Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

K čemu slouží vrstva hlenu na sliznicích?

 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 164, 2014/3
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 6. díl (PředchozíNásledující)

Imunitní systém nás především chrání před útoky patogenních mikroorganismů a před jejich škodlivými (toxickými) produkty. Činí tak pomocí celé řady účinných „zbraní“, jako jsou fagocytující buňky, protilátky, několik druhů bílých krvinek schopných zabíjet infikované buňky organismu vlastní atd.

Účinnou zbraní proti mimobuněčným parazitům bývají různé typy protilátek (imunoglobulinů), zatímco proti vnitrobuněčným parazitům, ke kterým se protilátky nedostanou, zasahují jiné imunitní zbraně shrnuté pod názvem „zánětlivé mechanismy“.

Všechny obranné zásahy imunitního systému provází souběžné větší či menší poškození vlastních tkání v blízkosti infikovaného místa. Tyto imunopatologické reakce jsou daní (obvykle přijatelnou), kterou platíme za to, že se ubráníme infekci. Někdy však tyto nežádoucí reakce způsobují až příliš mnoho škod, občas dokonce víc než vlastní infekce. A někdy se vymknou kontrole úplně a rozvíjejí se autoimunitní choroby, alergie nebo šokové stavy ohrožující život. Některé tkáně našeho těla jsou obzvlášť citlivé k poškození imunitními zbraněmi, a to zvláště těmi zánětlivými. Je to např. centrální nervová soustava, oko, gonády, ale především sliznice vystýlající zažívací, urogenitální a dýchací trakt, a také sliznice oka, vnitřního ucha a vývodů exokrinních žláz, včetně mléčné žlázy. Část imunitního systému asociovaná se slizničními povrchy představuje přitom většinu celého našeho imunitního systému – co do počtu různých typů imunitních buněk (leukocyty) i intenzity produkce protilátek. Sliznice mají u dospělého člověka plochu zhruba 400 m2 a slizniční lymfatická tkáň je vlastně největším imunitním orgánem v organismu (je zde soustředěno kolem 80 % imunokompetentních buněk těla). Těsně pod sliznicemi se nachází vrstva tkáně zvaná lamina propria, bohatá na různé typy leukocytů buď difúzně rozprostřených, nebo organizovaných ve shluky (lymfoidní folikuly). Organizované shluky folikulů tvoří složitější anatomické struktury (patrové a nosní mandle, apendix, Peyerovy pláty).

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který v letech 2005-2017 řídil a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...