Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Petr Urban: Být věrný prožívané zkušenosti

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 552, 2015/10
 |  Seriál: Jsem z Akademie věd, 2. díl (PředchozíNásledující)

Filosofická fenomenologie připomíná přírodním vědám, že by neměly aspirovat na to být zdrojem jediné možné pravdy o povaze světa. Jejich poznatky však neodmítá, naopak se s nimi snaží pracovat. Alespoň v podání Petra Urbana, vedoucího oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu AV ČR.

Snad každý dospívající člověk si klade otázky týkající se smyslu života, plynutí času nebo hranic poznání. Většina z nás si dříve nebo později najde na některé otázky více či méně uspokojivé laické odpovědi a nad ostatními pokrčí rameny. Petr Urban se do nich naopak nořil stále hlouběji: „O prázdninách po třetím ročníku gymnázia jsem ležel v Platónových dialozích a dospěl jsem k přesvědčení, že není nic zajímavějšího než studium filosofie. Zalíbilo se mi zkoumat a překračovat obvyklé způsoby myšlení, s nimiž jsem se kolem sebe setkával.“

Inspirací mu byl i otec – neurolog, kterého svého času od studia filosofie odradilo pouze to, že české fakulty v té době ovládal marxismus- leninismus. Synovi zpřístupnil svou sbírku filosofických knih, které u nás před nástupem normalizace mohly vyjít.

Fenomenologie jako styl myšlení

V roce 1995 začal Petr Urban studovat filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, které tehdy dominovali žáci fenomenologa Jana Patočky. Patočkovými texty byl Urban ovlivněn už z domova, četl jeho interpretace Platóna a Sókrata: „Bylo pro mne fascinující, jak originálním způsobem se dá číst antická filosofie.“ Setkal se s Erazimem Kohákem, který se studenty na semináři překládal Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii od zakladatele fenomenologie, prostějovského rodáka Edmunda Husserla.

Není tedy divu, že právě k fenomenologii má Petr Urban nejblíže. Co pro něj znamená? „Velmi se mi líbí charakteristika, kterou používá Maurice Merleau-Ponty, francouzský fenomenolog poloviny 20. století. Hovoří o tom, že se jedná o určitý styl myšlení spíše než o nějaký filosofický systém nebo jednotnou školu. Jeho nejdůležitějším rysem je snaha o věrnost prožívané zkušenosti. Snažíme se o takovou vnímavost ke zkušenosti, která nám umožňuje popsat, co a jak prožíváme, aniž bychom naši zkušenost hned interpretovali pomocí obvyklých vzorců každodenního či vědeckého myšlení.“

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Filozofie

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...