Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Doktor Šulc, bakterie a trocha zapomenuté slávy

O roli inspirace ve vědě
 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 195, 2013/4

Až pětina všech hmyzích druhů má ve svých tělech speciální orgány zvané bakteriomy nebo též mycetomy, tvořené zvětšenými buňkami, tzv. bakteriocyty či mycetocyty, v nichž se ukrývají symbiotické bakterie.

Zvláště častý je tento jev u hmyzu sajícího mízu nebo krev (Vesmír 90, 389, 2011/7). Různé skupiny hmyzu zpravidla domestikovaly různé „hlavní“ endosymbionty, kteří početně převažují nad ostatními, např. u merovitých jsou to bakterie rodu Carsonella, u molicovitých Portiera, u mšicovitých Buchnera, u červcovitých Tremblaya, u křískovitých Baumannia a tak dále.

Bakteriální rod Carsonella je nazván podle americké bioložky a aktivistky Rachel Carsonové, Portiera zase podle slavného francouzského zoologa Paula Portiera (1866– 1962), jednoho z prvních pionýrů výzkumu symbiózy a badatele, jenž nezávisle na Američanovi I. E. Wallinovi prosazoval bakteriální původ mitochondrií již na počátku 20. století. Bakterie rodu Buchnera se mohou pyšnit jménem vůbec největší legendy výzkumu tzv. hereditárních symbióz, německého zoologa Paula Buchnera (1886–1978), jehož kniha Tier und Pflanze in intracellular Symbiose z roku 1921 ovlivnila několik generací přírodovědců. A to ani trochu nepřeháním: dvakrát objemnější doplněné vydání z roku 1930 posloužilo jako předloha pro první anglický překlad, který vyšel v New Yorku pod názvem Endosymbiosis of animals with plant microorganisms až v roce 1965, přesto se stal okamžitě stěžejním dílem, na něž se zoologové odkazují dodnes. Rod Tremblaya je poctou italskému entomologovi Ermenegildu Tremblayovi a konečně rod Baumannia je pojmenován po americké dvojici Paulovi a Lindě Baumannových, kteří jako první použili metody PCR, klonování genů a sekvenace DNA pro charakterizaci endosymbiontů hmyzu.

Když se člověk dívá na ta jména, jedno – české – mu mezi nimi schází. Nebo přinejmenším donedávna scházelo.

Nyní vidíte 38 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Josef Lhotský

RNDr. Josef Lhotský, Ph.D., (*1986) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na PřF UK, kde se zabýval fenoménem symbiózy v evoluci, teorií symbiogeneze a dějinami evolučního myšlení. Přednášel na PřF UK, FSS MU a FF UP. Je autorem knih Symbiotický vesmír: biologický horizont událostí, Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie a Sen noci darwinovské aneb O čem se vám v souvislosti s evolucí ani nezdá. V roce 2016 získal cenu nakladatelství Academia za překlad vědecké & populárně naučné literatury.
Lhotský Josef

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.