Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Důležitost vzácnosti

 |  5. 9. 2013
 |  Vesmír 92, 469, 2013/9

Z obrovského množství druhů, které tu s námi na Zemi žije, je drtivá většina vzácná (Vesmír 88, 784, 2009/12), často reprezentovaná jen několika jedinci. Z toho logicky plyne, že když některý druh na světě vymře, bude to s největší pravděpodobností právě druh vzácný. Což by možná nevadilo. Ztráta druhu, který žije jen na malém území v omezené populaci, by nemusela být tak zásadní, jako když přijdeme o druh široce rozšířený. Jenže vzácný druh se od hojných druhů liší ve svých vlastnostech. A my nevíme, zda jsou tyto vlastnosti nahraditelné, ani to, jak mohou být podstatné pro fungování celého společenstva, kterého je onen druh součástí.

Právě tuto otázku si položil tým vedený Davidem Mouillotem z univerzity v Montpellier. Pokusili se zjistit, do jaké míry jsou vzácné druhy společenstev vysokohorských bylin, tropických stromů a ryb korálových útesů jedinečné ve svých vlastnostech a do jaké míry je mohou nahradit ostatní druhy ze stejných společenstev. Podle očekávání jim vyšlo, že vzácné druhy skutečně mají unikátní vlastnosti (vyjádřené například různými strategiemi či životními formami). Zajímavé ale je, že hojné druhy (ve srovnání s těmi vzácnými) zdaleka tolik jedinečných vlastností nemají. Ztrátou vzácného druhu tedy ztratíme nenahraditelnou životní formu či strategii s větší pravděpodobností.

To nám ale stále neříká nic o tom, zda a čím jsou tyto nenahraditelné vlastnosti významné. K tomu je potřeba prozkoumat zvlášť každý druh v kontextu jeho společenstva. Například korálová rybka Platax pinnatus dokáže nejefektivněji spásat velké mořské řasy, kterými koráli zarůstají, a nemohou se tím pádem obnovovat. Tropický strom Pouteria maxima zase svou schopností vzdorovat ohni chrání před požáry lesy východního pobřeží Francouzské Guyany. Jenže o významu mnoha dalších druhů toho stále moc nevíme, stejně jako nevíme, o které funkce jsme již přišli. Autoři proto zdůrazňují, že vedle kvantity druhové bohatosti (množství druhů) je neméně důležité chránit i její kvalitu neboli jedinečnost jednotlivých vlastností. Což se naštěstí, i když pomalu děje především díky vzrůstajícímu zájmu ekologů o toto téma.

Mouillot, D. a kol. 2013, PLoS Biology 11(5): e1001569. DOI: 10.1371/journal.pbio.1001569

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Irena Šímová

Mgr. Irena Šímová, Ph.D., (*1982) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. V CTS UK a AV ČR se zabývá možnými mechanismy, které jsou zodpovědné za variabilitu v počtu druhů na různých prostorových úrovních.
Šímová Irena

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...