Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Plukenetia volubilis, arašídová pochoutka starých Inků

 |  6. 11. 2014
 |  Vesmír 93, 658, 2014/11
 |  Seriál: Palmy a dřeviny Amazonie, 12. díl (Předchozí)

S prohlubujícími se znalostmi o nutričních vlastnostech a možných zdravotních přínosech dříve nepříliš známých látek se dostávají do širšího povědomí dosud prakticky neznámé rostliny.

Příkladem je Plukenetia volubilis (šp. sacha inchi, maní del monte, angl. inca/sacha peanut) z čeledi pryšcovité (Euphorbiaceae), jejímž domovem jsou vyšší polohy Amazonie. Její využití dávnými civilizacemi dokládá nález semen v hrobkách Inků. Je ale možné, že byla kultivována již mnohem dříve.

Rod Plukenetia, čítající kolem dvaceti druhů, jako jeden z mála pryšcovitých netvoří latex. P. volubilis je jednodomá a má jednopohlavné květy. Samčích květů je mnohonásobně více a tvoří 5–18 cm dlouhé květenství hroznovitého tvaru. Samičí květy jsou maximálně dva na každý samčí hrozen a rostou individuálně při bázi květenství. Tato rostlina je převážně cizosprašná, protandrická,1) ale vyskytuje se i samosprašnost. Opylování většinou zajišťuje vítr. Plodem je nažka obsahující většinou čtyři, někdy až sedm semen, která jsou jedlá až po upražení.

P. volubilis je světlomilný liánovitý keř a tyto vlastnosti určují způsob pěstování. Tradičně se kultivuje s oporou, kterou tvoří stromy menšího vzrůstu, například pro živé ploty v Peru hojně využívaná zarděnice (šp. amasisa, Erythrina spp., Fabaceae), ale také vzrostlé banánovníky (Musa spp., Musaceae) a další druhy s hospodářským užitkem. Dá se pěstovat i bez opory, ale kontakt plodů s půdou zvyšuje riziko rozvoje chorob. Díky vzrůstajícímu zájmu se plochy s touto plodinou neustále rozšiřují a proměnil se i způsob pěstování: plantáže P. volubilis dnes připomínají spíše vinice. Při komerční produkci se totiž používá podobné vedení jako u vinné révy, jen s tím rozdílem, že se nemusí zastřihávat. Rostlina začíná plodit přibližně po osmi měsících a posléze tvoří plody téměř neustále. Jednotlivé nažky se sklízejí ručně, obvykle jednou za dva týdny. Výnos dosahuje až 4 tuny z hektaru za rok.

V současnosti se naprostá většina sklizně využívá pro produkci oleje určeného na vývoz, a to především do Kanady a USA. Kromě Peru se P. volubilis pěstuje v Ekvádoru, Brazílii a dalších státech Jižní Ameriky. Snahami o pěstování se nicméně netají ani asijské státy. Drobní peruánští pěstitelé se sdružují do svazů, aby lépe obstáli na trhu a zajistili si lepší výkupní ceny.

Semena P. volubilis vynikají značně vysokým obsahem bílkovin. Některé studie uvádějí až 27 %, přičemž skladba aminokyselin je srovnatelná se sójou. Do popředí zájmu se ale tato rostlina dostala především díky oleji, kterého je v semenech okolo 53 %. V západním světě o něj roste zájem především od roku 2004, kdy získal první místo v soutěži World Edible Oil, konané v Paříži. Je vysoce kvalitní a obsahuje velké množství nenasycených mastných kyselin, které tvoří až 93 % celkových tuků. Důležitou vlastností tohoto oleje je také jeho stabilita. U příbuzného druhu P. huayllabambana je obsah tuků v semenech ještě o něco vyšší.

Výživoví odborníci staví olej z P. volubilis na roveň oleje lněného, olivového či z palmy ungurahui (Oenocarpus bataua). Je proto vyhledávaný zejména obchodníky v oblasti zdravé výživy, kteří dobře vědí, že zákazníci jsou za něj ochotni zaplatit i relativně vysoké částky. Například v Peru stojí lahvička 250 ml oleje v přepočtu kolem 200 Kč (maloobchodní cena z r. 2013), což je na tamní poměry velice drahé.

V dnešní době se vědci v souvislosti s P. volubilis zaměřují na ekologické nároky a genetickou variabilitu tohoto druhu. Potenciál P. volubilis je veliký, a to především z důvodu produkce kvalitního a žádaného oleje. Jako rostlina náročná na světlo sice není z hlediska produkce vhodná do podrostu agrolesnických systémů, ale na rozdíl od nejpěstovanějších olejnin současnosti – palmy olejné (Elaeis guineensis, Arecaceae) a sóji (Glycine max, Fabaceae), jejichž pěstování má značné dopady na světové ekosystémy – k Jižní Americe přirozeně patří.

Literatura

Chirinos R., Zuloeta G., Pedreschi R., Mignolet E., Larondelle Y., Campos D.: Sacha inchi (Plukenetia volubilis): A seed source of polyunsaturated fatty acids, tocopherols, phytosterols, phenolic compounds and antioxidant capacity, Food Chemistry 141, 1732–1739, 2013.

Follegatti-Romero L. A., Piantino C. R., Grimaldi R., Cabral F. A.: Supercritical CO2 extraction of omega- 3 rich oil from Sacha inchi (Plukenetia volubilis L.) seeds, The Journal of Supercritical Fluids 49, 323–329, 2009.

Niu L., Li J., Chen M.-S., Xu Z.-F.: Determination of oil contents in Sacha inchi (Plukenetia volubilis) seeds at different developmental stages by two methods: Soxhlet extraction and time-domain nuclear magnetic resonance, Industrial Crops and Products 56, 187–190, 2014.

Poznámky

1) Protandrie neboli prvoprašnost je jev, kdy dozrávají samčí květy dříve než samičí a uvolňuje se pyl, aniž by byly pestíky oplodněny jedním a tím samým jedincem. Je to jeden ze systémů, pomocí kterých se rostliny snaží vyhnout samosprašnosti.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

O autorech

Lukáš Huml

Ludvík Bortl

Martin Ocelák

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...