému vlastnímu poli výzkumu, s tříletým zpožděním jsem konečně napsal o jejich objevech ‚vesmírný‘ článek, což je v tomto časopise tradiční forma podrobného seznámení s oceněnými. Klobouk dolů, milý Ivane, mohl by sis otevřít Kancelář predikce nobelistů a určitě by se našlo hodně ješitných vědců, kteří by si rádi za tuto informaci připlatili. To by se Vesmír rozpínal!“

 

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné