Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

Jsme připravení na „krisprovou“ revoluci?

 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 394, 2015/7

S raketovým nástupem jednoduchých, levných a vysoce účinných technik pro cílené zásahy do dědičné informace nejrůznějších organismů se před lidstvo opět staví otázka: „Smíme dělat všechno, co dělat umíme?“

CRISPR-Cas dovoluje přesně cílené zásahy do dědičné informace nejrůznějších organismů – od bakterie přes rostliny až po člověka.1) V DNA vyhledá přesně zvolenou kombinaci písmen genetického kódu a tam dvojitou šroubovici přeruší. Lze tak vyřadit z činnosti vybraný gen. Do „díry“ vytvořené pomocí CRISPR-Cas lze ale také vsunout cíleně připravený úsek DNA, a tím vnést nový gen na přesně určené místo dědičné informace. K vyhledání vybraného místa DNA využívá CRISPR-Cas speciálně konstruovaný krátký řetězec RNA. Přerušení DNA zajistí na RNA napojený enzym Cas. CRISPR-Cas je ve srovnání s dosavadními metodami cílených zásahů do DNA levný, jednoduchý, spolehlivý a vysoce účinný.

Poprask kolem geneticky upravených lidských embryí

Technika CRISPR-Cas pro cílené zásahy do dědičné informace čili editaci genů odstartovala revoluci, jakou jsme naposledy zažili před třiceti lety s příchodem polymerázové řetězové reakce. Vědci jsou si toho vědomi. Veřejnost však není o zcela nových možnostech, jež se s genovou editací otevírají, důkladněji informována. Je na vědcích a vědeckých publicistech, aby vysvětlili, co jsou ty úžasné „krispry“ vlastně zač, co mohou přinést, z jakých dětských nemocí je třeba ještě genovou editaci vyléčit, jaká jsou rizika jejího zneužití a v neposlední řadě i to, co vědci podnikají, aby CRISPR-Cas zůstal dobrým sluhou a nikdy se nestal zlým pánem.

Laickou veřejnost vyděsil poprask kolem cílených zásahů do dědičné informace, které s pomocí CRISPR-Cas provedli na lidských embryích čínští vědci.2) Použili k tomu defektní embrya, která vznikla při léčbě neplodnosti abnormálním oplozením ve zkumavce. Jak uvádějí sami autoři, studie odhalila, že technika CRISPR-Cas zatím ještě není zralá pro uplatnění v humánní medicíně. Úspěšnost zásahu do dědičné informace embryí byla nečekaně nízká. Naopak omyly, při kterých CRISPR-Cas měnil dědičnou informaci embrya mimo vybraná místa, byly nepříjemně časté.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal už v roce 1688 William...
Můj život s viry

Můj život s viry

Michal Anděl  |  4. 5. 2020
Když jsem byl malý kluk, rodiče se báli, že děti mohou onemocnět poliomyelitidou, tedy dětskou obrnou. Dětem kvůli ní atrofovaly svaly na...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva, Jiří Langer  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné