Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Jsme připravení na „krisprovou“ revoluci?

 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 394, 2015/7

S raketovým nástupem jednoduchých, levných a vysoce účinných technik pro cílené zásahy do dědičné informace nejrůznějších organismů se před lidstvo opět staví otázka: „Smíme dělat všechno, co dělat umíme?“

CRISPR-Cas dovoluje přesně cílené zásahy do dědičné informace nejrůznějších organismů – od bakterie přes rostliny až po člověka.1) V DNA vyhledá přesně zvolenou kombinaci písmen genetického kódu a tam dvojitou šroubovici přeruší. Lze tak vyřadit z činnosti vybraný gen. Do „díry“ vytvořené pomocí CRISPR-Cas lze ale také vsunout cíleně připravený úsek DNA, a tím vnést nový gen na přesně určené místo dědičné informace. K vyhledání vybraného místa DNA využívá CRISPR-Cas speciálně konstruovaný krátký řetězec RNA. Přerušení DNA zajistí na RNA napojený enzym Cas. CRISPR-Cas je ve srovnání s dosavadními metodami cílených zásahů do DNA levný, jednoduchý, spolehlivý a vysoce účinný.

Poprask kolem geneticky upravených lidských embryí

Technika CRISPR-Cas pro cílené zásahy do dědičné informace čili editaci genů odstartovala revoluci, jakou jsme naposledy zažili před třiceti lety s příchodem polymerázové řetězové reakce. Vědci jsou si toho vědomi. Veřejnost však není o zcela nových možnostech, jež se s genovou editací otevírají, důkladněji informována. Je na vědcích a vědeckých publicistech, aby vysvětlili, co jsou ty úžasné „krispry“ vlastně zač, co mohou přinést, z jakých dětských nemocí je třeba ještě genovou editaci vyléčit, jaká jsou rizika jejího zneužití a v neposlední řadě i to, co vědci podnikají, aby CRISPR-Cas zůstal dobrým sluhou a nikdy se nestal zlým pánem.

Laickou veřejnost vyděsil poprask kolem cílených zásahů do dědičné informace, které s pomocí CRISPR-Cas provedli na lidských embryích čínští vědci.2) Použili k tomu defektní embrya, která vznikla při léčbě neplodnosti abnormálním oplozením ve zkumavce. Jak uvádějí sami autoři, studie odhalila, že technika CRISPR-Cas zatím ještě není zralá pro uplatnění v humánní medicíně. Úspěšnost zásahu do dědičné informace embryí byla nečekaně nízká. Naopak omyly, při kterých CRISPR-Cas měnil dědičnou informaci embrya mimo vybraná místa, byly nepříjemně časté.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné