Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

K čemu slouží vrstva hlenu na sliznicích?

 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 164, 2014/3
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 6. díl (PředchozíNásledující)

Imunitní systém nás především chrání před útoky patogenních mikroorganismů a před jejich škodlivými (toxickými) produkty. Činí tak pomocí celé řady účinných „zbraní“, jako jsou fagocytující buňky, protilátky, několik druhů bílých krvinek schopných zabíjet infikované buňky organismu vlastní atd.

Účinnou zbraní proti mimobuněčným parazitům bývají různé typy protilátek (imunoglobulinů), zatímco proti vnitrobuněčným parazitům, ke kterým se protilátky nedostanou, zasahují jiné imunitní zbraně shrnuté pod názvem „zánětlivé mechanismy“.

Všechny obranné zásahy imunitního systému provází souběžné větší či menší poškození vlastních tkání v blízkosti infikovaného místa. Tyto imunopatologické reakce jsou daní (obvykle přijatelnou), kterou platíme za to, že se ubráníme infekci. Někdy však tyto nežádoucí reakce způsobují až příliš mnoho škod, občas dokonce víc než vlastní infekce. A někdy se vymknou kontrole úplně a rozvíjejí se autoimunitní choroby, alergie nebo šokové stavy ohrožující život. Některé tkáně našeho těla jsou obzvlášť citlivé k poškození imunitními zbraněmi, a to zvláště těmi zánětlivými. Je to např. centrální nervová soustava, oko, gonády, ale především sliznice vystýlající zažívací, urogenitální a dýchací trakt, a také sliznice oka, vnitřního ucha a vývodů exokrinních žláz, včetně mléčné žlázy. Část imunitního systému asociovaná se slizničními povrchy představuje přitom většinu celého našeho imunitního systému – co do počtu různých typů imunitních buněk (leukocyty) i intenzity produkce protilátek. Sliznice mají u dospělého člověka plochu zhruba 400 m2 a slizniční lymfatická tkáň je vlastně největším imunitním orgánem v organismu (je zde soustředěno kolem 80 % imunokompetentních buněk těla). Těsně pod sliznicemi se nachází vrstva tkáně zvaná lamina propria, bohatá na různé typy leukocytů buď difúzně rozprostřených, nebo organizovaných ve shluky (lymfoidní folikuly). Organizované shluky folikulů tvoří složitější anatomické struktury (patrové a nosní mandle, apendix, Peyerovy pláty).

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který v letech 2005-2017 řídil a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Dějiny psané čtyřmi písmeny

Dějiny psané čtyřmi písmeny uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest

Kde najdeme azbest

Martin Vavro, Leona Vavro  |  27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu

Napětí skryté v ledu uzamčeno

Radim Štůsek  |  27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...