Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Dědičný strach

Oživil překvapivý výsledek experimentu zavržené Lamarckovy teorie?
 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 140, 2014/3

Redakční poznámka: O práci K. Resslera a B. Diase vyšla krátká noticka Jana Kollára v únorovém čísle (Vesmír 93, 115, 2014/2). V tomto čísle se experimentem podrobně zabývá prof. Jaroslav Petr a částečně také článek RNDr. Jany Švorcové (Vesmír 93, 172, 2014/3).

V Pavlovových stopách

Kerry Ressler a Brian Dias z Emory University School of Medicine v americké Atlantě kráčeli v prvních fázích svého experimentu ve šlépějích objevitele podmíněného reflexu ruského fyziologa Ivana Petroviče Pavlova. Nechali laboratorní myši čichat acetofenon a zároveň uštědřovali zvířatům slabé elektrické šoky do tlapek. Myši si rychle vyvinuly reflexivní strach z vůně chemikálie připomínající třešně a mandle. Po krátkém tréninku tuhly strachem, jen acetofenon ucítily, i když přitom žádné elektrické šoky nedostávaly.

Tím ale experiment neskončil. Resslera a Diase zajímalo chování potomků myší s vypěstovaným strachem z acetofenonu. Kupodivu i ti se vůně acetofenonu obávali a tuhli, když látku ucítili. Jiných pachů se tyto myšky nebály. Zdědily uměle vypěstovanou „fobii“ od rodičů. Ustrašená reakce na acetofenon byla patrná dokonce i ve třetí generaci myší – tedy u vnuků a vnuček myší, u kterých vědci strach vypěstovali elektrickými šoky. O tom, že strach přechází na další pokolení skutečně pohlavními buňkami, se vědci přesvědčili poté, co odebrali vajíčka a spermie vystrašeným myším a další myší generaci počali oplozením ve zkumavce. Také tato zvířata se bála acetofenonu.

Dias a Ressler prokázali, že strach z acetofenonu změnil myším mozek. Zvířata měla více neuronů, které jsou vybaveny molekulami pro zachycení vůně acetofenonu. Posílily se jim i části mozku, které zpracovávají signál o zachycení pachu této látky a posílají jej do jiných částí mozku, např. do centra, kde se rodí strach. Stejné změny v mozku byly patrné i u generací myší, které si strach z acetofenonu nevypěstovaly, ale zdědily jej po rodičích či prarodičích.

Epigenetická dědičnost

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné