Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Leona Chadimová: Krásy v prachu

 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 626, 2015/11
 |  Seriál: Jsem z Akademie věd, 3. díl (Předchozí – Následující)

V kanceláři má dvě zásuvky s nápisem PRACHY. Místo bankovek v nich ukrývá prachové vzorky z různých částí světa. Zárodek jakéhosi archivu světového prachu, sloužícího k vzájemnému srovnávání, k výzkumu.

Ta vášeň ale začala o pár týdnů dříve. Ve školce. Leona, tehdy ještě Koptíková, sbírala malé olivíny, které na procházkách nacházela podél cest. Líbila se jí jejich barva. Později ji dědeček vzal na pole, kde našla své první acháty, kolem rodných Semil se jich dalo najít velké množství. Nejraději se za nimi vypravovala na jižní stranu Kozákova.

V té době mezi její nejoblíbenější hračky patřily „krásy“, jak jim říkala; broušené kusy různobarevných sklíček, která se v Pojizeří a kolem Železného Brodu vyráběla. „Mívala jsem plný pytlík, ale už mi jich zůstalo jen pár,“ směje se geoložka. Asi proto nepřekvapí, že když přišla do první třídy a padla obligátní otázka na budoucí povolání, odzbrojila okolí okamžitou odpovědí, že touží být průvodkyní v Bozkovských dolomitových jeskyních.

„Ačkoliv všichni říkali, že mne zájem o minerály přejde a později mne od toho začali i jemně odrazovat s tím, že pro ženskou něco takového není, kameny mě zajímaly dál,“ vzpomíná a za nejpřínosnější pro rozvoj své lásky považuje geologickou rozmanitost okolí svého bydliště: pískovcová skalní města, naleziště achátů, lomy, kde se dal sbírat zelený olivín, apod. V patnácti letech splnila své předsevzetí a začala skutečně provázet v Bozkovských dolomitových jeskyních (vydrželo jí to dalších 11 let) a po gymnáziu zamířila do Prahy, na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Studovat geologii.

Měla štěstí na několik vynikajících pedagogů. Hned v prvním ročníku vysoké školy to byl prof. Petr Čepek, který přednášel všeobecnou geologii. Teprve tehdy pocítila pravé utvrzení, že si zvolila správný obor. Následující impuls přišel v 2. ročníku při přednáškách další postavy naší geologie, paleontologie a stratigrafie – prof. Ivo Chlupáče (1931–2002). Udělala kompromis mezi svými dvěma hlavními vášněmi (jeskyněmi a minerály) a za svou budoucí specializaci si vybrala vápencové systémy, v nichž je obojí. Diplomovou práci pak začala psát u prof. Chlupáče na téma „sedimentologický a stratigrafický výzkum vápencových uloženin ve středním devonu na území Českého krasu“. Když začala studovat 4. ročník, prof. Chlupáč zemřel. Ujal se jí proto doc. Jindřich Hladil z Geologického ústavu Akademie věd a přivedl ji k metodám, jež se dají aplikovat na vápencové horniny. Tak se dostala ke specializaci, jíž se věnuje dosud.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista a dokumentarista. Autor dokumentů Magion (2018) - vítězný snímek AFO 2019, Screen Power Film Festival 2021, Mokrsko 2008 (spoluautorka J. Jirátová) - hlavní cena Prix Bohemia Radio 2009. Autor projektu Divnopis (spoluautoři P. Tumlíř, M. Harvalík; rozhlas - 150 dílů, televize - 52 dílů, dvě knihy; samostatně osm CD s populárně-vědeckou tematikou. Zakladatel a vedoucí projektu Politické procesy.
Janáč Marek

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...