Záhada aktivace γδT lymfocytů vyřešena
| 13. 2. 2014Mezi nejdůležitější buňky imunitního systému obratlovců nepochybně patří lymfocyty T. Jejich název je odvozen od toho, že nejdůležitější fáze jejich vývoje probíhají v brzlíku (thymu). Tyto buňky tvoří spolu s lymfocyty B adaptivní (antigenně specifickou) část imunitního systému. Každý z obrovského počtu individuálních klonů lymfocytů T je vybaven unikátními specifickými receptory, zvanými T-receptory (TCR), které se od TCR ostatních klonů liší detaily struktury vazebného místa. Tyto receptory vznikají (obdobně jako podobné „protilátkové“ receptory lymfocytů B) jako konečný výsledek náhodných procesů přeskupování úseků jejich genů (úseky se nazývají V, D, J). Vzniká tak giganticky velký repertoár desítek milionů různých klonálních variant, které jsou připraveny rozeznávat nejrůznější cizorodé chemické struktury (antigeny). Na povrchu každého lymfocytu T je kolem 50 000 identických kopií molekul TCR.
Povrch lymfocytů T
Existují dva základní typy T-receptorů. První se skládá ze dvou proteinových řetězců α a β (tzv. αβTCR), druhý z řetězců zvaných γ a δ (γδ TCR). Proteinové řetězce α, β, γ a δ jsou si sice podobné, ale jsou kódovány odlišnými, rozdílně regulovanými geny. Naprostá většina αβTCR nerozeznává antigeny samotné (jako takové), ale jejich fragmenty navázané na speciální nosičové proteiny na povrchu jiných buněk. Těmito nosičovými proteiny jsou nejčastěji MHC proteiny, které vážou různé peptidové fragmenty proteinů. Existuje ale také malá skupina molekul zvaných CD1, podobných MHC proteinům, které vážou některé lipidy. Peptidové a lipidové antigenní fragmenty pocházejí většinou z mikroorganismů, které pronikají dovnitř buněk a žijí tam, nebo byly imunitními buňkami pohlceny a usmrceny. Prostřednictvím zdánlivě složitého mechanismu prezentování fragmentů na MHC nebo CD1 molekulách se dosahuje toho, aby imunitní systém získal přístup i k jinak špatně dostupným antigenům pocházejícím z intracelulárních parazitů, a aby tedy mohl odhalit takovéto infikované buňky.
Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:
O autorovi
Václav Hořejší
Doporučujeme
Pravěké kořeny evropské identity 
Naděje pro srdce
Sledujte nás na sociálních sítích