Pourouma cecropiifolia, amazonské hrozny
| 11. 9. 2014
Pourouma cecropiifolia (šp. uvilla, sacha uva,1) angl. amazon grape, amazon tree grape) je středně vysoký (12–25 m) dvoudomý strom z čeledi kopřivovité (Urticaceae). Druhové jméno cecropiifolia odkazuje na podobnost jeho listů se zástupci pionýrského rodu Cecropia (šp. cetico, také kopřivovité2)). Stejně jako dřevo cetico bývá dřevo uvilla používáno k výrobě papíru. P. cecropiifolia je rychlerostoucím heliofytním3) druhem sekundárních lesů rozšířeným v západní Amazonii na území Bolívie, Brazílie, Ekvádoru, Kolumbie a Peru. Příbuzné jedlé druhy (P. bicolor, P. guianensis, P. herrerensis, P. minor) bývají souhrnně označovány jako sacha uvilla.
Velké dlanitě složené listy P. cecropiifolia vyrůstají na dlouhých řapících (i půl metru) ve shlucích na konci větví. Plodit začíná obvykle ve věku dvou až tří let. Plodem je peckovice (2–4 cm) obsahující jedno semeno a rostoucí v hroznech o hmotnosti 1–1,8 kg. Při vhodných podmínkách je pětiletý strom schopen produkovat až 100 kg plodů, obvykle však 25–50 kg.
Dužina plodů je světlá, sladká, lehce kyselá s chutí vzdáleně připomínající hrozny vinné révy (Vitis vinifera). Plody se nejčastěji jedí syrové, ale vyrábějí se z nich také marmelády nebo se kvasí na víno. Nejsou příliš trvanlivé; proto se s nimi obchoduje pouze místně. Pražená semena slouží jako náhražka kávy. Popel z listů se používá jako přídavek při žvýkání kokových listů.
Z fytochemického hlediska toho o P. cecropiifolia mnoho nevíme. Esenciální olej získaný z listů a plodů obsahuje převážně monoterpen linalool a cetylalkohol. S těmito těkavými a senzoricky velice aktivními látkami se poměrně běžně setkáváme v kosmetickém průmyslu. Zajímavý je ale i obsah polyfenolů (především v plodech). Několik studií se shoduje na vysokém obsahu proanthokyanidinů a anthokyanidinů, zejména derivátů katechinu, epikatechinu, delphinidinu, ale i mnoha dalších. Pozoruhodných výsledků bylo dosaženo i při testování účinku methanolového extraktu na vybrané rakovinné buněčné linie, kde se aktivita projevovala ve velice nízkých koncentracích. Třeba jednou P. cecropiifolia vzbudí zájem také jako funkční potravina.
Literatura
Barrios J., Cordero C. P., Aristizabal F., Heredia F. J., Morales A. L., Osorio C.: Chemical analysis and screening as anticancer agent of anthocyanin-rich extract from Uva caimarona (Pourouma cecropiifolia Mart.) fruit. Journal of Agricultural and Food Chemistry 58, 2100–2110, 2010.
Duke J. A., Vasquez R.: Amazonian Ethnobotanical Dictionary, CRC Press, Boca Raton, USA 1994.
Flores Y. B.: Árboles nativos de la region Ucayali, Perú, 1° edición, ed. Pucallpa, Perú 2014.
Lopes-Lutz D., Dettmann J., Nimalaratne C., Schieber A.: Characterization and quantification of polyphenols in Amazon grape (Pourouma cecropiifolia Martius), Molecules 15, 8543–8552, 2010.
Pino J. A., Quijano C. E.: Volatile compounds of Pourouma cecropiifolia Mart. fruits from Colombia, Journal of Essential Oil Research 20, 242–244, 2008.
Poznámky
1) Sacha uva (šp. uva = vinná réva, hrozny). Přídavné jméno sacha je v peruánské Amazonii používáno často. Nejlépe by se snad dalo přeložit jako „lesní“, „divoký“, ale také „nepravý“, „falešný“. Příkladem budiž sacha mango – mangu podobný plod Grias peruviana (Lecythidaceae) nebo sacha culantro (Eryngium foetidum, máčka smrdutá, Apiaceae), tedy „divoký koriandr“.
2) Historicky byly oba tyto rody (Pourouma a Cecropia) řazeny do čeledi Moraceae (morušovníkovité), později Cecropiaceae.
3) Heliofyty jsou rostliny nesnášející zastínění. Jako příklad heliofytních dřevin Amazonie můžeme uvést rody Cecropia, Handroanthus (Bignoniaceae), balsa (Ochroma pyramidale), Guazuma, Heliocarpus americanus (Malvaceae), z našich podmínek břízu (Betula, Betulaceae).
Ke stažení
článek ve formátu pdf [433,35 kB]
O autorech
Doporučujeme
Se štírem na štíru
Ustrašená společnost 
