Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Petr Urban: Být věrný prožívané zkušenosti

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 552, 2015/10
 |  Seriál: Jsem z Akademie věd, 2. díl (PředchozíNásledující)

Filosofická fenomenologie připomíná přírodním vědám, že by neměly aspirovat na to být zdrojem jediné možné pravdy o povaze světa. Jejich poznatky však neodmítá, naopak se s nimi snaží pracovat. Alespoň v podání Petra Urbana, vedoucího oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu AV ČR.

Snad každý dospívající člověk si klade otázky týkající se smyslu života, plynutí času nebo hranic poznání. Většina z nás si dříve nebo později najde na některé otázky více či méně uspokojivé laické odpovědi a nad ostatními pokrčí rameny. Petr Urban se do nich naopak nořil stále hlouběji: „O prázdninách po třetím ročníku gymnázia jsem ležel v Platónových dialozích a dospěl jsem k přesvědčení, že není nic zajímavějšího než studium filosofie. Zalíbilo se mi zkoumat a překračovat obvyklé způsoby myšlení, s nimiž jsem se kolem sebe setkával.“

Inspirací mu byl i otec – neurolog, kterého svého času od studia filosofie odradilo pouze to, že české fakulty v té době ovládal marxismus- leninismus. Synovi zpřístupnil svou sbírku filosofických knih, které u nás před nástupem normalizace mohly vyjít.

Fenomenologie jako styl myšlení

V roce 1995 začal Petr Urban studovat filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, které tehdy dominovali žáci fenomenologa Jana Patočky. Patočkovými texty byl Urban ovlivněn už z domova, četl jeho interpretace Platóna a Sókrata: „Bylo pro mne fascinující, jak originálním způsobem se dá číst antická filosofie.“ Setkal se s Erazimem Kohákem, který se studenty na semináři překládal Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii od zakladatele fenomenologie, prostějovského rodáka Edmunda Husserla.

Není tedy divu, že právě k fenomenologii má Petr Urban nejblíže. Co pro něj znamená? „Velmi se mi líbí charakteristika, kterou používá Maurice Merleau-Ponty, francouzský fenomenolog poloviny 20. století. Hovoří o tom, že se jedná o určitý styl myšlení spíše než o nějaký filosofický systém nebo jednotnou školu. Jeho nejdůležitějším rysem je snaha o věrnost prožívané zkušenosti. Snažíme se o takovou vnímavost ke zkušenosti, která nám umožňuje popsat, co a jak prožíváme, aniž bychom naši zkušenost hned interpretovali pomocí obvyklých vzorců každodenního či vědeckého myšlení.“

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Filosofie

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Když se rodí nová země: příběh ostrova Surtsey

Když se rodí nová země: příběh ostrova Surtsey

Petr Brož  |  14. 6. 2019
Když jednoho listopadového rána 1963 spatřila posádka rybářské lodě nedaleko Islandu stoupat nad horizontem černý kouř, domnívala se, že má co...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné