Když se dva jazyky bijí v jednom mozku
| 3. 11. 2016Bilingvní mluvčí mají někdy proti monolingvním některé nevýhody. Do cílového jazyka se jim přimíchávají slova, tvary nebo dokonce větné konstrukce z jazyka právě nepoužívaného. Tomuto jevu říkáme jazyková interference.
Člověk, který mluví denně a plynule dvěma jazyky, tedy bilingvní, si někdy v určitém jazykovém kontextu neumí hned vzpomenout na správný výraz anebo použije nesprávnou větnou či stylistickou vazbu.1) Hledaný výraz se mu pořád objevuje v tom jazyce, který právě v daném okamžiku nepoužívá, větné a stylistické vazby jsou jakoby doslovné překlady z právě neužívaného jazyka. Tak třeba Anglo-Čech popřeje „měj štěstí“ místo „ať máš štěstí“, Slovako-Čech se musí zamyslet, než správně použije jeden z výrazů hořký – horký – horúci a Španěločech řekne „ten kniha“,2) i když mnohokrát slyšel a sám použil slovo „kniha“ v rodu ženském. Také se může stát, že bilingvnímu mluvčímu hledaný výraz nebo tvar vůbec nepřijde na mysl. Tomuto jevu se říká jazyková interference či jazykový konflikt.