K čemu slouží vrstva hlenu na sliznicích?

Imunitní systém nás především chrání před útoky patogenních mikroorganismů a před jejich škodlivými (toxickými) produkty. Činí tak pomocí celé řady účinných „zbraní“, jako jsou fagocytující buňky, protilátky, několik druhů bílých krvinek schopných zabíjet infikované buňky organismu vlastní atd.

Účinnou zbraní proti mimobuněčným parazitům bývají různé typy protilátek (imunoglobulinů), zatímco proti vnitrobuněčným parazitům, ke kterým se protilátky nedostanou, zasahují jiné imunitní zbraně shrnuté pod názvem „zánětlivé mechanismy“.

Všechny obranné zásahy imunitního systému provází souběžné větší či menší poškození vlastních tkání v blízkosti infikovaného místa. Tyto imunopatologické reakce jsou daní (obvykle přijatelnou), kterou platíme za to, že se ubráníme infekci. Někdy však tyto nežádoucí reakce způsobují až příliš mnoho škod, občas dokonce víc než vlastní infekce. A někdy se vymknou kontrole úplně a rozvíjejí se autoimunitní choroby, alergie nebo šokové stavy ohrožující život. Některé tkáně našeho těla jsou obzvlášť citlivé k poškození imunitními zbraněmi, a to zvláště těmi zánětlivými. Je to např. centrální nervová soustava, oko, gonády, ale především sliznice vystýlající zažívací, urogenitální a dýchací trakt, a také sliznice oka, vnitřního ucha a vývodů exokrinních žláz, včetně mléčné žlázy. Část imunitního systému asociovaná se slizničními povrchy představuje přitom většinu celého našeho imunitního systému – co do počtu různých typů imunitních buněk (leukocyty) i intenzity produkce protilátek. Sliznice mají u dospělého člověka plochu zhruba 400 m² a slizniční lymfatická tkáň je vlastně největším imunitním orgánem v organismu (je zde soustředěno kolem 80 % imunokompetentních buněk těla). Těsně pod sliznicemi se nachází vrstva tkáně zvaná lamina propria, bohatá na různé typy leukocytů buď difúzně rozprostřených, nebo organizovaných ve shluky (lymfoidní folikuly). Organizované shluky folikulů tvoří složitější anatomické struktury (patrové a nosní mandle, apendix, Peyerovy pláty).