Jsme připravení na „krisprovou“ revoluci?

CRISPR-Cas dovoluje přesně cílené zásahy do dědičné informace nejrůznějších organismů – od bakterie přes rostliny až po člověka.¹⁾ V DNA vyhledá přesně zvolenou kombinaci písmen genetického kódu a tam dvojitou šroubovici přeruší. Lze tak vyřadit z činnosti vybraný gen. Do „díry“ vytvořené pomocí CRISPR-Cas lze ale také vsunout cíleně připravený úsek DNA, a tím vnést nový gen na přesně určené místo dědičné informace. K vyhledání vybraného místa DNA využívá CRISPR-Cas speciálně konstruovaný krátký řetězec RNA. Přerušení DNA zajistí na RNA napojený enzym Cas. CRISPR-Cas je ve srovnání s dosavadními metodami cílených zásahů do DNA levný, jednoduchý, spolehlivý a vysoce účinný.

Poprask kolem geneticky upravených lidských embryí

Technika CRISPR-Cas pro cílené zásahy do dědičné informace čili editaci genů odstartovala revoluci, jakou jsme naposledy zažili před třiceti lety s příchodem polymerázové řetězové reakce. Vědci jsou si toho vědomi. Veřejnost však není o zcela nových možnostech, jež se s genovou editací otevírají, důkladněji informována. Je na vědcích a vědeckých publicistech, aby vysvětlili, co jsou ty úžasné „krispry“ vlastně zač, co mohou přinést, z jakých dětských nemocí je třeba ještě genovou editaci vyléčit, jaká jsou rizika jejího zneužití a v neposlední řadě i to, co vědci podnikají, aby CRISPR-Cas zůstal dobrým sluhou a nikdy se nestal zlým pánem.

Laickou veřejnost vyděsil poprask kolem cílených zásahů do dědičné informace, které s pomocí CRISPR-Cas provedli na lidských embryích čínští vědci.²⁾ Použili k tomu defektní embrya, která vznikla při léčbě neplodnosti abnormálním oplozením ve zkumavce. Jak uvádějí sami autoři, studie odhalila, že technika CRISPR-Cas zatím ještě není zralá pro uplatnění v humánní medicíně. Úspěšnost zásahu do dědičné informace embryí byla nečekaně nízká. Naopak omyly, při kterých CRISPR-Cas měnil dědičnou informaci embrya mimo vybraná místa, byly nepříjemně časté.