Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Glaciální krajina Moravy v novém pohledu

Rudolf Musil: Morava v době ledové. Prostředí posledního glaciálu a metody jeho poznáváníMasarykova univerzita, Brno 2014, 228 stran, vědecké ilustrace Petr Modlitba, ISBN 978-80-210-6364-8
 |  3. 9. 2015
 |  Vesmír 94, 524, 2015/9

Po delší přestávce vyšla r. 2014 opět souborná publikace o našem kvartéru, s klasickým názvem Morava v době ledové, z pera profesora Masarykovy univerzity Rudolfa Musila, známého znalce čtvrtohorních savců. Výpravná kniha s působivými barevnými ilustracemi Petra Modlitby může na první pohled připomínat populární publikace o našem pravěku, nicméně již jen přehled jejích kapitol ihned prozradí, že jde o dílo vysoce odborného charakteru, po němž sáhne každý, kdo se zabývá děním v nejmladším geologickém období, v němž se vytvářel obraz dnešní přírody a krajiny. Nejde totiž o celkový přehled kvartérní epochy, nýbrž o novodobé zhodnocení staré moravské tradice výzkumu bohaté fauny glaciálních savců v širším kontextu aktuálních poznatků o tomto období, čímž se vyplňuje dosud stávající mezera v naší literatuře.

S nepřehlednou záplavou nových dat o kvartéru a jeho prostředí se autor vyrovnal souborem krátkých statí věnovaných celé škále aspektů vývoje klimatu a krajiny i časového zařazování nálezů a jejich prostředí. Najdeme zde bohaté údaje o metodách určování absolutního stáří – nejen pomocí izotopů, ale třeba i magnetostratigrafie – a především o rekonstrukci někdejšího prostředí na základě ekologických nároků kvartérních fosilií jak rostlinných, tak živočišných. Na ně navazují data o období největšího chladna, glaciálních refugiích na Moravě, vegetačním krytu v posledním glaciálu, ale i záznam klimatických oscilací v jeskynních stalagmitech a letokruzích dřevin i řada dalších přístupů. Tento soubor představuje mimořádně úplný výčet souvislostí, které je třeba brát v úvahu při vyhodnocování fosilních faun savců (i jiných skupin), kterými se zabývají další kapitoly tvořící vlastní jádro publikace. Svou pozornost soustřeďují téměř výhradně na Moravu v souladu s titulem celé publikace.

První z nich je právem věnována výjimečnému postavení krasových krajin, jak nejlépe vyjadřuje přímý citát autora: Žádný jiný typ krajiny v sobě totiž neshromažduje tak velké množství nejrůznějších poznatků na poměrně malém místě jako krasová oblast. Na relativně malé ploše je soustředěno obrovské množství jinde většinou nezafixovaných informací nejrůznějšího druhu a stáří. Tak velké množství různě starých a dobře zachovaných ve většině venkovních sedimentů neexistuje. Jejich interpretace dovolují poznat prostředí hluboko do minulosti. – To platí nejen pro Moravský kras, ale i pro většinu dalších krasových oblastí a má svou tradici ve střední Evropě a Francii; na rozdíl od angloamerického světa, kde jim byl dosud věnován až překvapivě malý zájem, i když kras poskytuje krom paleontologických nálezů i jedinečné informace o vývoji půd, podnebí i o geomorfologických procesech.

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Vojen Ložek

RNDr. Vojen Ložek, DrSc., (*1925) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá geologií kvartéru. Věnuje se též malakozoologii a přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Z jeho knižních publikací připomeňme alespoň: Příroda ve čtvrtohorách (Academia, 1973), Zrcadlo minulosti (Dokořán, 2007).
Ložek Vojen

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné