Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Plukenetia volubilis, arašídová pochoutka starých Inků

 |  6. 11. 2014
 |  Vesmír 93, 658, 2014/11
 |  Seriál: Palmy a dřeviny Amazonie, 12. díl (Předchozí)

S prohlubujícími se znalostmi o nutričních vlastnostech a možných zdravotních přínosech dříve nepříliš známých látek se dostávají do širšího povědomí dosud prakticky neznámé rostliny.

Příkladem je Plukenetia volubilis (šp. sacha inchi, maní del monte, angl. inca/sacha peanut) z čeledi pryšcovité (Euphorbiaceae), jejímž domovem jsou vyšší polohy Amazonie. Její využití dávnými civilizacemi dokládá nález semen v hrobkách Inků. Je ale možné, že byla kultivována již mnohem dříve.

Rod Plukenetia, čítající kolem dvaceti druhů, jako jeden z mála pryšcovitých netvoří latex. P. volubilis je jednodomá a má jednopohlavné květy. Samčích květů je mnohonásobně více a tvoří 5–18 cm dlouhé květenství hroznovitého tvaru. Samičí květy jsou maximálně dva na každý samčí hrozen a rostou individuálně při bázi květenství. Tato rostlina je převážně cizosprašná, protandrická,1) ale vyskytuje se i samosprašnost. Opylování většinou zajišťuje vítr. Plodem je nažka obsahující většinou čtyři, někdy až sedm semen, která jsou jedlá až po upražení.

P. volubilis je světlomilný liánovitý keř a tyto vlastnosti určují způsob pěstování. Tradičně se kultivuje s oporou, kterou tvoří stromy menšího vzrůstu, například pro živé ploty v Peru hojně využívaná zarděnice (šp. amasisa, Erythrina spp., Fabaceae), ale také vzrostlé banánovníky (Musa spp., Musaceae) a další druhy s hospodářským užitkem. Dá se pěstovat i bez opory, ale kontakt plodů s půdou zvyšuje riziko rozvoje chorob. Díky vzrůstajícímu zájmu se plochy s touto plodinou neustále rozšiřují a proměnil se i způsob pěstování: plantáže P. volubilis dnes připomínají spíše vinice. Při komerční produkci se totiž používá podobné vedení jako u vinné révy, jen s tím rozdílem, že se nemusí zastřihávat. Rostlina začíná plodit přibližně po osmi měsících a posléze tvoří plody téměř neustále. Jednotlivé nažky se sklízejí ručně, obvykle jednou za dva týdny. Výnos dosahuje až 4 tuny z hektaru za rok.

V současnosti se naprostá většina sklizně využívá pro produkci oleje určeného na vývoz, a to především do Kanady a USA. Kromě Peru se P. volubilis pěstuje v Ekvádoru, Brazílii a dalších státech Jižní Ameriky. Snahami o pěstování se nicméně netají ani asijské státy. Drobní peruánští pěstitelé se sdružují do svazů, aby lépe obstáli na trhu a zajistili si lepší výkupní ceny.

Semena P. volubilis vynikají značně vysokým obsahem bílkovin. Některé studie uvádějí až 27 %, přičemž skladba aminokyselin je srovnatelná se sójou. Do popředí zájmu se ale tato rostlina dostala především díky oleji, kterého je v semenech okolo 53 %. V západním světě o něj roste zájem především od roku 2004, kdy získal první místo v soutěži World Edible Oil, konané v Paříži. Je vysoce kvalitní a obsahuje velké množství nenasycených mastných kyselin, které tvoří až 93 % celkových tuků. Důležitou vlastností tohoto oleje je také jeho stabilita. U příbuzného druhu P. huayllabambana je obsah tuků v semenech ještě o něco vyšší.

Výživoví odborníci staví olej z P. volubilis na roveň oleje lněného, olivového či z palmy ungurahui (Oenocarpus bataua). Je proto vyhledávaný zejména obchodníky v oblasti zdravé výživy, kteří dobře vědí, že zákazníci jsou za něj ochotni zaplatit i relativně vysoké částky. Například v Peru stojí lahvička 250 ml oleje v přepočtu kolem 200 Kč (maloobchodní cena z r. 2013), což je na tamní poměry velice drahé.

V dnešní době se vědci v souvislosti s P. volubilis zaměřují na ekologické nároky a genetickou variabilitu tohoto druhu. Potenciál P. volubilis je veliký, a to především z důvodu produkce kvalitního a žádaného oleje. Jako rostlina náročná na světlo sice není z hlediska produkce vhodná do podrostu agrolesnických systémů, ale na rozdíl od nejpěstovanějších olejnin současnosti – palmy olejné (Elaeis guineensis, Arecaceae) a sóji (Glycine max, Fabaceae), jejichž pěstování má značné dopady na světové ekosystémy – k Jižní Americe přirozeně patří.

Literatura

Chirinos R., Zuloeta G., Pedreschi R., Mignolet E., Larondelle Y., Campos D.: Sacha inchi (Plukenetia volubilis): A seed source of polyunsaturated fatty acids, tocopherols, phytosterols, phenolic compounds and antioxidant capacity, Food Chemistry 141, 1732–1739, 2013.

Follegatti-Romero L. A., Piantino C. R., Grimaldi R., Cabral F. A.: Supercritical CO2 extraction of omega- 3 rich oil from Sacha inchi (Plukenetia volubilis L.) seeds, The Journal of Supercritical Fluids 49, 323–329, 2009.

Niu L., Li J., Chen M.-S., Xu Z.-F.: Determination of oil contents in Sacha inchi (Plukenetia volubilis) seeds at different developmental stages by two methods: Soxhlet extraction and time-domain nuclear magnetic resonance, Industrial Crops and Products 56, 187–190, 2014.

Poznámky

1) Protandrie neboli prvoprašnost je jev, kdy dozrávají samčí květy dříve než samičí a uvolňuje se pyl, aniž by byly pestíky oplodněny jedním a tím samým jedincem. Je to jeden ze systémů, pomocí kterých se rostliny snaží vyhnout samosprašnosti.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

O autorech

Lukáš Huml

Ludvík Bortl

Martin Ocelák

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné