Siemens_CWvs2022Siemens_CWvs2022Siemens_CWvs2022Siemens_CWvs2022

Aktuální číslo:

2022/10

Téma měsíce:

Spánek

Střevní bakterie a imunitní systém: jezte vlákninu!

 |  12. 6. 2014
 |  Vesmír 93, 329, 2014/6
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 9. díl (PředchozíNásledující)

O tom, jak nesmírně důležitá je správná funkce slizničního imunitního systému, jsem zde nedávno psal (Vesmír 93, 164, 2014/3). Zopakujme si, že část imunitního systému asociovaná se slizničními povrchy (hlavně střeva a dýchacího traktu) představuje většinu celého našeho imunitního systému. Je tomu tak proto, že povrch sliznic je neustále vystavován působení spousty neškodných i potenciálně nebezpečných mikroorganismů, ale i pro organismus cizorodých potravních antigenů a mnoha dalších látek z vnějšího prostředí. Slizniční imunitní systém proto musí být na jedné straně schopen účinně se bránit nebezpečným bakteriím, virům a dalším parazitům, ale na druhé straně při této obraně nesmí používat takové zbraně, které by poškozovaly citlivé a životně důležité sliznice.

Pokud je vše v pořádku, používá slizniční imunitní systém jako hlavní ochranné prostředky protilátky typu IgA a vyhýbá se použití zánětlivých reakcí, které jsou na jiných místech organismu sice velmi účinné, ale jejich vedlejší účinky by sliznice poškozovaly. Rozvoji zánětlivých reakcí brání především regulační T-lymfocyty (Treg), které sídlí ve vrstvě tkáně zvané lamina propria těsně pod slizničním povrchem a tlumí aktivity svých příbuzných „prozánětlivých“ buněk zvaných Th1 a Th17. Pokud Treg nefungují tak, jak mají, může dojít ke vzniku závažných střevních autoimunitních chorob, jako je Crohnova nemoc či ulcerativní kolitida. Defekty funkce těchto buněk mohou také přispívat ke vzniku některých potravních alergií provázených úpornými průjmy.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který od roku 2005 řídí a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Vzít život do svých rukou

Vzít život do svých rukou uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 10. 2022
Zářijová demonstrace na Václavském náměstí. Proruským a protidemokratickým heslům tleskají desetitisíce osob. Událost nenechává nikoho na...
Spát se dá i bez mozku

Spát se dá i bez mozku uzamčeno

Jaroslav Petr  |  3. 10. 2022
Čím hlouběji věda proniká do tajemství spánku, tím menší se zdá možnost, že najdeme tvora, který vůbec nespí. To nás staví před otázku, kdy a za...
Tajemství Edwarda Kellyho

Tajemství Edwarda Kellyho

Vladimír Karpenko  |  3. 10. 2022
Alchymista Edward Kelly byl jednou z nejsložitějších postav evropské renesance. Jeho život zůstává dodnes v zásadě neprozkoumaný. Vše, co o něm...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné