Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

Petr Urban: Být věrný prožívané zkušenosti

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 552, 2015/10
 |  Seriál: Jsem z Akademie věd, 2. díl (PředchozíNásledující)

Filosofická fenomenologie připomíná přírodním vědám, že by neměly aspirovat na to být zdrojem jediné možné pravdy o povaze světa. Jejich poznatky však neodmítá, naopak se s nimi snaží pracovat. Alespoň v podání Petra Urbana, vedoucího oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu AV ČR.

Snad každý dospívající člověk si klade otázky týkající se smyslu života, plynutí času nebo hranic poznání. Většina z nás si dříve nebo později najde na některé otázky více či méně uspokojivé laické odpovědi a nad ostatními pokrčí rameny. Petr Urban se do nich naopak nořil stále hlouběji: „O prázdninách po třetím ročníku gymnázia jsem ležel v Platónových dialozích a dospěl jsem k přesvědčení, že není nic zajímavějšího než studium filosofie. Zalíbilo se mi zkoumat a překračovat obvyklé způsoby myšlení, s nimiž jsem se kolem sebe setkával.“

Inspirací mu byl i otec – neurolog, kterého svého času od studia filosofie odradilo pouze to, že české fakulty v té době ovládal marxismus- leninismus. Synovi zpřístupnil svou sbírku filosofických knih, které u nás před nástupem normalizace mohly vyjít.

Fenomenologie jako styl myšlení

V roce 1995 začal Petr Urban studovat filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, které tehdy dominovali žáci fenomenologa Jana Patočky. Patočkovými texty byl Urban ovlivněn už z domova, četl jeho interpretace Platóna a Sókrata: „Bylo pro mne fascinující, jak originálním způsobem se dá číst antická filosofie.“ Setkal se s Erazimem Kohákem, který se studenty na semináři překládal Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii od zakladatele fenomenologie, prostějovského rodáka Edmunda Husserla.

Není tedy divu, že právě k fenomenologii má Petr Urban nejblíže. Co pro něj znamená? „Velmi se mi líbí charakteristika, kterou používá Maurice Merleau-Ponty, francouzský fenomenolog poloviny 20. století. Hovoří o tom, že se jedná o určitý styl myšlení spíše než o nějaký filosofický systém nebo jednotnou školu. Jeho nejdůležitějším rysem je snaha o věrnost prožívané zkušenosti. Snažíme se o takovou vnímavost ke zkušenosti, která nám umožňuje popsat, co a jak prožíváme, aniž bychom naši zkušenost hned interpretovali pomocí obvyklých vzorců každodenního či vědeckého myšlení.“

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Filosofie

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...
Megalodon versus supernova

Megalodon versus supernova uzamčeno

Tomáš Petrásek  |  8. 7. 2019
Katastrofa, která ukončila druhohory a s nimi existenci všech větších zvířat (přes 25 kg) i řady těch menších, je nejznámější z velké pětky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné