Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Záhada aktivace γδT lymfocytů vyřešena

 |  13. 2. 2014
 |  Vesmír 93, 75, 2014/2
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 5. díl (PředchozíNásledující)

Mezi nejdůležitější buňky imunitního systému obratlovců nepochybně patří lymfocyty T. Jejich název je odvozen od toho, že nejdůležitější fáze jejich vývoje probíhají v brzlíku (thymu). Tyto buňky tvoří spolu s lymfocyty B adaptivní (antigenně specifickou) část imunitního systému. Každý z obrovského počtu individuálních klonů lymfocytů T je vybaven unikátními specifickými receptory, zvanými T-receptory (TCR), které se od TCR ostatních klonů liší detaily struktury vazebného místa. Tyto receptory vznikají (obdobně jako podobné „protilátkové“ receptory lymfocytů B) jako konečný výsledek náhodných procesů přeskupování úseků jejich genů (úseky se nazývají V, D, J). Vzniká tak giganticky velký repertoár desítek milionů různých klonálních variant, které jsou připraveny rozeznávat nejrůznější cizorodé chemické struktury (antigeny). Na povrchu každého lymfocytu T je kolem 50 000 identických kopií molekul TCR.

Povrch lymfocytů T

Existují dva základní typy T-receptorů. První se skládá ze dvou proteinových řetězců α a β (tzv. αβTCR), druhý z řetězců zvaných γ a δ (γδ TCR). Proteinové řetězce α, β, γ a δ jsou si sice podobné, ale jsou kódovány odlišnými, rozdílně regulovanými geny. Naprostá většina αβTCR nerozeznává antigeny samotné (jako takové), ale jejich fragmenty navázané na speciální nosičové proteiny na povrchu jiných buněk. Těmito nosičovými proteiny jsou nejčastěji MHC proteiny, které vážou různé peptidové fragmenty proteinů. Existuje ale také malá skupina molekul zvaných CD1, podobných MHC proteinům, které vážou některé lipidy. Peptidové a lipidové antigenní fragmenty pocházejí většinou z mikroorganismů, které pronikají dovnitř buněk a žijí tam, nebo byly imunitními buňkami pohlceny a usmrceny. Prostřednictvím zdánlivě složitého mechanismu prezentování fragmentů na MHC nebo CD1 molekulách se dosahuje toho, aby imunitní systém získal přístup i k jinak špatně dostupným antigenům pocházejícím z intracelulárních parazitů, a aby tedy mohl odhalit takovéto infikované buňky.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který od roku 2005 řídí a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné