Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Příčiny vzniku nádorového růstu

 |  5. 9. 2013
 |  Vesmír 92, 514, 2013/9

Výzkum rakoviny prochází peripetiemi, kdy se obvykle změní důraz na některé stránky tohoto velmi komplexního procesu, který se dosud nedaří jednoduše vysvětlit. K dispozici máme mozaiku událostí, z nichž se podle osobní zkušenosti i náklonnosti vybírají ty, které jsou potom označovány jako příčiny.

Zásadní přínos pro hlubší poznání nádorového procesu představovalo poznání genů, jejichž aktivace může spustit vznik nádorů nebo se na něm ve většině případů podílí. Určení těchto genů, které byly nazvány onkogeny, nám přinesla molekulárně-biologická analýza nádorotvorných retrovirů. I když další bádání vedlo ke zvýšení počtu onkogenů, jejich zastoupení v našem genomu zatím nepřevyšuje číslo okolo 60. Onkogeny tedy představují jen vybranou skupinu genů a jejich počet v poslední době nenarůstá. Spíše se rozšiřuje rozsah jejich působení. Zatímní odhady počtu genetických změn vedoucích ke vzniku nádoru se pohybují od jedné ku osmi. Jedničce odpovídá první určený onkogen src, o němž víme, že i v čistě molekulární formě jako DNA vyvolá vznik maligních nádorů asi po deseti dnech.

Onkogeny se staly cílem pokusů, jak ovlivnit nádorový proces, poněvadž se podařilo prokázat, že vypnutí onkogenu vede k regresi původního nádoru. Tyto výsledky stimulovaly úsilí vyvinout látky specificky inhibující určitý onkogen. Toho dosáhli biochemici v případě Abl onkogenu (proteintyrozinkinázy), který hraje rozhodující roli ve vzniku chronické myeloidní leukemie. Samozřejmě konstrukce cílených léčiv vyžaduje detailní poznání struktury onkogenu, a to z toho důvodu, aby léčivo zasáhlo jeho hlavní funkční oblast.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Jan Svoboda

Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., (*1934) vystudoval PřF UK. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., se zabývá buněčnou a virovou genetikou, zejména kancerogenezí a nádorovými viry. Objevil virogeny retrovirů, jejichž vznik vyložil integrací do buněčného genomu. Je členem Evropské organizace molekulární biologie (EMBO), Americké i Evropské nádorové asociace, zakládajícím členem Učené společnosti ČR a dalších. Dosud pracuje v laboratoři.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...