Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kulohlavci z Faerských ostrovů

 |  6. 11. 2014
 |  Vesmír 93, 639, 2014/11

Moře u Faerských ostrovů se zbarvilo do ruda krví stovek drasticky zavražděných kytovců, které zabili místní obyvatelé. Šlo o tradiční lov, známý pod názvem grindadráp, který není komerční a může se ho účastnit kdokoliv. Krvavý masakr se koná několikrát za rok a o život při něm přicházejí stovky kulohlavců černých… To praví nekompromisní internetová zpráva z Faerských ostrovů datovaná 3. 12. 2011. Podle stejného zdroje proběhlo na Faerských ostrovech jen od ledna do září roku 2011 pět lovů, při nichž bylo podle informací tamní vlády pobito 406 kulohlavců černých. V Dánsku, k němuž Faerské strovy patří, je lov kytovců zakázán, ale Faeřané jako obyvatelé dánské autonomní oblasti se řídí vlastními zákony, které vybíjení kulohlavců, vorvaňovců a delfínů povolují. Konzumace masa kytovců totiž patří na Faerských ostrovech k dávné tradici a většina obyvatel ho považuje za nedílnou součást své kultury. Maso získané při tomto lovu se nesmí prodávat, ale rozdělí se mezi členy místních komunit.

Snímky na Faerských ostrovech (62° 2′ 46,37″ severní šířky; 7° 10′ 17,81″ západní délky) pořídila doc. RNDr. Jana Kocourková, CSc., z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze dne 9. srpna 2013 mezi 11. a 12. hodinou dopoledne. Napsala mi k tomu: Když jsme na ostrově Vágar projížděli silnicí nad pobřežím kolem zálivu u Sandavágur, naskytla se nám na přístavní plošině podívaná, která nás zcela šokovala. Desítky zpola vykuchaných a „vybouraných“, případně „dělených“ kulohlavců člověk jen tak neuvidí. Sjeli jsme silničkou do přístavu a vyfotografovali tento šokující opuštěný hřbitov. Mezi dospělými kusy jsme našli i mláďata se zbytky pupeční šňůry, nenarozená, vyvržená rybáři při zpracovávání ubitých kytovců. Místní nám ochotně sdělili, že si víc masa už brát nebudou. Zdálo se nám nepochopitelné, že by mohlo jít jen o tisíciletou tradici, při které ale zjevně není prioritou lov pro obživu. Večer jsme pak na internetu viděli, jak vypadal lov – vlastně masakr – den předtím. V krvavém moři rybáři jásali nad každým zabitým a vyloveným jedincem…

ROD KULOHLAVEC (Globicephala)

patří do čeledi delfínovitých (Delphinidae), podřádu ozubení (Odontoceti) a řádu kytovců (Cetacea). Typickým je pro něj výrazně kulovitě vyklenutý, melounovitý tvar hlavy, která na rozdíl od ostatních delfínů postrádá zúžené čelisti, takže bývá vždy jen tupě zakončená. V obou čelistech jsou vyvinuty kuželovité, nepříliš ostré zuby. Nejméně tři ze sedmi krčních obratlů srůstají do pevného kosterního útvaru. Březost samic trvá asi 450–480 dní. Kulohlavci se dokážou potopit do hloubky několika set metrů. Hlavní složku potravy představují hlavonožci, v daleko menší míře ryby. Jedinci se sdružují v početných skupinách až o stovkách zvířat. Samice bývají v průměru menší. V současné době jsou popsány dva druhy tohoto rodu:

KULOHLAVEC ČERNÝ (Globicephala melas) je rozšířen v chladných vodách severního a jižního Atlantského a Tichého oceánu. Dorůstá 7,5 metru a dosahuje hmotnosti i přes 2 tuny. Mládě měří při narození 1,5 metru a váží 75 kg. V každé čelisti má 9–12 velkých zubů.

KULOHLAVEC SIEBOLDŮV (Globicephala macrorhynchus) je rozšířen v teplých až tropických vodách Tichého a Indického oceánu. Je menší než kulohlavec černý, dorůstá délky 3,5–6,5 metru a dosahuje váhy 1–1,6 tuny. Mládě měří při narození necelých 1,5 metru a váží 60 kg. V každé čelisti má jen 7–9 zubů.

Jan Farkač

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Jan Farkač

Doc. PaedDr. Jan Farkač, CSc., (*1959) vystudoval Přírodovědeckou fakultu a Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Pracuje na katedře myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, kde se zabývá bioindikací, biomonitoringem a systematikou brouků čeledi střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae). Na jmenované fakultě přednáší zoologii a vede terénní cvičení. Je předsedou Ústřední komise Biologické olympiády a zmocněncem ČZU pro tuto soutěž.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné