Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Leona Chadimová: Krásy v prachu

 |  5. 11. 2015
 |  Vesmír 94, 626, 2015/11
 |  Seriál: Jsem z Akademie věd, 3. díl (PředchozíNásledující)

V kanceláři má dvě zásuvky s nápisem PRACHY. Místo bankovek v nich ukrývá prachové vzorky z různých částí světa. Zárodek jakéhosi archivu světového prachu, sloužícího k vzájemnému srovnávání, k výzkumu.

Ta vášeň ale začala o pár týdnů dříve. Ve školce. Leona, tehdy ještě Koptíková, sbírala malé olivíny, které na procházkách nacházela podél cest. Líbila se jí jejich barva. Později ji dědeček vzal na pole, kde našla své první acháty, kolem rodných Semil se jich dalo najít velké množství. Nejraději se za nimi vypravovala na jižní stranu Kozákova.

V té době mezi její nejoblíbenější hračky patřily „krásy“, jak jim říkala; broušené kusy různobarevných sklíček, která se v Pojizeří a kolem Železného Brodu vyráběla. „Mívala jsem plný pytlík, ale už mi jich zůstalo jen pár,“ směje se geoložka. Asi proto nepřekvapí, že když přišla do první třídy a padla obligátní otázka na budoucí povolání, odzbrojila okolí okamžitou odpovědí, že touží být průvodkyní v Bozkovských dolomitových jeskyních.

„Ačkoliv všichni říkali, že mne zájem o minerály přejde a později mne od toho začali i jemně odrazovat s tím, že pro ženskou něco takového není, kameny mě zajímaly dál,“ vzpomíná a za nejpřínosnější pro rozvoj své lásky považuje geologickou rozmanitost okolí svého bydliště: pískovcová skalní města, naleziště achátů, lomy, kde se dal sbírat zelený olivín, apod. V patnácti letech splnila své předsevzetí a začala skutečně provázet v Bozkovských dolomitových jeskyních (vydrželo jí to dalších 11 let) a po gymnáziu zamířila do Prahy, na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Studovat geologii.

Měla štěstí na několik vynikajících pedagogů. Hned v prvním ročníku vysoké školy to byl prof. Petr Čepek, který přednášel všeobecnou geologii. Teprve tehdy pocítila pravé utvrzení, že si zvolila správný obor. Následující impuls přišel v 2. ročníku při přednáškách další postavy naší geologie, paleontologie a stratigrafie – prof. Ivo Chlupáče (1931–2002). Udělala kompromis mezi svými dvěma hlavními vášněmi (jeskyněmi a minerály) a za svou budoucí specializaci si vybrala vápencové systémy, v nichž je obojí. Diplomovou práci pak začala psát u prof. Chlupáče na téma „sedimentologický a stratigrafický výzkum vápencových uloženin ve středním devonu na území Českého krasu“. Když začala studovat 4. ročník, prof. Chlupáč zemřel. Ujal se jí proto doc. Jindřich Hladil z Geologického ústavu Akademie věd a přivedl ji k metodám, jež se dají aplikovat na vápencové horniny. Tak se dostala ke specializaci, jíž se věnuje dosud.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...