Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Pocta Janu Svobodovi

 |  17. 7. 2014
 |  Vesmír 93, 441, 2014/7

Jméno Jan Svoboda je známé nejen českým virologům, ale i dalším vědcům zabývajícím se biologickými disciplínami. Je osobností, která významně přispěla k poznání retrovirů a jejich interakcí s hostitelskou buňkou a stala se světovou vědeckou kapacitou. Je velmi příjemné vidět (a pocítit ne zcela obvyklý dotek národní hrdosti), s jakou úctou a vážností je přijímán v zahraničí. Mohli jsme se o tom mnohokrát přesvědčit a rádi bychom uvedli tři příklady. Poprvé když jsme organizovali mezinárodní retrovirové sympozium v Praze a konzultovali jsme s americkými kolegy, koho zvolit pro úvodní, plenární přednášku. Tehdy byla odpověď jednomyslná: Jana Svobodu, s dodatkem „pokládali bychom si to za čest“. Mnozí jej totiž chápou jako člověka, kterému pouze izolace a ztráta mezinárodních kontaktů za minulého režimu zabránily v tom, aby společně s D. Baltimorem, R. Dulbeccem a H. Teminem získal Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu 1975 „za objevy týkající se interakcí mezi onkoviry a genetickým materiálem buňky“. Druhý zážitek je spojen s nejprestižnějším retrovirologickým kongresem „Retroviruses“ v Cold Spring Harbor Laboratory (místem, kde byl např. poprvé prezentován objev struktury DNA J. Watsonem a F . Crickem). V roce 2000 zde naši duši zahřála plenární přednáška Robina Weisse, tehdejšího ředitele Londýnského Institute of Cancer Research. Věřte, že je neobyčejný pocit slyšet v New Yorku, v posluchárně takového významu, jak Robin Weiss věnuje velkou část své přednášky osobnosti Jana Svobody, včetně snímků ze společných setkání. Navíc to byla přednáška prodchnutá sympatiemi a obdivem k jeho osobě. Na stejné konferenci v roce 2008 byl Jan Svoboda uveden do pomyslné „Retrovirologické síně slávy“, neboť byl vyzván, aby pronesl jednu z hlavních přednášek „Keynote lecture“. Jelikož je nejen znamenitým vědcem, ale i skvělým vypravěčem, byl to opět úžasný a pro českého vědce v publiku velmi emotivní a stimulující zážitek.

A do třetice, když byla v r. 2010 organizována mezinárodní konference ke stoletému výročí objevu retrovirů (Centennial Retrovirus Meeting), celá retrovirologická komunita považovala za přirozené, že akce proběhne v Praze a pořadatelství se ujme právě Jan Svoboda. Na konferenci neváhaly přijet všechny špičky oboru včetně dvou nositelů Nobelovy ceny.

My osobně jej známe jako retrovirologickou ikonu, „čítankového gentlemana“, muže charismatického, vždy usměvavého a s velikým přehledem.

Jane, pane profesore, dovolte, abychom se připojili k řadě gratulantů a jako projev úcty podali přehled toho, čím se v poslední době zabýváme.

Zakládající člen Učené společnosti ČR, prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., (*1934) vystudoval PřF UK. V ÚMG AV ČR se zabývá buněčnou a virovou genetikou, zejména kancerogenezí a nádorovými viry. Objevil virogenii retrovirů a jejím výkladem podstatně přispěl k poznání klíčové fáze životního cyklu retrovirů. Navrhl a dokázal, že sám virový onkogen v-src způsobuje vznik nádoru. Vlastníma rukama u nás zavedl a využil postupy buněčné genetiky (jako je buněčná hybridizace) a později i metody molekulární biologie, včetně klonování prvního unikátního genu v Československu. Stále experimentálně pracuje v laboratoři. Snímek © V. Stepanets.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Tomáš Ruml

Michaela Rumlová

Jiří Hejnar

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné