Proč nespí Jennifer Doudnaová?

Britští vědci jdou ve stopách čínských kolegů, kteří v loňském roce cíleně pozměnili dědičnou informaci lidských embryí, a zvedli tak vlnu kritiky a odporu.

„Asi tak před dvaceti měsíci jsem začala mít problémy se spaním,“ přiznala koncem roku 2015 na stránkách vědeckého časopisu Nature americká biochemička Jennifer Doudnaová.¹⁾ Jednu z největších hvězd současného vědeckého nebe pronásleduje otázka: K čemu všemu využijí vědci techniku CRISPR-Cas9 (Vesmír 94, 288, 2015/5 a 94, 394, 2015/7), umožňující cílené úpravy dědičné informace, u jejíhož zrodu sama stála?

Doudnaová nepochybuje o tom, že technika odvede práci příslovečného „dobrého sluhy“ v řadě oborů. Může například zvýšit výnosy zemědělských plodin nebo zajistit výrobu nových léků. Co když se ale CRISPR-Cas9 ukáže i jako „zlý pán“ třeba při nezodpovědných pokusech o vylepšení člověka?

Zásahy do lidských embryí

Nejméně čtyři týmy čínských vědců už s pomocí CRISPR-Cas9 zasáhly do dědičné informace lidských embryí starých nejvýše několik málo dní a tvořených jen několika buňkami. Výsledky zatím zveřejnil jen tým ze Sunjatsenovy univerzity v Kantonu, který použil embrya neschopná zdárného vývoje. Studie publikovaná v dubnu loňského roku ve vědeckém časopise Protein and Cell ukázala,²⁾ že technika je při zásazích do dědičné informace lidského embrya překvapivě málo účinná a navíc i hodně nespolehlivá. Zamýšlenou změnu Číňané úspěšně navodili jen u poloviny embryí a u těch proběhla nejen v cílovém místě DNA zárodku, ale zároveň na desítkách až tisících dalších nežádoucích míst.