Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Čmeláci na ústupu

Vliv oteplování na chladnomilné druhy
 |  3. 12. 2015
 |  Vesmír 94, 672, 2015/12

Změny klimatu působí na mnoho organismů. Průměrné zvyšování teploty ovlivňuje třeba načasování životních cyklů nebo způsobuje posun hranic areálů rozšíření. Mnoho teplomilných mediteránních druhů se šíří do nových oblastí na severu. U hmyzu je tento trend nejpatrnější u vážek a motýlů. Naopak chladnomilné druhy z okrajových částí svých areálů mizejí. Tento trend je aktuálně velmi patrný u čmeláků.

Čmeláci (druhy rodu Bombus) jsou skupinou včel přizpůsobených chladnému klimatu. Mají husté ochlupení nebo ovládají částečnou termoregulaci pomocí svalového třesu (Vesmír 73, 630, 1994/11). Na rozdíl od jiného hmyzu proto mohou být aktivní i za nízkých teplot či špatného počasí. Původ a rozrůznění hlavních linií současných čmeláků proběhlo před 25–40 miliony let, tedy zhruba na přelomu eocénu a oligocénu, kdy se výrazně ochladilo. V současnosti mají čmeláci holarktické rozšíření; to znamená, že žijí na většině území Severní Ameriky a Eurasie. Okrajově zasahují také do Ameriky Jižní. Některé druhy byly navíc zavlečeny do míst, kde se původně nevyskytovaly, a v některých případech (např. člověkem chované druhy) odtud vytlačily původní druhy čmeláků.

Ačkoliv mohlo být přizpůsobení čmeláků chladu v počátcích oligocénu velmi výhodné, dnes jim přináší spíše komplikace. Trpí změnou krajiny, používáním neonikotinových pesticidů a mohou být ohroženi patogeny, které přenáší včela medonosná (Vesmír 93, 264, 2014/5). Vzhledem k jejich nižší teplotní toleranci je v současnosti aktuální také ohrožení klimatickými změnami.

Jeremy Kerr s kolektivem spolupracovníků1) se rozhodl zjistit, jak jsou čmeláci v Evropě a Severní Americe ovlivněni klimatem. K analýzám využil přes 400 000 dat o rozšíření 67 evropských a severoamerických druhů čmeláků v letech 1901 až 2010. Vyplývá z nich, že na obou kontinentech čmeláci silně ubývají především v jižních částech svého rozšíření. Od r. 1974 dosáhly ztráty jejich historického území až 300 km směrem od jihu na sever. To znamená, že čmeláci rychle ubývají především v nejteplejších částech svého areálu. Tato změna je velmi konzistentní s fylogenezí – příbuzné druhy čmeláků obvykle vykazují podobný trend v úbytku areálu.

V porovnání s jinými skupinami hmyzu se čmeláci téměř nešíří dál na sever. To platí na obou kontinentech. Druhy, které žijí spíš v jižních oblastech, obsazují vyšší nadmořské výšky. Od r. 1974 vystoupali v průměru o 300 m.

Je možné tyto změny vysvětlit také intenzivním využíváním krajiny a používáním neonikotinových pesticidů? Tyto faktory sice někdy mohou mít velmi drastický lokální efekt, globálně však společenstva čmeláků nejspíš příliš neovlivňují. Navíc změny v rozšíření čmeláků započaly už před obdobím, kdy se neonikotinové pesticidy začaly masivně používat.

V letošním roce vyšel v angličtině také atlas rozšíření evropských čmeláků,2) kde se autoři věnují každému druhu zvlášť. Vyhodnotili současný areál a na základě tří klimatických modelů odhadovali jejich rozšíření v letech 2050 a 2100. Odhady většinou působí velmi pesimisticky. Z téměř 80 evropských druhů čmeláků jsou klimatické změny výhodné jen pro tři druhy. Dva z nich – čmelák balkánský (Bombus haematurus) a čmelák Bombus argillaceus – se v posledních několika letech rozšířily také na území České republiky. Takové případy jsou však vzácné a obecně čmeláci spíš mizejí. Více než čtvrtina našich druhů je kriticky ohrožena nebo již u nás vyhynula.

I když jsou čmeláci sužováni různými faktory na lokální i globální úrovni, mnohé druhy naštěstí zůstávají stále hojné. V současné situaci však vyvstává otázka, zda jsme vůbec schopni je efektivně chránit. Ekosystémové služby čmeláků jako opylovačů mohou být nedocenitelné.

Poznámky

1) Kerr et al., Science 349, 177–180, 2015.

2) P. Rasmont et al.: Climatic risk and distribution atlas of European bumblebees. BioRisk 10, 1–236, 2015.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Daniel Benda

Daniel Benda (*1992) studuje Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře zoologie se specializuje na fylogenezi řasníků a jejich koevoluci s hostiteli.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné