Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Kulohlavci z Faerských ostrovů

 |  6. 11. 2014
 |  Vesmír 93, 639, 2014/11

Moře u Faerských ostrovů se zbarvilo do ruda krví stovek drasticky zavražděných kytovců, které zabili místní obyvatelé. Šlo o tradiční lov, známý pod názvem grindadráp, který není komerční a může se ho účastnit kdokoliv. Krvavý masakr se koná několikrát za rok a o život při něm přicházejí stovky kulohlavců černých… To praví nekompromisní internetová zpráva z Faerských ostrovů datovaná 3. 12. 2011. Podle stejného zdroje proběhlo na Faerských ostrovech jen od ledna do září roku 2011 pět lovů, při nichž bylo podle informací tamní vlády pobito 406 kulohlavců černých. V Dánsku, k němuž Faerské strovy patří, je lov kytovců zakázán, ale Faeřané jako obyvatelé dánské autonomní oblasti se řídí vlastními zákony, které vybíjení kulohlavců, vorvaňovců a delfínů povolují. Konzumace masa kytovců totiž patří na Faerských ostrovech k dávné tradici a většina obyvatel ho považuje za nedílnou součást své kultury. Maso získané při tomto lovu se nesmí prodávat, ale rozdělí se mezi členy místních komunit.

Snímky na Faerských ostrovech (62° 2′ 46,37″ severní šířky; 7° 10′ 17,81″ západní délky) pořídila doc. RNDr. Jana Kocourková, CSc., z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze dne 9. srpna 2013 mezi 11. a 12. hodinou dopoledne. Napsala mi k tomu: Když jsme na ostrově Vágar projížděli silnicí nad pobřežím kolem zálivu u Sandavágur, naskytla se nám na přístavní plošině podívaná, která nás zcela šokovala. Desítky zpola vykuchaných a „vybouraných“, případně „dělených“ kulohlavců člověk jen tak neuvidí. Sjeli jsme silničkou do přístavu a vyfotografovali tento šokující opuštěný hřbitov. Mezi dospělými kusy jsme našli i mláďata se zbytky pupeční šňůry, nenarozená, vyvržená rybáři při zpracovávání ubitých kytovců. Místní nám ochotně sdělili, že si víc masa už brát nebudou. Zdálo se nám nepochopitelné, že by mohlo jít jen o tisíciletou tradici, při které ale zjevně není prioritou lov pro obživu. Večer jsme pak na internetu viděli, jak vypadal lov – vlastně masakr – den předtím. V krvavém moři rybáři jásali nad každým zabitým a vyloveným jedincem…

ROD KULOHLAVEC (Globicephala)

patří do čeledi delfínovitých (Delphinidae), podřádu ozubení (Odontoceti) a řádu kytovců (Cetacea). Typickým je pro něj výrazně kulovitě vyklenutý, melounovitý tvar hlavy, která na rozdíl od ostatních delfínů postrádá zúžené čelisti, takže bývá vždy jen tupě zakončená. V obou čelistech jsou vyvinuty kuželovité, nepříliš ostré zuby. Nejméně tři ze sedmi krčních obratlů srůstají do pevného kosterního útvaru. Březost samic trvá asi 450–480 dní. Kulohlavci se dokážou potopit do hloubky několika set metrů. Hlavní složku potravy představují hlavonožci, v daleko menší míře ryby. Jedinci se sdružují v početných skupinách až o stovkách zvířat. Samice bývají v průměru menší. V současné době jsou popsány dva druhy tohoto rodu:

KULOHLAVEC ČERNÝ (Globicephala melas) je rozšířen v chladných vodách severního a jižního Atlantského a Tichého oceánu. Dorůstá 7,5 metru a dosahuje hmotnosti i přes 2 tuny. Mládě měří při narození 1,5 metru a váží 75 kg. V každé čelisti má 9–12 velkých zubů.

KULOHLAVEC SIEBOLDŮV (Globicephala macrorhynchus) je rozšířen v teplých až tropických vodách Tichého a Indického oceánu. Je menší než kulohlavec černý, dorůstá délky 3,5–6,5 metru a dosahuje váhy 1–1,6 tuny. Mládě měří při narození necelých 1,5 metru a váží 60 kg. V každé čelisti má jen 7–9 zubů.

Jan Farkač

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Jan Farkač

Doc. PaedDr. Jan Farkač, CSc., (*1959) vystudoval Přírodovědeckou fakultu a Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Pracuje na katedře myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, kde se zabývá bioindikací, biomonitoringem a systematikou brouků čeledi střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae). Na jmenované fakultě přednáší zoologii a vede terénní cvičení. Je předsedou Ústřední komise Biologické olympiády a zmocněncem ČZU pro tuto soutěž.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...