Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Dědičný strach

Oživil překvapivý výsledek experimentu zavržené Lamarckovy teorie?
 |  13. 3. 2014
 |  Vesmír 93, 140, 2014/3

Redakční poznámka: O práci K. Resslera a B. Diase vyšla krátká noticka Jana Kollára v únorovém čísle (Vesmír 93, 115, 2014/2). V tomto čísle se experimentem podrobně zabývá prof. Jaroslav Petr a částečně také článek RNDr. Jany Švorcové (Vesmír 93, 172, 2014/3).

V Pavlovových stopách

Kerry Ressler a Brian Dias z Emory University School of Medicine v americké Atlantě kráčeli v prvních fázích svého experimentu ve šlépějích objevitele podmíněného reflexu ruského fyziologa Ivana Petroviče Pavlova. Nechali laboratorní myši čichat acetofenon a zároveň uštědřovali zvířatům slabé elektrické šoky do tlapek. Myši si rychle vyvinuly reflexivní strach z vůně chemikálie připomínající třešně a mandle. Po krátkém tréninku tuhly strachem, jen acetofenon ucítily, i když přitom žádné elektrické šoky nedostávaly.

Tím ale experiment neskončil. Resslera a Diase zajímalo chování potomků myší s vypěstovaným strachem z acetofenonu. Kupodivu i ti se vůně acetofenonu obávali a tuhli, když látku ucítili. Jiných pachů se tyto myšky nebály. Zdědily uměle vypěstovanou „fobii“ od rodičů. Ustrašená reakce na acetofenon byla patrná dokonce i ve třetí generaci myší – tedy u vnuků a vnuček myší, u kterých vědci strach vypěstovali elektrickými šoky. O tom, že strach přechází na další pokolení skutečně pohlavními buňkami, se vědci přesvědčili poté, co odebrali vajíčka a spermie vystrašeným myším a další myší generaci počali oplozením ve zkumavce. Také tato zvířata se bála acetofenonu.

Dias a Ressler prokázali, že strach z acetofenonu změnil myším mozek. Zvířata měla více neuronů, které jsou vybaveny molekulami pro zachycení vůně acetofenonu. Posílily se jim i části mozku, které zpracovávají signál o zachycení pachu této látky a posílají jej do jiných částí mozku, např. do centra, kde se rodí strach. Stejné změny v mozku byly patrné i u generací myší, které si strach z acetofenonu nevypěstovaly, ale zdědily jej po rodičích či prarodičích.

Epigenetická dědičnost

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...