Glaciální krajina Moravy v novém pohledu

Po delší přestávce vyšla r. 2014 opět souborná publikace o našem kvartéru, s klasickým názvem Morava v době ledové, z pera profesora Masarykovy univerzity Rudolfa Musila, známého znalce čtvrtohorních savců. Výpravná kniha s působivými barevnými ilustracemi Petra Modlitby může na první pohled připomínat populární publikace o našem pravěku, nicméně již jen přehled jejích kapitol ihned prozradí, že jde o dílo vysoce odborného charakteru, po němž sáhne každý, kdo se zabývá děním v nejmladším geologickém období, v němž se vytvářel obraz dnešní přírody a krajiny. Nejde totiž o celkový přehled kvartérní epochy, nýbrž o novodobé zhodnocení staré moravské tradice výzkumu bohaté fauny glaciálních savců v širším kontextu aktuálních poznatků o tomto období, čímž se vyplňuje dosud stávající mezera v naší literatuře.

S nepřehlednou záplavou nových dat o kvartéru a jeho prostředí se autor vyrovnal souborem krátkých statí věnovaných celé škále aspektů vývoje klimatu a krajiny i časového zařazování nálezů a jejich prostředí. Najdeme zde bohaté údaje o metodách určování absolutního stáří – nejen pomocí izotopů, ale třeba i magnetostratigrafie – a především o rekonstrukci někdejšího prostředí na základě ekologických nároků kvartérních fosilií jak rostlinných, tak živočišných. Na ně navazují data o období největšího chladna, glaciálních refugiích na Moravě, vegetačním krytu v posledním glaciálu, ale i záznam klimatických oscilací v jeskynních stalagmitech a letokruzích dřevin i řada dalších přístupů. Tento soubor představuje mimořádně úplný výčet souvislostí, které je třeba brát v úvahu při vyhodnocování fosilních faun savců (i jiných skupin), kterými se zabývají další kapitoly tvořící vlastní jádro publikace. Svou pozornost soustřeďují téměř výhradně na Moravu v souladu s titulem celé publikace.

První z nich je právem věnována výjimečnému postavení krasových krajin, jak nejlépe vyjadřuje přímý citát autora: Žádný jiný typ krajiny v sobě totiž neshromažduje tak velké množství nejrůznějších poznatků na poměrně malém místě jako krasová oblast. Na relativně malé ploše je soustředěno obrovské množství jinde většinou nezafixovaných informací nejrůznějšího druhu a stáří. Tak velké množství různě starých a dobře zachovaných ve většině venkovních sedimentů neexistuje. Jejich interpretace dovolují poznat prostředí hluboko do minulosti. – To platí nejen pro Moravský kras, ale i pro většinu dalších krasových oblastí a má svou tradici ve střední Evropě a Francii; na rozdíl od angloamerického světa, kde jim byl dosud věnován až překvapivě malý zájem, i když kras poskytuje krom paleontologických nálezů i jedinečné informace o vývoji půd, podnebí i o geomorfologických procesech.