Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Staří dobří sekáči

 |  5. 9. 2013
 |  Vesmír 92, 501, 2013/9

Paleontologie si už dávno nevystačí s kladívky a preparačními nástroji. Stejně jako ostatní obory poslední dobou prodělala značný pokrok, mimo jiné v oblasti nedestruktivní analýzy fosilií.

Drahocenné vzorky tak již mnohdy není nutné pro pořízení 3D rekonstrukce složitě dobývat z horniny, natožpak řezat, brousit či jinak sofistikovaně destruovat. V současnosti velice populární metodou 3D zobrazení je počítačová tomografie, dobře známá z medicínské praxe jako CT. Na rozdíl od lidských pacientů však na fosiliích není nutno rentgenovým zářením šetřit, díky čemuž je možné dosáhnout velmi vysokého rozlišení. V posledních letech se prací, které využívají tento přístup, objevilo mnoho, namátkou lze uvést například rekonstrukce orálního aparátu druhohorních konodontů (DOI: 10.1073/pnas.1101754108) či čelistí pancířnatců (DOI: 10.1038/nature11555). Nedávno k nim přibyl zajímavý článek věnující se dvěma exemplářům karbonských sekáčů.

Pro studium fosilních sekáčů jako by byla počítačová tomografie přímo stvořená. Kvůli jejich relativně měkkým tělíčkům a suchozemskému způsobu života není fosilií právě mnoho. Drobné rozměry a změť dlouhých nohou navíc mohou jakýkoli pokus o jejich preparaci značně znepříjemnit. U dvou nově popsaných vyhynulých druhů, Ameticos scolosMacrogyion cronus, se autorům podařilo získat natolik detailní představu o jejich morfologii, že si je dokonce troufli zařadit do dvou žijících podřádů, Dyspnoi a Eupnoi (doposud nejstarší zástupce Dyspnoi byl ke všemu znám až z pozdní křídy).

Podobnost fosilií s recentními sekáči je téměř dokonalá a autorům umožnila odhadovat leccos o způsobu jejich života. Ameticos byl se svou silně sklerotizovanou kutikulou a kratšíma nohama zřejmě pozemním druhem. Navíc nesl na hřbetě tři páry nápadných ostnů, které ve stejné podobě u dosud žijícího rodu Astrobunus nejspíše slouží jako obrana proti hladovým obojživelníkům, což by mohlo ukazovat na výskyt v okolí vod. Naproti tomu Macrogyion spíše připomínal našeho sekáče druhu Nelima sempronii. Tělo měl méně sklerotizované a končetiny extrémně dlouhé, s chodidlovými články druhotně rozpadlými na velké množství krátkých segmentů. Tato adaptace dnešním druhům mimo jiné umožňuje Staří dobří sekáči těsné obtočení konečků nohou kolem stonků rostlin, a tedy snadný pohyb po nadzemní vegetaci.

Druhy podobné dnešním byly popsány už na základě starších fosilií z devonu. Nicméně až současná analýza karbonských exemplářů umožnila datovat původ dnešních linií s větší jistotou. Zatímco například pavouci či štíři měli v karbonu k moderním formám stále poměrně daleko, dnešní podřády sekáčů již byly tou dobou v podrostu jako doma. Prastarý tělní plán těchto nenápadných pavoukovců se evidentně osvědčil – během následujících 300 milionů let nedoznal žádných podstatných změn. A ani dnes sekáči rozhodně nepatří do starého železa. Vždyť jich bylo popsáno více druhů než například savců a najdeme mezi nimi rozličné bizarnosti od rodičovské péče po vytváření desetitisícových „nocovišť“. Pokud jde o dlouhodobé setrvávání na tomto světě, jistě bychom se od nich mohli mnohému přiučit. (Nature Communications, DOI: 10.1038/ncomms1458)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martin Minařík

Mgr. Martin Minařík (*1987) vystudoval zoologii obratlovců na PřF UK v Praze. Jako doktorand na katedře zoologie se v současné době věnuje studiu evoluce a morfogeneze hlavových struktur obratlovců, ve volném čase pak především herpetologii.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...