Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jak si modrásek povídá s mravenci

 |  11. 12. 2014
 |  Vesmír 93, 675, 2014/12

Housenky modrásků napodobují zvuky vydávané mravenci, aby je zmanipulovaly a mohly na nich parazitovat. To, že motýli prolomili kód mravenčí chemické komunikace, se ví již dlouho. Vyrábějí si parfém z feromonů identických s těmi mravenčími. Italští vědci navíc ukázali, že se modrásci také naučili mravenčí řeč. Maskování modrásků v mraveništi je tak vskutku dokonalé.

Zvuky lidem běžně slouží v každodenní vzájemné komunikaci, pro orientaci v prostoru i jako nástroj pro relaxaci a zábavu. Lze je ale využít také k manipulaci s ostatními, což se děje v živočišné říši např. u modrásků, a to dokonce na mezidruhové úrovni. Lidé umí vábit ptáky na jejich hlas pouštěný z reproduktorů, myslivci zas dují do tritonek, aby přilákali jeleny v říji. Motýli přistoupili na něco velmi podobného. Dokonale napodobují řeč mravenců, kteří s nimi pak jednají jako s vlastními larvami. Není proto divu, že modrásci dobré bydlo v mraveništi využívají po většinu svého života a také v něm přezimují.

Mravenci jsou hojně rozšířenou skupinou členovců. Odhaduje se, že hmotnost jejich těl víc než třicetinásobně převažuje biomasu lidstva. Jsou velmi výkonní v získávání potravy, a proto se také často stávají terčem útoku mnoha organismů, které žijí z jejich práce.

Housenky modrásků se nejprve živí na rostlinách, žerou květy a semena mateřídoušky, dobromysli nebo hořců (viz obr.). Ve čtvrtém instaru živnou rostlinu opustí, spadnou na zem, pomocí chemického mimikry1) přilákají mravence a nechají se jimi „adoptovat“. Ti si je přenesou do mraveniště a ubytují po boku svých vlastních larviček. Modrásci rodu Maculinea takto parazitují na několika málo druzích mravenců rodu Myrmica. Využívají hned dvě odlišné strategie. Druhy Maculinea alconM. rebeli se chovají jako kukačky a nechají se od mravenčích dělnic krmit; M. teleiusM. arion se živí přímo mravenčími larvami. U druhu M. nausithous se zatím neví jistě, kterou z obou strategií využívá, ale uvažuje se o tom, že se nechá krmit dělnicemi a občas se přikrmí mravenčí larvou. Kukaččí strategie se jeví výhodnější, neboť se v mraveništi uživí víc housenek najednou.

Kukaččí modrásci dokonce cílí na nejvyšší sociální status v mraveništi. Hlasem královen si podmaňují mravence do takové míry, že pokud mraveniště postihne nějaká katastrofa, dělnice zachraňují motýlí housenky mezi prvními a v případě nedostatku potravy je živí vlastními larvami.

Dravý styl života je mnohem náročnější, mraveniště uživí nanejvýš jednu takovou housenku. Po zimní hibernaci, kdy zhubne asi polovinu své hmotnosti, dokáže zlikvidovat i 200 mravenčích larev. To nezřídka může vést k vymření mraveniště a následnému vyhladovění samotné housenky. V západní a severní Evropě dokonce většina mravenčích kolonií nedosahuje dostatečné velikosti, aby uživily byť jen jednu dravou housenku modráska.

Analýzou zvuků (jejich délky, intenzity, frekvence opakování a hlavně frekvence jednotlivých zvukových vln společně tvořících výsledný tón) vyluzovaných dělnicemi a královnami mravenců se zjistilo, že se zvuky u obou kast liší. Když se nahrávky pouštěly mravenčím dělnicím, dělnice reagovaly mnohem výrazněji na královnin zpěv než na ten z vlastních řad. Při srovnání se zvuky modrásků se ukázalo, že kukaččí druhy napodobují spíš královnu a predátoři spíše dělníky.

Míra napodobování zvuků se u housenek modrásků během života mění. Před adopcí vyluzují kukaččí druhy zvuky méně často a podoba s mravenčí stridulací není tak přesná jako později, kdy se ocitnou v mraveništi; modrásci-predátoři to mají spíš naopak.

Jak housenky vyluzují zvuky? Nepřekvapí, že jinak než mravenci. Adoptované housenky modrásků mají na své kutikule drobné zoubky a hřebínek, kterým přes ně přejíždějí a tím zvučí. Mimoto můžou vyluzovat zvuky stlačením vzduchu pomocí břišních svalů. V evoluci takto vznikají různé orgány schopné vytvářet velmi podobný výsledný zvuk, který se zároveň modifikuje s vývojem daného jedince – modrásek v mraveništi časem vyspívá a přizpůsobuje tomu i své zvukové projevy.

Vzhledem ke složitému životnímu cyklu, který závisí na kvetení živné rostliny a na mravenčí péči, jsou modrásci poměrně náchylní ke změnám v životním prostředí, jako je masivní zemědělská produkce, kdy se k určitému datu synchronně několikrát do roka pokosí rozlehlé lány polí a luk a tím se sníží dostupnost vhodných útočišť pro tyto motýly i pro další organismy. Mnohem vhodnější bylo tradiční zemědělství, kdy kulturní krajinu tvořila pestrá mozaika pozemků a lidem trvalo delší dobu půdu obdělat, takže vždy zůstaly alespoň nějaké plochy netknuté. Tím se dnes inspirují moderní přístupy v managementu krajiny pro zachování biodiverzity (viz Péče o chráněná území, Vesmír 80, 226, 2001/4). Skutečný problém ohrožení modrásků se vyhrocuje s dalším poznáním. Jednotlivé druhy v sobě zřejmě skrývají několik druhů kryptických, které sice nejsou morfologicky rozlišitelné, nicméně existuje mezi nimi rozmnožovací bariéra. Z toho jasně plyne, že nyní odhadované velikosti populací těchto motýlů jsou ve skutečnosti ještě mnohem menší.

Literatura

Sala M., Casacci L. P., Balletto E., Bonelli S., Barbero F.: Variation in Butterfly Larval Acoustics as a Strategy to Infiltrate and Exploit Host Ant Colony Resources. PLoS ONE 9(4), e94341, 2014, doi: 10.1371/journal.pone.0094341.

Thomas J. A., Elmes G. W., Sielezniew M., Stankiewicz-Fiedurek A., Simcox D. J., Settele J., Schönrogge K.: Mimetic host shifts in an endangered social parasite of ants. Proc. R. Soc. B 280, 20122336, 2013, doi: 10.1098/rspb.2012.2336.

Poznámky

1) Více o feromonech mravenců a dalšího hmyzu viz Vesmír 77, 458, 1998/8; 85, 449, 2006/8; 88, 534, 2009/992, 384, 2013/7.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jana Pilátová

Bc. Jana Pilátová (*1990) studuje protistologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde se zabývá sladkovodními i mořskými mikroskopickými řasami a jejich metabolismem.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné