Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Pocta Janu Svobodovi

 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 441, 2014/7

Jméno Jan Svoboda je známé nejen českým virologům, ale i dalším vědcům zabývajícím se biologickými disciplínami. Je osobností, která významně přispěla k poznání retrovirů a jejich interakcí s hostitelskou buňkou a stala se světovou vědeckou kapacitou. Je velmi příjemné vidět (a pocítit ne zcela obvyklý dotek národní hrdosti), s jakou úctou a vážností je přijímán v zahraničí. Mohli jsme se o tom mnohokrát přesvědčit a rádi bychom uvedli tři příklady. Poprvé když jsme organizovali mezinárodní retrovirové sympozium v Praze a konzultovali jsme s americkými kolegy, koho zvolit pro úvodní, plenární přednášku. Tehdy byla odpověď jednomyslná: Jana Svobodu, s dodatkem „pokládali bychom si to za čest“. Mnozí jej totiž chápou jako člověka, kterému pouze izolace a ztráta mezinárodních kontaktů za minulého režimu zabránily v tom, aby společně s D. Baltimorem, R. Dulbeccem a H. Teminem získal Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu 1975 „za objevy týkající se interakcí mezi onkoviry a genetickým materiálem buňky“. Druhý zážitek je spojen s nejprestižnějším retrovirologickým kongresem „Retroviruses“ v Cold Spring Harbor Laboratory (místem, kde byl např. poprvé prezentován objev struktury DNA J. Watsonem a F . Crickem). V roce 2000 zde naši duši zahřála plenární přednáška Robina Weisse, tehdejšího ředitele Londýnského Institute of Cancer Research. Věřte, že je neobyčejný pocit slyšet v New Yorku, v posluchárně takového významu, jak Robin Weiss věnuje velkou část své přednášky osobnosti Jana Svobody, včetně snímků ze společných setkání. Navíc to byla přednáška prodchnutá sympatiemi a obdivem k jeho osobě. Na stejné konferenci v roce 2008 byl Jan Svoboda uveden do pomyslné „Retrovirologické síně slávy“, neboť byl vyzván, aby pronesl jednu z hlavních přednášek „Keynote lecture“. Jelikož je nejen znamenitým vědcem, ale i skvělým vypravěčem, byl to opět úžasný a pro českého vědce v publiku velmi emotivní a stimulující zážitek.

A do třetice, když byla v r. 2010 organizována mezinárodní konference ke stoletému výročí objevu retrovirů (Centennial Retrovirus Meeting), celá retrovirologická komunita považovala za přirozené, že akce proběhne v Praze a pořadatelství se ujme právě Jan Svoboda. Na konferenci neváhaly přijet všechny špičky oboru včetně dvou nositelů Nobelovy ceny.

My osobně jej známe jako retrovirologickou ikonu, „čítankového gentlemana“, muže charismatického, vždy usměvavého a s velikým přehledem.

Jane, pane profesore, dovolte, abychom se připojili k řadě gratulantů a jako projev úcty podali přehled toho, čím se v poslední době zabýváme.

Zakládající člen Učené společnosti ČR, prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., (*1934) vystudoval PřF UK. V ÚMG AV ČR se zabývá buněčnou a virovou genetikou, zejména kancerogenezí a nádorovými viry. Objevil virogenii retrovirů a jejím výkladem podstatně přispěl k poznání klíčové fáze životního cyklu retrovirů. Navrhl a dokázal, že sám virový onkogen v-src způsobuje vznik nádoru. Vlastníma rukama u nás zavedl a využil postupy buněčné genetiky (jako je buněčná hybridizace) a později i metody molekulární biologie, včetně klonování prvního unikátního genu v Československu. Stále experimentálně pracuje v laboratoři. Snímek © V. Stepanets.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Tomáš Ruml

Michaela Rumlová

Jiří Hejnar

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...