Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Příčiny vzniku nádorového růstu

 |  5. 9. 2013
 |  Vesmír 92, 514, 2013/9

Výzkum rakoviny prochází peripetiemi, kdy se obvykle změní důraz na některé stránky tohoto velmi komplexního procesu, který se dosud nedaří jednoduše vysvětlit. K dispozici máme mozaiku událostí, z nichž se podle osobní zkušenosti i náklonnosti vybírají ty, které jsou potom označovány jako příčiny.

Zásadní přínos pro hlubší poznání nádorového procesu představovalo poznání genů, jejichž aktivace může spustit vznik nádorů nebo se na něm ve většině případů podílí. Určení těchto genů, které byly nazvány onkogeny, nám přinesla molekulárně-biologická analýza nádorotvorných retrovirů. I když další bádání vedlo ke zvýšení počtu onkogenů, jejich zastoupení v našem genomu zatím nepřevyšuje číslo okolo 60. Onkogeny tedy představují jen vybranou skupinu genů a jejich počet v poslední době nenarůstá. Spíše se rozšiřuje rozsah jejich působení. Zatímní odhady počtu genetických změn vedoucích ke vzniku nádoru se pohybují od jedné ku osmi. Jedničce odpovídá první určený onkogen src, o němž víme, že i v čistě molekulární formě jako DNA vyvolá vznik maligních nádorů asi po deseti dnech.

Onkogeny se staly cílem pokusů, jak ovlivnit nádorový proces, poněvadž se podařilo prokázat, že vypnutí onkogenu vede k regresi původního nádoru. Tyto výsledky stimulovaly úsilí vyvinout látky specificky inhibující určitý onkogen. Toho dosáhli biochemici v případě Abl onkogenu (proteintyrozinkinázy), který hraje rozhodující roli ve vzniku chronické myeloidní leukemie. Samozřejmě konstrukce cílených léčiv vyžaduje detailní poznání struktury onkogenu, a to z toho důvodu, aby léčivo zasáhlo jeho hlavní funkční oblast.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Jan Svoboda

Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., (*1934) vystudoval PřF UK. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., se zabývá buněčnou a virovou genetikou, zejména kancerogenezí a nádorovými viry. Objevil virogeny retrovirů, jejichž vznik vyložil integrací do buněčného genomu. Je členem Evropské organizace molekulární biologie (EMBO), Americké i Evropské nádorové asociace, zakládajícím členem Učené společnosti ČR a dalších. Dosud pracuje v laboratoři.

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...