Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Příčiny vzniku nádorového růstu

 |  5. 9. 2013
 |  Vesmír 92, 514, 2013/9

Výzkum rakoviny prochází peripetiemi, kdy se obvykle změní důraz na některé stránky tohoto velmi komplexního procesu, který se dosud nedaří jednoduše vysvětlit. K dispozici máme mozaiku událostí, z nichž se podle osobní zkušenosti i náklonnosti vybírají ty, které jsou potom označovány jako příčiny.

Zásadní přínos pro hlubší poznání nádorového procesu představovalo poznání genů, jejichž aktivace může spustit vznik nádorů nebo se na něm ve většině případů podílí. Určení těchto genů, které byly nazvány onkogeny, nám přinesla molekulárně-biologická analýza nádorotvorných retrovirů. I když další bádání vedlo ke zvýšení počtu onkogenů, jejich zastoupení v našem genomu zatím nepřevyšuje číslo okolo 60. Onkogeny tedy představují jen vybranou skupinu genů a jejich počet v poslední době nenarůstá. Spíše se rozšiřuje rozsah jejich působení. Zatímní odhady počtu genetických změn vedoucích ke vzniku nádoru se pohybují od jedné ku osmi. Jedničce odpovídá první určený onkogen src, o němž víme, že i v čistě molekulární formě jako DNA vyvolá vznik maligních nádorů asi po deseti dnech.

Onkogeny se staly cílem pokusů, jak ovlivnit nádorový proces, poněvadž se podařilo prokázat, že vypnutí onkogenu vede k regresi původního nádoru. Tyto výsledky stimulovaly úsilí vyvinout látky specificky inhibující určitý onkogen. Toho dosáhli biochemici v případě Abl onkogenu (proteintyrozinkinázy), který hraje rozhodující roli ve vzniku chronické myeloidní leukemie. Samozřejmě konstrukce cílených léčiv vyžaduje detailní poznání struktury onkogenu, a to z toho důvodu, aby léčivo zasáhlo jeho hlavní funkční oblast.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Jan Svoboda

Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., (*1934) vystudoval PřF UK. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., se zabývá buněčnou a virovou genetikou, zejména kancerogenezí a nádorovými viry. Objevil virogeny retrovirů, jejichž vznik vyložil integrací do buněčného genomu. Je členem Evropské organizace molekulární biologie (EMBO), Americké i Evropské nádorové asociace, zakládajícím členem Učené společnosti ČR a dalších. Dosud pracuje v laboratoři.

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...